Vědci zrekonstruovali podobu faraona Tutanchamona: Měl deformovanou tvář i tělo
Foto: Shutterstock
4 min
Zlatá posmrtná maska Tutanchamona patří k nejslavnějším pokladům starověkého Egypta. Zachycuje mladého faraona s dokonale pravidelnými rysy, výraznýma očima a ušlechtilou tváří. Panovník přitom ve skutečnosti nejspíš vypadal zcela jinak.
Reklama
Digitální rekonstrukci představili odborníci v roce 2023. Vycházeli přitom z počítačových tomografických snímků Tutanchamonovy lebky a dalších dříve publikovaných anatomických údajů. Na projektu se podíleli mimo jiné brazilský specialista na digitální rekonstrukce Cicero Moraes a egyptolog Michael Habicht z australské Flinders University.
Odborníci vytvořili trojrozměrný model lebky a následně na něj postupně doplnili vrstvy měkkých tkání. Výsledkem je přibližná podoba obličeje, nikoli fotografie faraona. Přesnou barvu očí, vlasů nebo některé detaily tváře už z kosterních pozůstatků určit nelze.
Lebka měla neobvyklý tvar
Vědce zaujalo, že Tutanchamonova lebka byla poněkud delší než u většiny lidí. Také objem jeho mozkovny byl větší, než se běžně očekává. Vědci proto zkoumali, zda její protáhlý tvar nemohl být výsledkem záměrného deformování hlavy, které se v některých starověkých kulturách praktikovalo.
Podle autorů rekonstrukce ale nešlo o uměle upravenou lebku. Její tvar považují za neobvyklý, ale přirozený. Mírně vysunutá horní čelist vytvářela dojem předkusu. Výslednou podobu faraona zachycuje video:
Mladý král měl vážné zdravotní problémy
Kromě zvláštní podoby je pozoruhodný také faraonův zdravotní stav, který se vědcům podařilo postupně odhalit při zkoumání mumie.
Tutanchamon se narodil přibližně ve 14. století před naším letopočtem a na egyptský trůn usedl jako dítě, zhruba v devíti letech. Zemřel přibližně v osmnácti nebo devatenácti letech. Přestože se stal jedním z nejslavnějších egyptských panovníků, jeho krátký život provázela řada zdravotních komplikací.
Vyšetření kosterních pozůstatků zjistila problémy s chodidly. Levá noha vykazovala známky deformity připomínající koňskou nohu, pravá byla plochá, a na jedné měl faraon navíc neúplně vyvinuté prsty. Odborníci zaznamenali rovněž změny na kostech nártu, které mohly způsobovat bolest a ztěžovat chůzi.
V jeho hrobce se našlo přibližně 130 vycházkových holí. Nešlo tedy jen o ozdobné předměty uložené pro posmrtný život. Některé mohly skutečně sloužit panovníkovi při chůzi. Na vyobrazeních se navíc objevuje při lovu nebo střelbě z luku vsedě.
Trpěl také malárií
Jeden významný poznatek přinesl již výzkum zveřejněný v roce 2010 v odborném časopise JAMA. Vědci tehdy zkoumali DNA několika královských mumií a u Tutanchamona nalezli genetické stopy parazita způsobujícího malárii tropickou.
Tato nemoc mohla být zvlášť nebezpečná v kombinaci s jeho dalšími zdravotními problémy.
Na jeho mumii byla totiž zjištěna také komplikovaná zlomenina levé stehenní kosti těsně nad kolenem. Zranění vzniklo krátce před smrtí, protože se na kosti nestihly vytvořit známky hojení. Jedna z hypotéz předpokládá, že se mohl zranit při pádu.
Pokud se k vážnému poranění přidala infekce malárií, mohl být jeho organismus ve velmi špatném stavu. Přesnou příčinu smrti ale vědci dodnes nedokázali s jistotou určit.
Zlatá maska neukazuje skutečnou tvář
Tutanchamonova zlatá maska je mistrovským dílem egyptského umění. Její úkolem ovšem nebylo vytvořit přesný portrét panovníka podle anatomických měřítek. Představovala ideální podobu faraona, který měl po smrti pokračovat ve své božské existenci.
Digitální rekonstrukce proto nabízí zajímavý pohled na člověka, který se za slavnou maskou skrýval. Byl to velmi mladý muž s neobvyklými tělesnými proporcemi a několika vážnými zdravotními problémy. Jeho život byl pravděpodobně mnohem méně pohodlný, než by odpovídalo představě všemocného vládce Egypta.
