Muž postavil tři úžasné domy ze skleněných lahví. Dnes je obdivují turisté z celého světa
Na první pohled vypadají jako pohádkové kulisy. Barevné stěny, ve kterých se třpytí tisíce skleněných lahví, vytvářejí při průchodu slunečních paprsků neobyčejnou hru světel. Na kanadském Ostrově prince Edwarda stojí hned tři takové domy. Jejich stavitel se do projektu pustil až v důchodovém věku.
Édouard Arsenault žil v oblasti Cap-Egmont na Ostrově prince Edwarda na východě Kanady. Živil se především rybolovem, pracoval také jako tesař a měl zkušenosti se stavbou lodí. Když odešel do důchodu, rozhodně se nehodlal jen tak posadit a odpočívat.
V roce 1979 mu dcera Réjeanne přinesla pohlednici s fotografií skleněného zámku, který viděla při návštěvě Vancouver Islandu. Obrázek ho natolik zaujal, že začal přemýšlet o vlastním podobném díle. Bylo mu tehdy 65 let a na jaře následujícího roku se pustil do práce.
Začal sbírat prázdné lahve po celém okolí
Nejdříve potřeboval sehnat dostatek materiálu. Lahve získával z místních restaurací, společenských sálů, od sousedů, přátel i příbuzných. Někteří lidé mu je nosili sami, protože je jeho nápad zaujal. Rozhodně nešlo o zásoby z jeho vlastní domácnosti. Jak později s úsměvem poznamenala jeho dcera, kdyby všechny lahve pocházely od něj, patrně by se žádné stavby nedočkali.
Arsenault přes zimu pracoval v suterénu svého domu. Skleněné nádoby čistil, odstraňoval z nich etikety a třídil je podle velikosti a barev. Potom je postupně skládal do stěn a spojoval maltou. Neměl žádné podrobné stavební plány. Podle vzpomínek rodiny si většinu konstrukce představoval v hlavě a postupoval podle vlastních nápadů.
První stavba, známá jako Dům se šesti štíty, vznikla přibližně z 12 tisíc lahví. Následovala šestiúhelníková hospůdka, na kterou jich spotřeboval asi osm tisíc. Třetí budovou se stala kaple s oltářem a lavicemi. Do ní zabudoval dalších zhruba deset tisíc lahví.
Celkem mezi lety 1980 a 1984 použil více než 25 tisíc skleněných nádob. První dům se návštěvníkům otevřel už v roce 1981. Z původně soukromého koníčku se tak postupně stala turistická atrakce.
Barevné světlo uvnitř vytváří neobvyklou atmosféru
Stavby nejsou zajímavé jen zvenčí. Když slunce prosvítá barevným sklem, promítají se dovnitř barevné odlesky a na podlaze vznikají obrazce připomínající vitráže. Zvlášť působivá je kaple, kde světlo proniká také do prostoru za oltářem.
Celý areál doplňuje zahrada s jezírkem, fontánou a květinami. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout nejen samotné stavby, ale také jejich okolí. V kapli se dokonce konaly svatby a lidé sem přicházeli slavit výročí.
Arsenault se však dokončení svého díla nedožil. Zemřel v květnu 1984, krátce po svých sedmdesátých narozeninách. Jeho rodina se rozhodla v projektu pokračovat a zachovat ho pro další generace.
Rodina musela stavby zachránit před kanadskými zimami
Drsné zimní počasí na ostrově se na původních konstrukcích postupně podepsalo. Mrazy a pohyby základů způsobovaly praskání malty a některé části budov začaly být nestabilní. Dcera Réjeanne se proto spolu s rodinou pustila do náročné rekonstrukce.
Stavby postupně rozebrali, lahve jednu po druhé vyjmuli a znovu použili. Tentokrát ale nejprve vybudovali pevnější základy. Celá záchrana areálu trvala šest let a pomohla zachovat otcovo dílo v podobě, kterou mohou obdivovat i dnešní návštěvníci.
Rodina se o atrakci starala desítky let. V roce 2018 ji převzali Angie a Aubrey Cormierovi, kteří ji později předali novým majitelům. Areál se nachází v Cap-Egmontu na Ostrově prince Edwarda a jeho návštěva je především sezonní záležitostí.