Meteorologové varují před extrémním létem: Hrozí návrat super El Niño

Zatímco květen připomíná spíš duben a teploty zůstávají pod očekáváním, klimatologové už upírají pozornost k letním měsícům. Jejich analýzy naznačují, že po chladnějším začátku roku přijde razantní obrat. Červen by měl podle prognóz přinést výrazné oteplení a nastartovat jednu z nejteplejších sezón v novodobé historii měření.

Kam se řadí minulá léta

Statistiky Českého hydrometeorologického ústavu ukazují zajímavý vývoj. Předloňské prázdniny dosáhly průměru 21,3 °C a umístily se mezi patnáctku nejteplejších od roku 1775. To znamená, že patřily do sedmi procent vrcholu teplotního žebříčku. Dosud nejteplejší prázdninové měsíce zaznamenalo pražské Klementinum v roce 2019, kdy teploměry ukázaly průměrných 22,9 °C. Na opačném konci spektra stojí rok 1844 s pouhými 16,4 °C.

Globální teplotní modely ECCC přitom řadí letošní rok mezi čtyři rekordmany v celé historii pozorování. Pravděpodobně se tak dostane na úroveň dosavadního šampiona – roku 2024.

Přečtěte si také

Kdo pracuje za minimální mzdu? Nejhůře placené profese v Česku najdete v gastronomii

18. 5. 2026

Oceánská pec versus klimatizace

Zásadní vliv na letošní klimatické podmínky má přirozený cyklus známý jako El Niño. Tento jev se tentokrát rozvíjí nebývale dynamicky, což vyvolává rychlé proměny v oceánech i ovzduší. Vědec Bill Merryfield z kanadského ministerstva životního prostředí to přirovnává k přepínání mezi globální pecí a klimatizací.

La Niña funguje jako rozsáhlý ochlazovací systém, zatímco El Niño představuje opak – planetární topení. Tyto mechanismy způsobují kolísání, které narušuje jinak stabilní růst celosvětových teplot. Rekord z roku 2024 po předchozím El Niñu bude při dalším výskytu téměř jistě překonán.

Ve druhé polovině roku hrozí podle meteorologů dokonce super El Niño. To by znamenalo ohřátí Tichého oceánu zhruba o dva stupně nad běžný stav, s dopady na počasí napříč kontinenty.

Co přinesl poslední extrémní cyklus

Naposledy se super El Niño objevilo v letech 2015-2016 a jeho následky byly dramatické. Tehdy svět zažil sérii hurikánů, rozsáhlá sucha a teplotní rekordy. Centrální severní Pacifik čelil bezprecedentní hurikánové aktivitě, Portoriko trpělo nedostatkem vody a planeta jako celek zaznamenala nejvyšší průměrnou povrchovou teplotu v té době naměřenou.

Jak uvádějí specialisté na portálu Severe Weather, oceánské fáze neovlivňují pouze bezprostřední meteorologické podmínky. Fungují také jako varovný signál zásadních změn v globálním klimatickém systému, protože přechod z chladné do teplé fáze mění celkovou dynamiku atmosféry.

Přečtěte si také

Pouhé dva plátky šunky denně mohou zvýšit riziko cukrovky. Vědci vysvětlili, proč uzeniny škodí

18. 5. 2026

Kde hrozí největší problémy

Současné modely počítají s rizikem sucha ve střední Evropě, Austrálii, jižní Africe a Indonésii. Pro české území to znamená pravděpodobnost mimořádně horkých prázdnin s minimem srážek. Současné deštivé počasí tak možná stojí za to si vychutnat – v létě by mohlo chybět.

Desetiletá prognóza ECCC navíc naznačuje, že období 2026-2030 se stane nejteplejším pětiletým úsekem v celé historii měření. Po chladnějším začátku roku tedy můžeme očekávat červenec a srpen s extrémními teplotami.

Jeden z uživatelů meteorologického fóra poznamenal: „V roce 2015 jsme měli v červenci přes třicet stupňů skoro každý den. Pokud se to opakuje, tentokrát to bude ještě intenzivnější. Připravuji zahradu už teď – mulčuji a plánujeme závlahový systém.„

Nejistota zůstává

Je však nutné zdůraznit, že dlouhodobé předpovědi se mohou ještě změnit. Atmosférický systém je komplexní a i malé odchylky v oceánských proudech nebo tlakových útvarech dokážou scénář posunout jiným směrem. Meteorologové proto budou sledovat vývoj v následujících týdnech a upřesňovat své modely.

Každopádně signály zatím ukazují jasně – letošní prázdniny budou pravděpodobně patřit mezi ty nejteplejší, které Česko za desítky let zažilo.