Krásně stavění Indios aneb Jaké vlasové kreace spatřil Kolumbus po vylodění u Nového světa

Krásně stavění Indios aneb Jaké vlasové kreace spatřil Kolumbus po vylodění u Nového světa

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Vlasy bývaly v mnohých kulturách vnímány jako sídlo magické energie, odkud vycházela víra v uzmuté skalpy i v rozličná tabu během stříhání a ukrývání odstřižených pramenů, aby nemohly být zneužity.

Reklama
Obsah článku
  1. Nejstarší záznamy a doklady
  2. Vousy hrají roli
  3. Střet: bezvousí versus vousatí
  4. Krásně stavění Indios
  5. Dlouhovlasí Cigayosi
  6. Holohlaví Karibové – Kamballové – kanibalové
  7. Holení a vytrhávání porostu

Účesy byly omezovány pravidly, symbolizovaly (rituální) přechod do jiného věkového stupně či stavu, přináležitost ke klanu, totemu, kmeni či etniku, popisuje v článku v Skalpy i kohouty: Přehled vlasových úprav v tradičních kulturách Ameriky pro mezinárodní kulturologický časopis Culturologia Martin Rychlík, český etnolog, historik kultury a vědecký novinář, autor knih o dějinách tetování či vlasů.

Nejstarší záznamy a doklady

„Těla sú velikého a dobře zpuosobilého a jsú načervení, a to proto, neb nazí chodie a bývají od slunce spáleni, a tak se zdají načervení. Mají kštici a vlasy dlúhé a černé. Ale tvář svú sami sobě kazie a škaredú činie, neb sobě provrtují líci, pysky, nos a uši. A nedomnievaj se toho, že by sobě malé dierky provrtovali anebo že by toliko po jedné dierce na tváři měli,“ píše se o tehdy nevídaných „rudoších“ ve Spise o nových zemích a o Novém světě, jenž vydal roku 1506 plzeňský tiskař Mikuláš Bakalář. Jde o první český ohlas na objevený světadíl – Ameriku, dokládá Martin Rychlík.

Vousy hrají roli

Přestože do Ameriky dopluli asi kolem roku 1003 Vikingové, jak nasvědčují ságy i nalezená osada L´Anse aux Meadows na Newfoundlandu, ranější kontakty zůstávají sporné. A svůj part přitom v mnohých, různě divokých hypotézách mají vousy, popisuje Rychlík.

Indiáni je mívají řídké, leč v místních legendách se objevovaly zprávy o návratu vousatého boha z moře. Nálezy z Mexika ukazují právě takové postavy – jde například o zpodobnění „asyrského“ vousatce z mayského Chichén-Itzá. Soška z Tabasca měla tvář s nakroucenými vousy, votivní sekera Totonaků z Veracruz nese knírek, olmécká socha ze Santa María Uxpanapa má masivní knír... Proč? Vždyť i první historik osídlování Antonio de Herrera píše, že obyvatelé jsou bez vousů.

Střet: bezvousí versus vousatí

Podle Rychlíka to byl jistě kontrast, když se bezvousí Indiáni střetli s vousatými bohy-démony na koních, kteří se vynořili z vod jako bájný opeřený had Quetzalcoátl! „Pane a králi, je to pravda pravdoucí, na pobřeží dorazili cizinci. Měli velmi světlou kůži, světlejší než my. Nosí dlouhé vousy, ale vlasy jim sahají jen k uším,“ stojí zapsáno v prvním hlášení Moctezumových zvědů v Mexické kronice velmože Tezozómoka (1598), jenž opisoval ze starobylých rukopisů. V jiném textu jsou Španělé líčeni jako žlutovousí jezdci na podivných jelenech.

Krásně stavění Indios

Prokazatelně první Evropané dorazili k americkým břehům 12. října 1492, v době, kdy odhadem dvě třetiny indiánské populace žily v Mexiku a Peru. Kryštof Kolumbus doplul k ostrovu San Salvador a „objevil“ kontinent, který se měl roku 1507 stát Amerikou. Obyvatele nazval Indios. To, jak vypadali, si zapsal do lodního deníku hned v první den: „Všichni chodí nazí. Všichni jsou dobře stavění, krásného těla a milé tváře. Mají hrubé vlasy, skoro jako koňské žíně, krátké, spadající přes obočí, až na několik čupřin, které sčesávají dozadu a nechávají dlouhé, nikdy jich nestříhajíce. Někteří se malují šedivou barvou, jiní bílou nebo červenou nebo jinou,“ zaznamenal Kolumbus a den poté připojil další popis vlasů: nebyly „kudrnaté, nýbrž hladké a hrubé“.

Dlouhovlasí Cigayosi

S dalšími domorodci, Cigayosi, se Kolumbus setkal v lednu 1493 na Hispaniole (Haiti). Jeden muž, asi kazik, jak začali Španělé říkat pohlavárům, byl prý ošklivější než ostatní. „Jeho obličej byl začerněn uhlím, v čemž se shodoval s obvyklým zvykem těchto lidí, měl velmi dlouhé vlasy sčesané v jednu kštici vzadu svázanou a pak uloženou do jakési síťky z papouščích per.“

Holohlaví Karibové – Kamballové – kanibalové

Po návratu z první expedice píše v dopise o lidojedských Karibech (z čehož vzešlo pojmenování Kamballů, a konečně i „kanibalů“) a také o ostrově, kde prý žijí lidé bez vlasů na hlavě.

Holení a vytrhávání porostu

Po objevení Jamajky a Kuby se účastník druhé výpravy Michal de Cuneo rozepisuje v listu z 15. října 1495 o místním holičství: „Indiáni i Kamballové si stříhají vlasy a vousy, stejně tak i jejich ženy; holí se pomocí rákosu a chlupy v nose si vytrhávají prsty.“ Zaujalo jej natírání těl červenou a černou šťávou z plodů, jež vůní zapuzují mouchy. Jako hmyz však měli brzy hynout sami Indiáni, neboť roku 1519 se měl již na mexickém pobřeží vylodit conquistador Hernán Cortés, jenž nepřijel, aby ryl v zemi, ale aby našel zlato, informuje nás o tehdejších zvyklostech Martin Rychlík ve svém článku Skalpy i kohouty: Přehled vlasových úprav v tradičních kulturách Ameriky v časopise Culturologia.

Reklama
Zdroj článku:

Možná jste zmeškali

Strašidelný podmořský hřbitov vydal flotilu duchů v laguně Chuuk

Strašidelný podmořský hřbitov vydal flotilu duchů v laguně Chuuk

Co je ještě děsivějšího než strašidelný hřbitov? Pravděpodobně strašidelný hřbitov, který leží 15 metrů pod vodou.

Beatrix Bourbonská, nenáviděná česká královna, která v roce 1337 zázračně přežila císařský řez

Beatrix Bourbonská, nenáviděná česká královna, která v roce 1337…

Jednalo se nejspíše o první císařský řez v historii, který přežila matka i její dítě. Přitom ještě v 19. století při tomto zákroku umíralo až 90 % rodiček. Beatrix Bourbonská byla druhou manželkou Jana Lucemburského a nevlastní matkou Karla IV.

Příběh prvního Přemyslovce. Jak se Bořivojovi I. podařilo získat vládu v Čechách

Příběh prvního Přemyslovce. Jak se Bořivojovi I. podařilo získat…

Bořivoj I. je mnohdy považován za prvního Přemyslovce na českém knížecím trůnu. Přesto však není zřejmé, zdali byl skutečně prvním, kdy přesně vládl či jak jeho panovnictví probíhalo. Co tedy o něm přesně víme?

Použití chemických zbraní není možné jen v moderních časech. I ve starořímské době byla použita toxická směs pro obranu města

Použití chemických zbraní není možné jen v moderních časech. I ve…

Nejen v moderní době jsou používány chemické zbraně. Již v dávných dobách byly využívány a některé druhy zbraní jsou opravdu jak z hororu. Přesvědčte se o tom sami v tomto článku. 

Jeden z nejznámějších filozofů antiky, Sokrates. Fascinován matkou, skvělý bojovník, ale to nejsou všechny jeho přednosti

Jeden z nejznámějších filozofů antiky, Sokrates. Fascinován matkou,…

Sokrates byl řecký filosof, který se proslavil svým metodickým přístupem k poznání. Používal otázky a dialogy k vedení svých žáků k sebepoznání a k pochopení skutečnosti.

Život ve středověkých leprosáriích byl svázaný přísnými pravidly, jejichž porušení se tvrdě trestalo

Život ve středověkých leprosáriích byl svázaný přísnými pravidly,…

Leprosária byla speciální zařízení zajišťující izolaci malomocných od zdravé společnosti. Ve středověku byl zde život velmi náročný a panovala zde přísná pravidla. Budovy byly často umístěny mimo města, aby nemocní neohrožovali zdravé obyvatele. 

Božská Pinga je pro Inuity bohyní lovu a lékařství. Bylo ale možné skrze ni komunikovat i s duchy

Božská Pinga je pro Inuity bohyní lovu a lékařství. Bylo ale možné…

Víra Inuitů v porovnání se středoevropskou mytologií působí exoticky. Více podobností najdeme se starým Řeckem, zejména díky přítomnosti více bohů. Pinga, bohyně lovu a lékařství, pro Inuity byla obdobně důležitá jako bohyně lovu Artemis pro Řeky.

Několik druhů našich předků se nekontrolovaně křížilo výrazně déle, než vědci mysleli

Několik druhů našich předků se nekontrolovaně křížilo výrazně déle,…

Bádání o původu lidských druhů se doposud zabývalo zejména analýzou neandrtálců a denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu homo. Nyní se ukazuje, že náš druh není tak docela „čistokrevný“, jak se vědci dříve domnívali.

Toto byla opravdu nebezpečná kráska. Mata Hari si svou práci užívala naplno

Toto byla opravdu nebezpečná kráska. Mata Hari si svou práci užívala…

Špionka, tanečnice, ale i zoufalá matka toužící po získání své dcery zpět do péče. To je Mata Hari. Žena, jejíž život je opředen nejedním tajemstvím a nejasností.

Rašeliniště pod Sněžkou se může stát oficiální hranicí mezi dvěma epochami

Rašeliniště pod Sněžkou se může stát oficiální hranicí mezi dvěma…

Rašeliniště v Równii pod Sněžkou je jednou z 12 kandidátských lokalit na světě, které se mohou stát „zlatým hřebem" - oficiální hranicí mezi holocénem a zamýšleným antropocénem - epochou, kterou pohání lidský konzumerismus.

Doporučené články

Zítra v Ulici: Kláru v pátek přiveze policie. Dívčina krutá slova Prokopa rozpláčou

Zítra v Ulici: Kláru v pátek přiveze policie. Dívčina krutá slova Prokopa rozpláčou

Farma Vojty Kotka: Jedno tajemství před Ráďou, nečekaný koníček a velká výzva pro Haidy

Farma Vojty Kotka: Jedno tajemství před Ráďou, nečekaný koníček a velká výzva pro Haidy

Kvíz: Osm správných odpovědí je pořádná výzva. Česká filmová klasika ukáže, co všechno si pamatujete

Kvíz: Osm správných odpovědí je pořádná výzva. Česká filmová klasika ukáže, co všechno si pamatujete

Ulice: Tvůrci už zkazili i oblíbenou profesorku. Stává se z ní protivná a otravná postava

Ulice: Tvůrci už zkazili i oblíbenou profesorku. Stává se z ní protivná a otravná postava

Miroslav Hrabě má novou lásku a chtěl by i vlastní děti

Miroslav Hrabě má novou lásku a chtěl by i vlastní děti

Reklama