Z řeky Tigris se vlivem sucha vynořilo prastaré město zaniklé civilizace
Na dně vodní nádrže v severním Iráku leží zbytky rozsáhlého města starého přibližně 3400 let. Archeologové v něm objevili pozůstatky paláce, mohutného opevnění, několik velkých budov a také více než sto hliněných tabulek s klínovým písmem.
Město, které zmizelo dvakrát
Ruiny starověkého města se nacházejí v oblasti Kemune v iráckém Kurdistánu, na východním břehu řeky Tigris. Archeologové lokalitu spojují s dávným městem Zakhiku, které existovalo v době bronzové. Zhruba v letech 1550 až 1350 před naším letopočtem byla tato lokalita součástí říše Mittani, která ovládala rozsáhlá území severní Mezopotámie a část dnešní Sýrie.
Město mělo zřejmě důležitou obchodní i správní funkci. Jeho poloha u Tigridu byla výhodná pro přepravu zboží a spojení s dalšími oblastmi. Archeologové se domnívají, že zdejší velké sklady sloužily k uchovávání zásob přivážených z širokého okolí.
Konec města přišel přibližně kolem roku 1350 př. n. l. Oblast zasáhlo silné zemětřesení, které zničilo množství staveb. Zřícené horní části zdí přitom paradoxně pomohly zachovat spodní části, protože je zasypaly a ochránily před dalším poškozením.
Po tisíciletích se nad ruinami rozprostřela hladina moderní přehrady. Mosulská přehrada byla vybudována v 80. letech minulého století a její napuštění znamenalo, že starověké město zmizelo pod vodou na více než čtyři desetiletí.
Sucho dopřálo archeologům jen několik týdnů
První významnější část lokality se podařilo prozkoumat už v roce 2018, kdy pokles hladiny odhalil pozůstatky paláce. Teprve začátkem roku 2022 však voda ustoupila natolik, že se nad hladinu dostala podstatně větší část města.
Irák tehdy čelil mimořádnému suchu. Voda z nádrže se ve velkém využívala k zavlažování polí a její hladina výrazně klesala. Pro archeology to byla nečekaná příležitost, ale také závod s časem. Nikdo nevěděl, kdy se voda znovu vrátí.
Kurdští a němečtí odborníci proto rychle sestavili společný tým a zahájili záchranný archeologický výzkum. Během krátké doby se jim podařilo zmapovat rozsáhlou část města. Vedle paláce odkryli mohutné opevnění s věžemi, několik dalších velkých staveb, průmyslový areál a také monumentální vícepatrovou skladovací budovu.
Právě skladiště patří k nejzajímavějším nálezům. Jeho rozměry naznačují, že se zde uchovávalo velké množství zásob. Podle archeologů mohlo jít o centrum, kam proudilo zboží z okolních oblastí a odkud se dále rozdělovalo.
Hliněné tabulky s dávnými zprávami
Mimořádně cenný nález čekal archeology v jedné z místností. Objevili tam pět keramických nádob, v nichž se nacházelo více než sto hliněných tabulek popsaných klínovým písmem. Některé z nich byly dokonce stále uložené ve svých původních hliněných obálkách.
Tabulky pocházejí z období střední Asýrie, tedy z doby následující po zániku města v období říše Mittani. Mohou obsahovat dopisy a další písemné záznamy, které pomohou lépe pochopit, co se v oblasti dělo po příchodu Asyřanů a jak se měnily poměry v někdejším centru Mittani.
Pro historiky jde o mimořádně důležitý materiál. Říše Mittani patřila ve své době k významným mocnostem Předního východu a její panovníci udržovali kontakty například s egyptskými faraony. Přesto zůstává její historie mnohem méně prozkoumaná než dějiny některých sousedních říší. Každý nový písemný pramen proto může přinést důležité informace.
Archeologové však měli jen omezený čas. Jakmile dokončili záchranný výzkum, lokalita se znovu ocitla pod vodou. Aby se odkryté stavby nepoškodily, zakryli je speciální ochrannou fólií a vrstvou štěrku. Starověké město tak opět zmizelo pod hladinou, vědci už ale aspoň vědí, jaké tajemství přehrada ukrývá.