Zlatá ostuda v čínské provincii: Kýčovitá socha Mao Ce-tunga musela hned zmizet
Foto: Pexels
4 min
V Číně vyrostla sedmatřicetimetrová pozlacená socha Mao Ce-tunga, která měla vzdávat hold bývalému vůdci. Místo úcty však sklidila posměch a kritiku. Úřady nařídily její demolici jen pár dní po dokončení. Ironií osudu socha shlížela právě na oblast, kde za Maovy vlády umíraly tisíce lidí hladem.
Reklama
Obyvatelé oblasti kolem Žluté řeky chtěli uctít památku Mao Ce-tunga monumentálním dílem. Výsledek ale překvapil – a rozhodně ne pozitivně. Pozlacená socha sedícího vůdce se stala terčem kritiky ještě před svým dokončením. Fotografie kolující na sociálních sítích vyvolaly vlnu posměchu napříč celým světem.
Když tradice narazí na kýč
Provincie Che-nan patří k historicky nejbohatším oblastem Číny. Oblast má za sebou tisíciletou kulturní tradici. Právě proto působila nově vybudovaná zlatá socha jako cizorodý prvek, který s noblesou starověkého dědictví vůbec nekorespondoval. Tvůrci projektu zřejmě nepočítali s tím, že jejich dílo bude vnímáno jako nevkusná ukázka megalomanie.
Odstranění monumentu zakladatele maoismu vyžadovalo nemalou odvahu. Šlo přece o jednu z nejvýznamnějších postav čínských dějin, i když třeba v negativním smyslu. Demolice však nakonec všem zúčastněným stranám nejspíš ulevila.
Paradox na místě tragédie
Umístění sochy bylo samo o sobě kontroverzní. Třicet sedm metrů vysoký pozlacený monument stál právě v kraji, který za Maovy vlády zažil nejhorší hladomor v moderních dějinách. Období takzvaného Velkého skoku vpřed v padesátých a šedesátých letech přineslo místním obyvatelům neuvěřitelné utrpení. Lidé umírali jeden za druhým, zatímco vůdce prosazoval své vize o modernizaci země.
Investice, která přišla vniveč
Konstrukce z oceli a betonu pokrytá zlatou barvou spolkla tři miliony jüanů, což odpovídá zhruba 10,5 milionu korun. Pro srovnání – minimální mzda v Šanghaji se pohybuje kolem dvou tisíc jüanů měsíčně. Peníze pocházely ze sponzorských darů místních podnikatelů i obyčejných obyvatel okolních vesnic.
Radost z dokončeného díla však byla velmi krátká. Socha byla hotová v prosinci 2016, ale už o několik dní později přišel příkaz k likvidaci. Investoři tak přišli o nemalé prostředky prakticky ze dne na den.
Tři verze pravdy
Oficiální zdůvodnění hovořilo o absenci potřebných povolení. Je ale realistické, že stavba takového rozměru, sledovaná médii po celém světě, mohla uniknout pozornosti úřadů? Tato verze působí poněkud neuvěřitelně.
Další vysvětlení poukazovalo na skutečnost, že monument stál na zemědělské půdě určené k obdělávání. Ani tento argument však nepůsobí zcela přesvědčivě jako hlavní důvod demolice.
Nejpravděpodobnější příčinou byl proto mezinárodní ohlas. Místo zamýšlené pocty se socha stala symbolem nevkusu a terčem kritiky. Čínské vedení si jistě nepřálo, aby jejich země byla spojována s tímto kýčovitým projektem. Negativní publicita byla pravděpodobně tím posledním, co organizátoři i úřady očekávali.
Kult osobnosti pokračuje
Zničení této konkrétní sochy rozhodně neznamenalo konec uctívání Maovy osobnosti v Číně. Jeho rodná vesnice Šao-šan zůstává významným poutním místem. Návštěvníci z celé země sem přijíždějí, aby viděli místa z dětství Velkého kormidelníka.
Před deseti lety byla v místní pamětní síni instalována zlatá Maova podobizna v hodnotě dvou set milionů jüanů – tedy přibližně 730 milionů korun. Tato suma mnohonásobně převyšuje náklady na strženou sochu v provincii Che-nan.
Navzdory tragédiím, které jeho vláda přinesla milionům lidí, zůstává Mao Ce-tung v Číně uctívanou postavou. Kult jeho osobnosti přetrvává dodnes, byť někdy nabývá podob, které působí kontraproduktivně – jako právě v případě obří pozlacené sochy.
