Důvěru v lidi mají více senioři, méně důvěřiví jsou lidé žijící single nebo mladí
Foto: Kues / Shutterstock
3 min
Nejproradnější plemeno na světě je člověk, myslí si 80 % lidí, kteří už tak mají dost naloženo. Téměř dvě třetiny lidí v České republice si myslí, že lidem se nedá důvěřovat. Obecně.
Reklama
Nejnovější průzkum agentury STEM přinesl zajímavé výsledky. Vlastně nejsou vůbec překvapivé a dávají evolučně smysl. Do které skupiny patříte vy? Zkoumal důvěru v lidi.
Vztahy obecně se lepší
Porovnáme-li období těsně po covidu, lze říci, že po roce 2022 se mezilidská důvěra částečně prohloubila a zlepšila. Bezmála dvě třetiny lidí v Česku si myslí, že většině lidí se nedá důvěřovat (spíše ne + určitě ne: 63 %). A kdo lidem věří, je to lehká třetina lidí (určitě ano + spíše ano: 37 %).
V zemích EU jsme na 9. místě, postupu nahoru hodně pomohly krizové situace, covid, povodně, tornádo na Moravě. Lidé jsou schopni se semknout, když je potřeba.
Důvěřivější senioři
Věkové rozdělení je poněkud šokující. Důvěru v lidi mají více senioři, nejvíce ti, kteří žijí ještě se svým partnerem, těch je důvěřivá nadpoloviční většina. Obecně lidé starší 60 let. Méně důvěřiví jsou lidé žijící single nebo mladí, číslo je to doslova ohromující. Lidem nevěří vůbec, nebo spíše ne celých 76 %. Je to docela výrazný generační rozdíl.
Obecně lidé vnímají vztahy lépe ve svém nejtěsnějším okolí, rodině a bydlišti, než celospolečensky. Představy o české společnosti a její náladě čerpají především z médií nebo veřejné debaty.
Starej se o sebe! Já taky budu
Čím hůře se mi daří, tím více se já i ostatní v mých očích starají jen o sebe. Pocit, že si lidé vzájemně pomáhají, roste s mírou materiálního zajištění.
Čím hůře člověk vnímá své materiální zajištění, tím častěji si myslí, že se každý stará jen sám o sebe. Tento názor v souvislosti s českou společností zastává s větší či menší intenzitou více než polovina (57 %) špatně zajištěných lidí. Naopak jen méně než pětina (17 %) z nich věří, že si lidé spíše vzájemně pomáhají, u velmi dobře zajištěných lidí je to významně více, a sice 43 %.
Naopak necelá třetina (31 %) dobře zajištěných zastává názor, že se každý stará jen sám o sebe.
Důvěra vzniká z životního klidu
Čím horší životní podmínky, čím více nebezpečí nebo nejistot kolem sebe zažíváme, logicky jsme ostražitější. Lidský mozek není stavěný pro setrvalé prožívání štěstí. Naopak nejlépe mu musí jít neustálé skenování okolí a předvídání nebezpečí. Žijeme nejvíce ze zkušeností, které již máme. Pokud lidé s horším socioekonomickým zázemím zažívají dlouhodobě útlak, nejistotu a nedostatek,logicky nebudou k lidem přistupovat šťastně. Od lidí totiž často přišlo nebezpečí.
Naopak lidé, kteří mají stabilnější zázemí, lépe si mentálně odpočinou, mají pak kapacity k důvěřivosti a "hledání lepšího na lidech".
