Vesmír možná stvořil Bůh, připouštějí vědci. Vypadá ale jinak, než ho líčí křesťané

Fyzika versus víra

Éra, kdy vědecké objevy zdánlivě vylučovaly jakoukoli roli Boha ve vesmíru, se pomalu uzavírá. Žádný experiment dosud existenci Stvořitele nevyvrátil a některé nejhlubší záhady moderní fyziky nabízejí odpovědi podivuhodně blízké těm, které po staletí hlásal křesťanský svět.

Teorie Velkého třesku dnes patří mezi obecně uznávané pilíře kosmologie. Každého přitom zajímá prostá dětská otázka: „A co bylo předtím?“ Velikáni jako Albert Einstein či Stephen Hawking na to měli jasnou odpověď: „Nemá smysl se ptát, protože čas předtím neexistoval.“

Augustin z Hippa odpovídal stejně

Vraťme se na chvilku do 5. století našeho letopočtu. Raní křesťanští myslitelé tehdy čelili námitkám evropských pohanů, kteří se ptali na logiku stvoření. Svatý Augustin z Hippa dostal provokativní otázku: „Co vlastně ten Bůh dělal předtím, než stvořil svět?“

Jeho odpověď zněla překvapivě moderně: „Bůh nevytvořil svět v čase, ale spolu s časem.“ Augustin ve svém spisu Vyznání (Confessiones), konkrétně v jedenácté knize, podrobně rozvedl myšlenku, že čas je součástí stvoření. Přesně totéž tvrdí Einstein a Hawking o okamžiku Velkého třesku.

Shoda není náhodná. Oba přístupy se potýkají se stejnou hranicí lidského chápání: s momentem, kdy se rodí nejen prostor a hmota, ale i samotný čas.

Jenže co spustilo tu prvotní explozi? V běžném světě platí kauzalita, každá událost má svou příčinu. Velký třesk ale žádnou zjevnou příčinu nemá. Bible se nerozepisuje o důvodech, proč se Bůh rozhodl stvořit svět. Fyzika zase mlčí o tom, co vyvolalo rozpínání z nekonečně malého bodu s nekonečnou hustotou.

Přečtěte si také

RETRO HOSPODSKÝ KVÍZ: Zapomenuté klenoty z dětství dnes mohou mít hodnotu tisíců a vy jste je dost…

11. 11. 2026

Kvantový chaos jako Boží rukopis

Odpověď možná leží v kvantové fyzice. Na úrovni atomů a subatomárních částic se odehrávají jevy bez zřejmé příčiny: částice se spontánně objevují a mizí, vyskakují na nepředvídatelných místech. Kauzalita tu prostě neplatí.

Mohl být Velký třesk jedním z těchto kvantových skoků? Spontánní událostí bez předchozího spouštěče? Pak by se Bůh dal přirovnat k tomuto kvantovému jevu – k síle, která působí mimo rámec běžných zákonů.

Věřící ovšem Stvořiteli připisují vědomí a záměr. A právě lidské vědomí je další záhadou, kterou věda zatím nerozluštila. Mohlo by být i ono kvantovým jevem? Vysvětlovalo by to naši schopnost svobodně se rozhodovat, reagovat na stejný podnět různými způsoby. Jenže pokud by kvantové skoky řídilo nějaké dokonalé vědomí, nebyly by už tak náhodné, jak se zdá. Tato možnost zatím vědeckou komunitu příliš nenadchla.

Skrývá se Bůh v temné hmotě? 

Astrofyzik Joel R. Primack z Kalifornské univerzity nabízí jiný úhel pohledu. Tvrdí, že „veškeré jevy, které jsou viditelné lidským okem, tvoří méně než 1 procento celého vesmíru“. Pokud je Bůh podle tradiční definice neviditelný, zbývajících 99 procent mu poskytuje dostatek prostoru k existenci. Primack míří především na temnou hmotu a temnou energii, které podle současných poznatků tvoří přibližně 95 % celkového obsahu vesmíru. Věda o nich zatím ví pramálo.

Německý astronom Michael Hippke zase hledal Boží stopu v kosmickém mikrovlnném záření, které vzniklo krátce po Velkém třesku. Reagoval na teorii amerických fyziků Stephena Hsua a Anthonyho Zeeho z roku 2006, podle níž mohl náš vesmír stvořit někdo z vyšší civilizace a do záření zašifrovat binární kód s pravidly existence.

Hippkeho měření ale žádné pravidelnosti neodhalila. Záření nevykazovalo nic, co by připomínalo smysluplný kód. A i kdyby – zůstává otázka: „Mohl by nám někdo vysvětlit, kdo stvořil tu vyšší civilizaci?“ Řetěz příčin a následků se táhne do nekonečna stejně jako vesmír sám.

Možná právě v tom spočívá nejhlubší shoda mezi vědou a vírou: obě nakonec naráží na tutéž hranici. Na okamžik, kdy slova nestačí a kde začíná tajemství.