Nenáviděl Masaryka, v Moskvě se od Stalina učil demokracii "zakroutit krkem" a pak doma zabíjel: Klement Gottwald
Foto: Vladimir Mijailovic/ Shutterstock
2 min
Nemanželský syn zemědělské dělnice se narodil 23. listopadu 1896 v Dědicích na Vyškovsku. Učil se truhlářem a po vzniku Československa vstoupil do nově založené komunistické strany, kde se záhy stal stoupencem stalinismu.
Reklama
Společně s dalšími stejně mladými kumpány, takzvanými „karlínskými kluky“, ovládl Gottwald ve třiatřiceti letech komunistickou stranu. Zároveň se stal i funkcionářem mezinárodních komunistických organizací v Moskvě, kde získával patřičné vědomosti pro boj proti demokracii, jak se píše v knize Marie Procházkové a Tomáše Novotného Čeští panovníci v kostce.
Nenáviděl Masarykovu republiku
Československou republiku prezidenta Masaryka hluboce nenáviděl a netajil se tím ani na půdě parlamentu, kam byl zvolen jako poslanec za komunisty. Když ve sněmovně prohlašoval, že se v Moskvě učí, jak demokracii zakroutit krkem, málokdo věřil, že by se to někdy mohlo splnit.
Emigrace do Moskvy
Po obsazení Československa Hitlerem emigroval Gottwald do Moskvy. Teprve po vpádu nacistů do Sovětského svazu se přesně podle Stalinova vzoru horlivě zapojil do protihitlerovské agitace. Vycítil svou velkou šanci a už tehdy začal promýšlet uchvácení moci v poválečném Československu. Jakmile se mu potom povedlo prosadit v košickém vládním programu omezenou demokracii a vyloučit z politiky domácí odboj, bylo jen otázkou času, kdy nastolí diktaturu.
Uchvácení moci a teror
Po třech letech se mu to povedlo. Po celkem hladkém puči nahradil v polovině roku 1948 odstoupivšího Edvarda Beneše ve funkci prezidenta (do roku 1953). Když Stalin rázně skoncoval s jeho naivní představou o specificky československé cestě k socialismu, rozpoutal proti vlastnímu národu teror, který neměl v historii země obdoby. Mezi popravenými třídními nepřáteli se nakonec objevili i někteří jeho dlouholetí soudruzi, ale i jejich rozsudky smrti Gottwald podepsal.
Závislost a smrt
Nakonec úplně propadl alkoholu a takřka symbolicky zemřel dva dny po návratu ze Stalinova moskevského pohřbu. Legendu, že byl v Moskvě otráven, se dodnes nepodařilo vyvrátit. S manželkou Martou měl dceru stejného jména.
