Kdo pracuje za minimální mzdu? Nejhůře placené profese v Česku najdete v gastronomii

Statistiky hlásají průměrnou mzdu blízko padesáti tisíc korun, přitom statisíce zaměstnanců si odnášejí domů sotva polovinu. Fyzicky náročná práce od rána do večera a výplata těsně nad minimální mzdou – tak vypadá realita pro mnoho lidí v Česku.

Gastronomie vévodí nejhůře placeným pozicím

Podle šetření ISPV (Informační systém o průměrném výdělku) obsadily nejnižší příčky žebříčku především profese z gastronomie. Pomocníci v kuchyni se stali smutnými rekordmany – jejich mediánová hrubá mzda činí 22 815 korun. Tito lidé tráví směny umýváním nádobí, přípravou surovin pro kuchaře a úklidem prostor. Bez jejich práce by restaurace ani školní jídelny nemohly fungovat, přesto se jejich ohodnocení drží těsně nad zákonným minimem.

Gastronomický sektor se v první desítce objevuje ještě dvakrát. Číšníci a servírky dosahují mediánu 23 963 korun hrubého, ovšem oficiální statistika nezahrnuje spropitné, které tvoří významnou část jejich příjmu. Skutečný výdělek pak závisí na typu podniku, lokalitě a ochotě hostů. Práce o víkendech, večer i o svátcích patří k běžné rutině.

„Pracuju jako číšnice v centru Prahy už pět let. Oficiálně mám na výplatní pásce něco přes 24 tisíc, ale bez spropitného bych to nedala. Některé měsíce si díky tipům přidám i deset tisíc, jindy jen tři. Záleží na sezóně a štěstí,“ popisuje Markéta z Prahy.

Samotní kuchaři (mimo šéfkuchaře) si vydělají v mediánu 25 451 korun. I přes fyzickou náročnost, vysokou teplotu v kuchyni a časový tlak zůstává jejich ohodnocení na spodních příčkách.

Přečtěte si také

Tři jídla denně nemusejí organismu prospívat. Jaký režim je podle vědců zdravější?

17. 5. 2026

Stavebnictví a zemědělství: tvrdá práce za minimální odměnu

Hned za pomocnými silami v kuchyni následují pomocníci ve stavebnictví s mediánovou mzdou 22 888 korun. Bronzovou pozici drží pomocné síly v zemědělství – 23 244 korun hrubého. Obě profese spojuje náročná fyzická práce venku za každého počasí, často s nepravidelnou sezónností.

Nošení pytlů cementu po staveništi, péče o hospodářská zvířata nebo sklizeň plodin vyžadují kondici a odolnost. Důvod nízkého ohodnocení tkví v absenci kvalifikačních požadavků – na pomocníka u traktoru nebo nosiče materiálu zaměstnavatelé nevyžadují výuční list, což tlačí mzdy dolů. Paradoxně i přes dlouhodobý nedostatek pracovních sil ve stavebnictví se startovní pozice této logice vymykají.

Kompletní žebříček deseti nejhůře placených profesí

Data z ministerstva práce ukazují mediánovou hrubou mzdu, což znamená, že polovina zaměstnanců v dané profesi bere ještě méně. Většina pozic se pohybuje jen několik stovek nad minimální mzdou, která od ledna 2026 činí 22 400 korun.

• Pomocné síly v kuchyni – 22 815 Kč
• Pomocné síly ve stavebnictví – 22 888 Kč
• Pomocné síly v zemědělství – 23 244 Kč
• Číšníci a servírky – 23 963 Kč
• Kuchaři a kuchařky (kromě šéfkuchařů) – 25 451 Kč
• Kosmetičky – 25 451 Kč
• Uklízečky v soukromém sektoru – 25 466 Kč
• Švadleny a vyšívači – 26 092 Kč
• Hlídači a ostraha – 26 147 Kč
• Uklízečky ve státním sektoru – 26 861 Kč

Kolik skutečně zbyde na účtu?

Hrubá mzda představuje pouze výchozí číslo. Po odečtení odvodů na sociální a zdravotní pojištění plus daně z příjmu pracovníkovi bez dětí z hrubých 22 815 korun zbyde přibližně 19 000 korun čistého. S běžnými výdaji na bydlení, potraviny a dopravu pak není divu, že mnoho lidí z těchto profesí hledá druhý příjem nebo přesčasy.

Zásadní roli hraje místo bydliště. V Praze nebo Brně spolykají nájmy značnou část výplaty – z čistých 19 tisíc pak po zaplacení bytu nezbývá téměř nic. Naopak v menších městech Karlovarského nebo Ústeckého kraje se za stejnou mzdu dá žít podstatně komfortněji díky nižším cenám nemovitostí i potravin.

Pro srovnání: průměrná hrubá mzda v Česku za rok 2025 dosáhla téměř padesáti tisíc korun. Pomocná síla v kuchyni si tedy vydělává zhruba polovinu statistického průměru.

Přečtěte si také

Nejhodnější lidé se rodí ve znamení Vah. Mají čistou duši a laskavé srdce

17. 5. 2026

Superdávka jako pomoc pro pracující rodiny

Od října 2025 nahradila čtyři dosavadní dávky jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, lidově zvaná superdávka. Skládá se ze složky na bydlení, složky na živobytí, bonusu na dítě a pracovního bonusu. Důležité je, že superdávka necílí jen na nezaměstnané – pracovní bonus je výslovně určený rodinám, kde alespoň jedna dospělá osoba má příjem ze zaměstnání nebo podnikání.

První výplata podle nových pravidel proběhne u stávajících příjemců v květnu 2026 (zpětně za duben), u takzvaných starožadatelů byla po novele posunuta na srpen 2026. Žádost se podává jednou za celou domácnost přes klientskou zónu Jenda na webu ministerstva práce nebo osobně na úřadu práce.

I když si myslíte, že na podporu nemáte nárok, vyplatí se to ověřit. Mnoho lidí o předchozí příspěvek na bydlení nežádalo, přestože by ho získali. U superdávky může být situace podobná – pracující rodiny s nízkým příjmem mají často větší šanci na podporu než nezaměstnaní.

Co dělat, když patříte mezi nejhůře placené

Pokud pracujete v některé z uvedených profesí, zaměřte se na dvě oblasti. Nejprve zkontrolujte, jestli u zaměstnavatele uplatňujete všechny daňové slevy – sleva na děti může znamenat rozdíl několika tisíc korun měsíčně. Následně si spočítejte na kalkulačce ministerstva práce, zda vaše domácnost nesplňuje podmínky pro superdávku.

Podat žádost přes systém Jenda zvládnete z domova a může to přinést několik tisíc korun navíc každý měsíc. Výplata 22 tisíc hrubého nemusí být konečná stanice – správně využité státní podpory a daňové slevy dokážou výrazně zlepšit finanční situaci rodiny. Dovolená nebo pravidelné spoření se pak z nedosažitelného snu mohou stát realitou.