Nebuď buran: Jdeme na ples aneb Odcházíme tak, jak jsme přišli, co nerozepínat a kdy krýt partnerku

Plesy pořádají různé instituce a spolky a podle toho se liší svou honosností a formálností. Mnohé však mají společné. Jsou vrcholnou společenskou událostí a podle toho se musíme i umět chovat.

Podle publikace Ladislava Špačka Nová velká kniha etikety musíme nejprve zvolit vhodné oblečení (pro muže black-tie - smoking, černý motýlek, bílou košili se skrytými knoflíky a lakovky, tmavý oblek nebo formal dress - černý nebo tmavomodrý oblek, bílou košili, slavnostní kravatu a černé kožené šněrovací boty na co nejnižší kožené podrážce a černé ponožky).

Ženy mají tu výhodu, že si mohou vzít vždy velkou večerní. Dlouhé šaty sahají až po kotníky, na ramínka nebo i bez, případně s bolerkem. Povinné jsou punčochy a lodičky na vysokém podpatku, se kterými ladí co nejmenší kabelka, tzv. psaníčko. Častým doplňkem jsou dámské rukavičky. Povoleny jsou těžší parfémy a efektnější šperky (pro dámy středního věku) a také výraznější líčení.

Kdy přijít

Na ples nemusíme přijít přesně v čase, kdy začíná, ale určitě ještě před předtančením, tím je obvykle ples zahájen.

Faux pas u přezouvání

Pokud v místě konání plesu nejsou vyhrazené prostory na přezouvání a malou úpravu zevnějšku (dříve to bývaly budoáry), potom je na partnerovi, aby svým tělem alespoň kryl dámu, která se přezouvá u šatnového pultu. Lepší volbou je zajistit partnerce dopravu od domu co nejblíže šatně, aby se nemusela na veřejnosti přezouvat.

Příchod ke stolu a usazení

Po příchodu ke stolu v sále se představíme spolustolovníkům. Hosté, kteří již jsou u stolu, by měli vstát. Představuje se muž protějšímu páru a poté představí svou partnerku. Pak muž odsune partnerce židli, usadí ji a posadí se. Žena by měla sedět po mužově pravici, a to tak, aby se muži a ženy u stolu střídali.

Odpovídající konverzace

Konverzujeme tak, abychom vyvolali dobrou pohodu, vyhýbáme se tématům konfliktním a kontroverzním. Pokud jsme zavedli nevhodné téma a společníka jsme tak rozladili, okamžitě zvolíme únik žertem, ústupem, převedením hovoru na jiné téma.

První tanec

Ten patří naší partnerce, další tance můžeme rovnoměrně rozdělit mezi ni a další ženy u našeho stolu nebo partnerky našich přátel. Platí zásada, že jestli někdo jde tančit s mou partnerkou, měl bych vyzvat k tanci jeho partnerku a naopak.

Single muž versus muž s partnerkou

Je-li muž na plese sám, může si vybírat partnerky k tanci libovolně. Přišel-li ovšem muž s partnerkou, musí se jí věnovat a nebrousit po sále vyhlížeje další tanečnice.

Výzva k tanci

Když muž stává od stolu a vyzývá dámu k tanci, musí si zapnout sako. Nejdříve by se měl obrátit na jejího partnera či garde u mladých dívek a zeptat se: „Smím prosit?“, „Dovolíte, prosím?“ nebo „Mohl bych si zatančit s vaší partnerkou?“

Ohleduplný tanec

I když při tanci „muž vede“, dělá vždy jen to, co je jeho tanečnici příjemné. Aby se vyhýbali ostatním párům, tančí muž směrem do volných míst na parketu. Pokud přeci jen zavadíte o jiný pár, omlouvá se vždy muž i za svou partnerku.

Neznáte se?

Nezná-li se taneční pár, muž by se měl před tancem představit, žena nemusí, ledaže by spolu tančili už několikátý tanec. Témata hovoru by neměla být příliš osobní. Po tanci poděkujeme, vždy ženu doprovodíme namísto a alespoň pohledem či úsměvem poděkujeme jejímu partnerovi.

Zrádné jídlo a pití

Při večeři či rautu raději vynecháme aromatická jídla a dáváme si pozor na konzumaci alkoholu. V okamžiku, kdy cítíme, že jsme úžasně veselí a zábavní a že když si dáme ještě jednu skleničku, budeme ještě zábavnější, je nejvyšší čas odejít.

Nejsme na večírku

Můžeme se s přáteli skvěle bavit, ale ples není domácí večírek. Muž si nemůže povolit kravatu a rozepnout knoflíček u košile ani v půl druhé ráno, o odložení saka nemluvě. A žena si nesmí zout pod stolem boty, aby si odpočinula. Z plesu odcházíme tak, jak jsme přišli: důstojně, s noblesou, dokonale upravení.