Pod Evropou se pravděpodobně nachází další kontinent. Je obrovský a neprobádaný
Foto: pexels
4 min
Geologové objevili pod Středomořím ztracený kontinent, který před 100 miliony lety zmizel v zemském plášti. Jeho zbytky dnes tvoří Alpy i řecké chrámy.
Reklama
Kam zmizelo obrovské souostroví uprostřed pradávného oceánu?
Když tým holandského geologa Douweho van Hinsbergena z Utrechtské univerzity analyzoval horniny ve Středomoří, narazil na záhadu. Vápencové útvary v Alpách, Apeninách i řeckých pohořích měly identický původ – jako by kdysi patřily k jedinému celku. Jenže mezi nimi dnes leží moře, nížiny a stovky kilometrů vzdálenosti.
Desetiletý výzkum přinesl překvapivé vysvětlení: pod jižní Evropou se skrývá pohřbený kontinent, který geologové pojmenovali Velká Adrie. Není to bájná Atlantida z Platónových dialogů, ale reálná pevnina, jejíž stopy najdete roztroušené ve třiceti zemích od Španělska po Írán.
Je obrovský! Je velký jako Grónsko a má zhruba stejný tvar. Mnoho turistů tráví každoročně dovolenou na ztraceném kontinentu Velké Adrie, aniž by si to uvědomovalo.
popsal van Hinsbergen v roce 2019, kdy jeho tým publikoval klíčovou studii v časopise Gondwana Research.
Jak se pozná kontinent, který zmizel před sto miliony lety?
Ztracené kontinenty po sobě zanechávají otisky podobně jako zaniklé civilizace – stačí vědět, kde je hledat. Van Hinsbergen s kolegy mapovali chemické složení hornin, jejich stáří a magnetickou orientaci krystalů, která prozrazuje, kde se kámen nacházel v okamžiku svého vzniku.
Výsledkem byla rekonstrukce čtvrt miliardy let staré historie. Velká Adrie se před 240 miliony lety odtrhla od superkontinentu Gondwana a vydala se na cestu k severu. Tehdy ještě dnešní Evropa v podobě, jak ji známe, neexistovala – pevniny se teprve formovaly a oceány je dělily propastnými vzdálenostmi.
Většinu povrchu pradávného kontinentu pokrývala mělká teplá moře. Na jejich dně se usazovaly vrstvy sedimentů, z nichž postupně vznikaly vápencové horniny. Ty dnes tvoří kostru středomořských pohoří.
Srážka, která vytvořila Alpy a pohřbila celou pevninu
Před zhruba 100 až 120 miliony lety došlo ke katastrofě. Velká Adrie narazila na evropskou litosférickou desku a začala se pod ni podsouvat. Síla nárazu byla tak obrovská, že se kontinent roztříštil na desítky fragmentů.
Největší část pevniny – deska tlustá asi sto kilometrů – se zařízla hluboko do zemského pláště pod dnešní Itálii, Řecko a Balkán. Tam klesá dodnes, v hloubce až 1500 kilometrů pod povrchem, a její pohyb vyvolává seismické vlny zaznamenávané přístroji po celém světě.
Jenže horní vrstvy kontinentu – několik kilometrů vápencových sedimentů – se při kolizi seškrábly.
Tření mezi oběma deskami je vytlačilo zpět nahoru a vytvořilo z nich dnešní Alpy, Apeniny, Karpaty i řecká pohoří. Van Hinsbergen to shrnul slovy:
Zdeformované zbytky několika horních kilometrů ztraceného kontinentu jsou stále patrné v horských pásmech.
Jediná část Velké Adrie, která zůstala na povrchu relativně neporušená, tvoří pás od Turína přes Jadran až po Istrii a jižní cíp Itálie. Menší bloky pevniny dnes najdete v Rumunsku, severním Turecku nebo Arménii.
Obrovský žár a tlak v hlubinách Země proměnily původní vápenec v něco vzácnějšího. „Odtud pochází mramor, který Římané a Řekové používali na stavbu svých chrámů,“ vysvětlil van Hinsbergen. Bílý kámen Parthenonu či Pantheonu má původ v mořském dně ztraceného kontinentu.
Co ještě leží pohřbené v hlubinách?
Objev Velké Adrie otevírá fascinující otázku: kolik dalších kontinentů zmizelo v zemském plášti a s nimi i stopy po pradávných formách života? Analýza hornin naznačuje, že pod povrchem planety mohou být ukryty další fragmenty dávných pevnin.
Možná tam dole skutečně leží kousek historie, který by mohl osvětlit vznik života na Zemi – nebo dokonce inspirovat legendy o ztracených říších. Platónova Atlantida sice zůstává mýtem, ale Velká Adrie dokazuje, že realita dokáže být stejně úchvatná.
