Dělníci se prokopali do tajného tunelu. Objevili obří labyrint podzemního města
Foto: Shutterstock
3 min
Když dělníci v tureckém městě Nevşehir začali bourat staré domy, aby uvolnili místo nové výstavbě, narazili na rozsáhlý systém chodeb a místností. Podle odhadů odborníků jde o jedno z největších podzemních měst na světě.
Reklama
K objevu došlo v roce 2013 ve městě Nevşehir ve střední Anatolii. Turecká státní organizace TOKİ tam připravovala rozsáhlou přestavbu městské čtvrti. Kvůli projektu mělo zmizet přibližně 1500 starších budov. Když začaly zemní práce, před dělníky se objevily první vstupy do podzemních prostor.
Stavební práce byly okamžitě zastaveny a na místo dorazili archeologové, geofyzici a další odborníci. Ukázalo se, že nejde o několik izolovaných sklepů. Pod zemí se rozprostírala komplikovaná síť galerií, místností a propojených chodeb.
7 kilometrů chodeb a 11 podzemních čtvrtí
První průzkumy naznačily, že podzemní komplex je mnohem rozsáhlejší, než kdokoli očekával. Odborníci postupně zmapovali přibližně sedm kilometrů chodeb. Podle tehdejších odhadů celý areál zabíral desítky hektarů.
Starosta Nevşehiru Hasan Ünver v roce 2015 hovořil o podzemním městě, které tvořilo 11 čtvrtí kolem historické pevnosti. Jeho rozloha měla dosahovat přibližně 460 tisíc metrů čtverečních. Průzkum navíc zdaleka nebyl dokončen.
V podzemí archeologové objevili obytné prostory, stáje, lisovny oleje, náboženské stavby a další místnosti. Mezi nejpozoruhodnější nálezy patřil kostel vytesaný do skály, jehož vznik se datuje do 12. století, a klášter pocházející ze 6. století. Objevily se také pozůstatky staveb z období Seldžuků.
Zdá se tedy, že město nevzniklo naráz. Archeologické nálezy ukazují, že podzemní prostory měly dlouhý a složitý vývoj a různé části sloužily lidem v odlišných historických obdobích.
Proč lidé stavěli města pod zemí?
Oblast Kappadokie, ve které Nevşehir leží, je pro podobné stavby mimořádně vhodná. Místní horninu tvoří tuf, což je relativně měkký materiál vzniklý ze sopečného popela. Lidé do něj mohli poměrně snadno vytesávat místnosti, chodby, sklady i celé podzemní komplexy.
Podzemní prostory poskytovaly ochranu před nepřáteli, ale také před extrémními teplotami. V létě v nich bylo příjemněji než na povrchu, v zimě zase lépe držely teplo. Některé sloužily jako sklady potravin, jiné jako úkryty v dobách válek a nájezdů.
Odborníci se domnívali, že část chodeb pod Nevşehirem mohla sloužit také k přepravě zemědělských produktů. Podle geofyzika Özçana Çakıra mohly některé tunely vést až ke vzdálenějším zdrojům vody. Zatím však nešlo o definitivně potvrzený výklad jejich původního účelu.
Může být větší než slavné Derinkuyu?
Kappadokie už jedno mimořádné podzemní město má. Jmenuje se Derinkuyu a patří k nejznámějším turistickým atrakcím Turecka. Jeho obyvatelé vytesali do sopečné horniny až osmnáct podzemních úrovní. Komplex měl vlastní obytné prostory, sklady, studny, větrací šachty i náboženské místnosti.
Podle odhadů mohl v případě nebezpečí poskytnout útočiště až 20 tisícům lidí. Právě s Derinkuyu začali odborníci nový objev pod Nevşehirem porovnávat. Jeho rozměry totiž naznačovaly, že by mohl být ještě rozsáhlejší.
Z obyčejného stavebního projektu se tak stal archeologický průzkum, který změnil pohled na historii celého regionu. Pod dnešními ulicemi Nevşehiru totiž neleží jen několik starých sklepů. Skrývá se tam rozsáhlý svět, jehož skutečnou podobu se odborníkům dosud nepodařilo úplně odhalit.
