U Kolína leží kruhové objekty o 1 500 let starší než Stonehenge. Objeveny byly náhodou
Foto: Wolfgang Sauber – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Creative Commons
3 min
Kruhové stavby vznikaly v Evropě už dávno předtím, než lidé v Anglii vztyčili první kameny slavného monumentu Stonehenge. Objeveny byly mimo jiné také nedaleko Kolína. Jejich stáří archeologové odhadují na přibližně 7000 let.
Reklama
Na rozdíl od anglického monumentu tyto stavby zvané rondely nejsou postavené z kamene, ale tvoří je mohutné kruhové příkopy. Archeologové je objevili náhodou při průzkumu, který předcházel výstavbě nového silničního obchvatu. V okolí Kolína byly odhaleny hned tři takové neolitické stavby. Největší kruh měl průměr přibližně 240 metrů a jeho půdorys tvořily tři soustředné příkopy.
Starší než Stonehenge
Kolínské rondely vznikly přibližně v první polovině 5. tisíciletí před naším letopočtem. Jejich stavitelé patřili k neolitickým zemědělcům, kteří už dávno nebyli pouze lovci a sběrači. Pěstovali plodiny, chovali domácí zvířata a zakládali trvalá sídliště.
Stonehenge začalo získávat svou podobu až kolem roku 3000 př. n. l. Nejstarší fáze anglického monumentu tedy vznikla zhruba o 1500 až 2000 let později než kolínské kruhové stavby.
Pravěcí stavitelé rondelů přitom neměli k dispozici kovové nástroje ani moderní techniku. K hloubení příkopů používali jednoduché nástroje z kamene, parohů a kostí. Přesto dokázali vytvořit stavby, jejichž rozměry bychom si dnes spojovali spíše s mnohem vyspělejší společností.
K čemu kruhové stavby sloužily?
To je otázka, na kterou archeologové stále nemají jednoznačnou odpověď.
Jedna z teorií předpokládá, že sloužily k náboženským obřadům a společným setkáním. Mohly být místem, kde se scházeli lidé z okolních osad při důležitých událostech. Další možností je jejich astronomická funkce. Rondely totiž mívaly několik vstupů, které někdy odpovídaly směrům východu nebo západu Slunce v určitých obdobích roku.
Není však jisté, zda měly všechny rondely stejný účel. Mohly plnit více funkcí a jejich význam se mohl v průběhu času měnit. Nelze ani vyloučit, že některé sloužily jako opevnění k obraně obyvatel.
Proč je archeologové hledají z výšky
Rondely mají jednu zvláštnost. Jejich skutečnou podobu lze často mnohem lépe rozpoznat z ptačí perspektivy než přímo na místě. Původní příkopy se totiž během tisíciletí zasypaly a stavby postupně zmizely pod vrstvami půdy.
Při leteckém snímkování se ale někdy projeví rozdíly v růstu vegetace. Nad někdejšími příkopy může být půda vlhčí nebo naopak sušší než v okolí, což ovlivňuje barvu a výšku rostlin. Podobné rozdíly dokážou zachytit také drony a další metody dálkového průzkumu.
Pod dnešní českou krajinou se tak skrývají pozůstatky dávno zapomenutých staveb. Jejich tvůrci po sobě nezanechali žádné písemné zprávy. Zůstaly jen kruhy vyhloubené do země, o jejichž smyslu můžeme jen spekulovat.
