Seznam zlatonosných řek a potoků v Česku. I dnes se dá vyrýžovat 0,25 gramu zlata za den
Zlato člověk nemusí hledat jen hluboko pod zemí. Drobné zlatinky se dodnes ukrývají také v písku a štěrku českých řek a potoků. Některé oblasti mají za sebou staletí zlatokopecké historie a rýžování tu zdaleka není jen dávno zapomenutým řemeslem. Zlato se v nich dá najít i dnes.
Bohatství ukryté v českých řekách
Nejznámější českou zlatonosnou řekou je Otava. Její jméno je se zlatem spojeno už po staletí a historická rýžoviště najdeme v okolí Sušice, Horažďovic, Strakonic i Písku. Zlato se zde dostávalo do říčních náplavů z hornin Šumavy a jejího podhůří. Proud vody postupně rozrušoval horniny a odnášel lehčí materiál, zatímco těžší zlaté částečky se usazovaly v písku a štěrku.
Otava ale není jedinou řekou, kde se dá na zlato narazit. K významným zlatonosným oblastem patří také jihočeská Blanice, zejména okolí Husince, Záblatí a Vodňan. Další historická rýžoviště se nacházejí v povodí Sázavy, především v širším okolí Jílového u Prahy. To je ostatně jedno z nejznámějších českých center těžby zlata. V jeho okolí se zlato nejen rýžovalo, ale také dobývalo hlubinným způsobem.
Zlato najdeme také na Moravě a ve Slezsku
Zlatonosné oblasti nejsou výsadou jižních a středních Čech. Významná naleziště se nacházejí také v Jeseníkách a na severní Moravě. V okolí Vrbna pod Pradědem se zlato vyskytuje v povodí Opavy a jejích přítoků. Patří k nim například Černá, Střední a Bílá Opava. Zlato se historicky rýžovalo také v okolí Zlatých Hor, kde se dochovaly pozůstatky starých zlatokopeckých pracovišť.
Ostatně Zlaté Hory jsou dnes jedním z nejatraktivnějších míst, kam se mohou zájemci o tuto činnost vydat. Nachází se zde Zlatokopecký skanzen s replikami historických zlatorudných mlýnů. Návštěvníci se tu mohou seznámit s tím, jak se zlato z horniny získávalo, a vyzkoušet si také samotné rýžování.
Ani menší toky nemusejí zklamat
Další zlatinky se vyskytují v povodí Kocáby na Novoknínsku, v okolí Mníšku pod Brdy nebo v některých přítocích Vltavy. Historické záznamy o rýžování pocházejí také z povodí Lužnice, Volyňky, Želivky a dalších toků. Na Moravě se zlatonosné náplavy nacházejí například v oblasti Oskavy a jejích přítoků.
Neznamená to ovšem, že by člověk mohl přijít k libovolnému místu na uvedené řece a očekávat, že v každém nabraném kbelíku písku najde zlato. Záleží na geologickém původu sedimentů, síle proudu i na tom, zda se v daném úseku vytvořilo vhodné místo, kde se těžší zlatinky zachytávají. Často jde o velmi drobné šupinky, které si člověk bez znalosti správného postupu ani nevšimne.
Kolik zlata lze za den získat?
Podle údajů zveřejněných na českém webu věnovaném rýžování zlata se při přibližně osmihodinovém rýžování na soutěžích pohybuje obvyklý výsledek zhruba mezi 0,15 a 0,25 gramu. Záleží samozřejmě na místě i podmínkách.
Výjimečně se dá najít mnohem více. Autoři webu popisují také mimořádný jednodenní úlovek o hmotnosti 5,6 gramu, který získali dva lidé na mimořádně bohatém nalezišti. Takové výsledky ale nelze očekávat při běžném výletu k řece. Pro většinu zájemců je rýžování především způsob, jak strávit čas v přírodě a vyzkoušet si činnost, která má v českých zemích dlouhou tradici.
Princip je poměrně jednoduchý. Zájemce nabere do rýžovací pánve písek a štěrk z vhodného místa a postupně je proplachuje vodou. Lehčí materiál odplaví proud, zatímco těžší částečky zůstávají na dně. Zlato má totiž výrazně vyšší hustotu než běžný písek a štěrk. Právě této vlastnosti se při rýžování využívá. Nejdůležitější je trpělivost a správný výběr místa.
Pozor, rýžovat se nedá všude
To, že se v určité řece zlato vyskytuje, ještě neznamená, že je možné ho tam libovolně hledat. Zvláštní pozornost je třeba věnovat chráněným územím. V národních parcích, chráněných krajinných oblastech a přírodních rezervacích mohou platit omezení, která rýžování zakazují nebo výrazně omezují. Zásahy do říčního dna mohou poškodit přirozené prostředí a narušit život vodních organismů.
Problémem může být například rozhrabávání štěrkových náplavů, přemisťování kamenů, budování hrázek nebo používání mechanických zařízení. Před cestou je vhodné ověřit si pravidla u příslušné správy chráněného území nebo na úřadě, který má danou lokalitu na starosti.
Kdo si chce rýžování vyzkoušet bez podobných starostí, může zamířit například na organizované akce v Kestřanech u Otavy nebo do Zlatokopeckého skanzenu ve Zlatých Horách. V Kestřanech se konají také soutěže v rýžování zlata, při nichž si návštěvníci mohou prohlédnout, jak rychle a přesně dokážou zkušení rýžovníci oddělit zlatinky od ostatního materiálu.
České řeky tedy stále ukrývají malé kousky drahého kovu. Většinou nejde o bohatství, které by člověku změnilo život. I několik drobných zlatinek na dně pánve ale může být překvapivou odměnou.