Krásně stavění Indios aneb Jaké vlasové kreace spatřil Kolumbus po vylodění u Nového světa

Vlasy bývaly v mnohých kulturách vnímány jako sídlo magické energie, odkud vycházela víra v uzmuté skalpy i v rozličná tabu během stříhání a ukrývání odstřižených pramenů, aby nemohly být zneužity.

Účesy byly omezovány pravidly, symbolizovaly (rituální) přechod do jiného věkového stupně či stavu, přináležitost ke klanu, totemu, kmeni či etniku, popisuje v článku v Skalpy i kohouty: Přehled vlasových úprav v tradičních kulturách Ameriky pro mezinárodní kulturologický časopis Culturologia Martin Rychlík, český etnolog, historik kultury a vědecký novinář, autor knih o dějinách tetování či vlasů.

Nejstarší záznamy a doklady

„Těla sú velikého a dobře zpuosobilého a jsú načervení, a to proto, neb nazí chodie a bývají od slunce spáleni, a tak se zdají načervení. Mají kštici a vlasy dlúhé a černé. Ale tvář svú sami sobě kazie a škaredú činie, neb sobě provrtují líci, pysky, nos a uši. A nedomnievaj se toho, že by sobě malé dierky provrtovali anebo že by toliko po jedné dierce na tváři měli,“ píše se o tehdy nevídaných „rudoších“ ve Spise o nových zemích a o Novém světě, jenž vydal roku 1506 plzeňský tiskař Mikuláš Bakalář. Jde o první český ohlas na objevený světadíl – Ameriku, dokládá Martin Rychlík.

Přečtěte si také

Byl Kryštof Kolumbus opravdu modrooký blonďák?

6. 12. 2022

Vousy hrají roli

Přestože do Ameriky dopluli asi kolem roku 1003 Vikingové, jak nasvědčují ságy i nalezená osada L´Anse aux Meadows na Newfoundlandu, ranější kontakty zůstávají sporné. A svůj part přitom v mnohých, různě divokých hypotézách mají vousy, popisuje Rychlík.

Indiáni je mívají řídké, leč v místních legendách se objevovaly zprávy o návratu vousatého boha z moře. Nálezy z Mexika ukazují právě takové postavy – jde například o zpodobnění „asyrského“ vousatce z mayského Chichén-Itzá. Soška z Tabasca měla tvář s nakroucenými vousy, votivní sekera Totonaků z Veracruz nese knírek, olmécká socha ze Santa María Uxpanapa má masivní knír... Proč? Vždyť i první historik osídlování Antonio de Herrera píše, že obyvatelé jsou bez vousů.

Přečtěte si také

Amazonští kanibalové Tupínambové se česali jako mniši. Své vši jedli ze strachu, že jim ujídají…

22. 4. 2023

Střet: bezvousí versus vousatí

Podle Rychlíka to byl jistě kontrast, když se bezvousí Indiáni střetli s vousatými bohy-démony na koních, kteří se vynořili z vod jako bájný opeřený had Quetzalcoátl! „Pane a králi, je to pravda pravdoucí, na pobřeží dorazili cizinci. Měli velmi světlou kůži, světlejší než my. Nosí dlouhé vousy, ale vlasy jim sahají jen k uším,“ stojí zapsáno v prvním hlášení Moctezumových zvědů v Mexické kronice velmože Tezozómoka (1598), jenž opisoval ze starobylých rukopisů. V jiném textu jsou Španělé líčeni jako žlutovousí jezdci na podivných jelenech.

Krásně stavění Indios

Prokazatelně první Evropané dorazili k americkým břehům 12. října 1492, v době, kdy odhadem dvě třetiny indiánské populace žily v Mexiku a Peru. Kryštof Kolumbus doplul k ostrovu San Salvador a „objevil“ kontinent, který se měl roku 1507 stát Amerikou. Obyvatele nazval Indios. To, jak vypadali, si zapsal do lodního deníku hned v první den: „Všichni chodí nazí. Všichni jsou dobře stavění, krásného těla a milé tváře. Mají hrubé vlasy, skoro jako koňské žíně, krátké, spadající přes obočí, až na několik čupřin, které sčesávají dozadu a nechávají dlouhé, nikdy jich nestříhajíce. Někteří se malují šedivou barvou, jiní bílou nebo červenou nebo jinou,“ zaznamenal Kolumbus a den poté připojil další popis vlasů: nebyly „kudrnaté, nýbrž hladké a hrubé“.

Přečtěte si také

Silně páchnoucí vysoké drdoly Eskymaček: Styling i mytí vlastní močí, barva stuhy jako ne/zájem o…

18. 2. 2023

Dlouhovlasí Cigayosi

S dalšími domorodci, Cigayosi, se Kolumbus setkal v lednu 1493 na Hispaniole (Haiti). Jeden muž, asi kazik, jak začali Španělé říkat pohlavárům, byl prý ošklivější než ostatní. „Jeho obličej byl začerněn uhlím, v čemž se shodoval s obvyklým zvykem těchto lidí, měl velmi dlouhé vlasy sčesané v jednu kštici vzadu svázanou a pak uloženou do jakési síťky z papouščích per.“

Holohlaví Karibové – Kamballové – kanibalové

Po návratu z první expedice píše v dopise o lidojedských Karibech (z čehož vzešlo pojmenování Kamballů, a konečně i „kanibalů“) a také o ostrově, kde prý žijí lidé bez vlasů na hlavě.

Přečtěte si také

Do smutečních šperků se vkládal popel či vlasy nebožtíka, i se mlely do barvy. Za děti bílý smalt…

27. 12. 2022

Holení a vytrhávání porostu

Po objevení Jamajky a Kuby se účastník druhé výpravy Michal de Cuneo rozepisuje v listu z 15. října 1495 o místním holičství: „Indiáni i Kamballové si stříhají vlasy a vousy, stejně tak i jejich ženy; holí se pomocí rákosu a chlupy v nose si vytrhávají prsty.“ Zaujalo jej natírání těl červenou a černou šťávou z plodů, jež vůní zapuzují mouchy. Jako hmyz však měli brzy hynout sami Indiáni, neboť roku 1519 se měl již na mexickém pobřeží vylodit conquistador Hernán Cortés, jenž nepřijel, aby ryl v zemi, ale aby našel zlato, informuje nás o tehdejších zvyklostech Martin Rychlík ve svém článku Skalpy i kohouty: Přehled vlasových úprav v tradičních kulturách Ameriky v časopise Culturologia.