Kolik sudů na dešťovku můžete mít na zahradě? U větších nádrží už mohou rozhodovat úřady
Zaléváte zahradu dešťovou vodou a přemýšlíte o dalším sudu nebo větší nádrži? Dobrá zpráva je, že...
Život i smrt starší sestry císaře Valentiniána jsou opředeny tajemstvím. Snad jedinou věcí, na které se historikové shodnou je, že ji Attila použil jako záminku ke vpádu do Říma.
Po krvavých vodách a záplavě žab se Egypt musel vypořádat s dalším trestem božím – invazí nepříjemných komárů a další podobné havěti. Jak se k třetí ráně egyptské postavil faraon, a co následovalo?
Bezmála dvě století po Newtonově smrti byly nalezeny jeho pozoruhodné studie biblických textů a egyptských pyramid. Cílem bylo rozluštit načasování apokalypsy z knihy Zjevení. Klíč k tomu měly skrývat právě pyramidy v Gíze.
V římské mytologii byli Romulus a jeho dvojče Remus zakladateli města Řím. Byli dětmi Rhei Silvie a Marse (nebo v některých variantách poloboha Herkula) a jejich příběh je zaznamenán mnoha autory včetně Virgila.
Když jste venku za jasného slunečného dne, může to vypadat, že sluneční světlo je celé jedné barvy. Ale ve skutečnosti se bílé sluneční světlo, které vidíte, skládá z mnoha různých barev světla smíchaných dohromady.
Symbol nehynoucí lásky a touhy vyjádřit, jak speciální byla žena, pro kterou byl vystaven. To je Tádž Mahal. Architektonický skvost, který už po staletí bere lidem dech.
Zřícenina stojí opravdu vysoko na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Vranovské přehrady. Ze samotného hradu se otevírá pár pěkných výhledů do údolí. Je to jen matná připomínka toho, jaké výhledy se z něj otevíraly v dobách, kdy kopec nebyl zalesněný.
Ačkoliv nám Evropanům může nošení lebky na obličeji připadat absurdní a spojujeme si jej maximálně s oslavami na halloween, divili bychom se, kolik světových kultur to považuje za samozřejmé a zásadní.
Člověk je v mnoha směrech opicím podobný. Tato podobnost lidi a vědce fascinuje už od nepaměti. Vznikl ale člověk opravdu z opice? Kdy a jak? Na tyto a další otázky vám přinese odpovědi následující článek.
Již v době kamenné se lidé uchylovali k ledasčemu, aby se zbavili nepříjemného a nadměrného ochlupení. Z archeologických nálezů víme, že tehdejší lidé používali například mušle, zvířecí zuby, kamenné čepele nebo bronzové škrabky.