Pouhé dva plátky šunky denně mohou zvýšit riziko cukrovky. Vědci vysvětlili, proč uzeniny škodí
Foto: Pexels
4 min
Pouhé dva plátky šunky denně zvyšují riziko diabetu 2. typu o patnáct procent. Rozsáhlá mezinárodní studie zahrnující dva miliony účastníků přináší jasná doporučení, kolik masa a uzenin je ještě bezpečných. Čeští spotřebitelé přitom v posledních letech konzumaci masa snižují, což odborníci vítají.
Reklama
Diabetes 2. typu představuje rostoucí zdravotní hrozbu – celosvětově postihuje přes 400 milionů lidí a v Česku každý třetí člověk pravděpodobně během života onemocní. Britští vědci nyní přinášejí konkrétní údaje o tom, jak konzumace masných produktů ovlivňuje vznik této závažné choroby.
Dva plátky šunky jako rizikový faktor
Tým z Cambridge provedl dosud nejobsáhlejší analýzu vztahu mezi masem a diabetem. Do výzkumu, který publikoval časopis Lancet Diabetes & Endocrinology, zapojili dva miliony lidí z různých kontinentů. Zjištění jsou alarmující: pravidelná konzumace pouhých padesáti gramů zpracovaných masných výrobků denně – což odpovídá dvěma plátkům šunky – zvyšuje riziko vzniku diabetu v příštích deseti letech o patnáct procent.
U nezpracovaného červeného masa je situace o něco příznivější, přesto však varovná. Sto gramů denně, například jeden menší steak, znamená nárůst pravděpodobnosti onemocnění o deset procent.
„Technika zkoumání údajů jednotlivých účastníků poskytla konkrétnější důkazy o souvislosti mezi konzumací různých druhů masa a cukrovkou 2. typu než kdykoliv předtím,“ říká epidemiolog Nick Wareham.
Češi konzumují méně masa
Pozitivní zpráva přichází z domácího prostředí. Statistiky za rok 2022 ukazují pokles celkové spotřeby masa na 82,9 kilogramu ročně na osobu, což je pokles z předchozích 86 kilogramů. Hovězího Češi snědli 8,8 kilogramu, vepřového 43,9 kilogramu – obě kategorie zaznamenaly pokles o 0,6 kilogramu.
Tento trend vítají zdravotničtí odborníci jako krok správným směrem. Výzkumný projekt InterConnect financovaný Evropskou unií umožnil vědcům analyzovat data z 31 studijních skupin a zohlednit faktory jako životní styl či zdravotní návyky.
Průmyslové zpracování jako hlavní problém
Hlavní autorka studie Nita Forouhiová zdůrazňuje, že projekt InterConnect pomohl lépe pochopit souvislosti mezi stravovacími návyky a diabetem v různých populacích. Naveed Sattar z Glasgowské univerzity, který se na výzkumu nepodílel, oceňuje kvalitu důkazů: „Údaje naznačují, že vyřazení červeného a zpracovaného masa z jídelníčku může lidi ochránit nejen před srdečními chorobami a mrtvicí.“
Problém nespočívá v samotném mase, ale v průmyslovém zpracování. Čím více úprav produkt prošel, tím vyšší riziko představuje. Přidané látky – soli, barviva, konzervanty či emulgátory – jsou skutečnými viníky zdravotních komplikací.
Jak vybírat uzeniny správně
Nutriční poradci rozlišují mezi jednotlivými typy masných výrobků. Šunka patří mezi dietnější varianty ve srovnání s trvanlivými salámy, paštikám nebo klobásami. Doporučení však zní jasně – kupujte výrobky nejvyšší jakosti nebo výběrové šunky, které mají jasně definovaná pravidla v české legislativě.
Kvalitní uzeniny mohou podle odborníků z Aktin přispět vitamíny skupiny B12, minerálními látkami jako selen, zinek a železo, a také bílkovinami. Klíčové je sledovat složení, původ a způsob zpracování.
Kolik masa je ještě v pořádku?
Jednotlivé organizace se liší v konkrétních doporučeních:
- Světová zdravotnická organizace: maximálně 98 gramů červeného a zpracovaného masa týdně (cíl snížit spotřebu do roku 2050 o více než polovinu)
- Výživoví poradci podle časopisu Nature: nepřekračovat 300 gramů týdně
- Světové centrum výzkumu rakoviny: 350 až 500 gramů týdně
Dietolog Duane Mellor z Astonské univerzity připomíná komplexní přístup: „Lidé by rovněž měli mít stravu bohatou na zeleninu, ovoce, ořechy, semínka, fazole, hrách a čočku.“ Jídlo má doprovázet pravidelná fyzická aktivita pro minimalizaci rizika vzniku diabetu.
Diabetes 2. typu – tichý zabiják
Toto onemocnění postihuje v Česku přibližně deset procent populace a představuje hlavní příčinu slepoty, selhání ledvin, srdečních infarktů, mrtvic a amputací dolních končetin. Příznaky zahrnují velkou žízeň, časté močení, úbytek hmotnosti a kožní záněty.
Včasná diagnostika je možná odběrem krve při preventivním vyšetření. Léčba obvykle zahrnuje metformin, který lze kombinovat s dalšími antidiabetiky podle individuálních potřeb pacienta.
