Kolik sudů na dešťovku můžete mít na zahradě? U větších nádrží už mohou rozhodovat úřady
Zaléváte zahradu dešťovou vodou a přemýšlíte o dalším sudu nebo větší nádrži? Dobrá zpráva je, že běžné zásobníky vám nikdo počítat nebude. Jakmile ale plánujete velkou podzemní nádrž, mohou do hry vstoupit stavební předpisy i úřady.
Dešťovka je stále cennější
Ještě před několika desetiletími považovala většina lidí dešťovou vodu za něco, čeho je potřeba se co nejrychleji zbavit. Dnes je situace přesně opačná. Stále častější období sucha, rostoucí ceny vody i důraz na šetrné hospodaření vedou majitele domů k tomu, aby zachytili každou kapku, která dopadne na střechu. Zahrady tak stále častěji zdobí plastové sudy, designové nádrže nebo rozsáhlé podzemní zásobníky.
Mnoho lidí si proto klade jednoduchou otázku: Existuje nějaký limit, kolik sudů na dešťovku můžeme mít na svém pozemku? Odpověď je pro většinu zahrádkářů příznivá. Samotný počet sudů zákon nijak neomezuje. Pokud zachytáváte vodu ze střechy a využíváte ji pro vlastní potřebu, například k zalévání zahrady, není potřeba žádat o žádné povolení. Běžné nadzemní sudy nebo menší nádrže nepodléhají vodnímu zákonu ani stavebnímu řízení. Řeč je i o oblíbených záchytných nádobách na tisic litrů vody, které zahrádkářům při úsporném režimu pomáhají překonat období sucha.
To však neznamená, že lze bez omezení vybudovat jakýkoliv systém. Rozhodující totiž není počet nádob, ale jejich velikost, umístění a způsob využití.
Sudy nikdo neřeší, velké nádrže už ano
Zatímco několik propojených sudů vedle domu zpravidla nikoho nezajímá, jiná situace nastává v okamžiku, kdy se majitel rozhodne investovat do velké podzemní retenční nádrže. Právě tehdy mohou začít hrát roli stavební předpisy a místní podmínky.
Podle odborníků bývá hranice praktického zájmu úřadů nejčastěji u větších podzemních nádrží o objemu několika kubických metrů. V některých případech může být nutné stavbu ohlásit nebo konzultovat se stavebním úřadem. Záleží na konkrétní velikosti nádrže, způsobu jejího usazení i místních regulacích. Proto odborníci doporučují předem si ověřit podmínky v místě bydliště.
Situace je navíc složitější kvůli tomu, že stavební předpisy rozlišují mezi jednoduchým sudem postaveným vedle domu a stavebním objektem zapuštěným do země. Právě podzemní nádrže bývají posuzovány individuálně. Spoléhat se na to, že si soused nevšimne, co si na zahradě budujete, se nemusí vyplatit.
Kdy už může být potřeba souhlas úřadů
Mnoho majitelů rodinných domů plánuje nádrže o objemu pěti, sedmi nebo dokonce deseti tisíc litrů. Takové řešení dává smysl zejména tehdy, pokud chtějí dešťovou vodu využívat nejen na zalévání, ale také na splachování toalety nebo úklid domácnosti. V takovém případě už nejde jen o zahradní doplněk, ale o technické zařízení napojené na dům.
Právě zde se mohou objevit další požadavky. U některých podzemních nádrží je třeba řešit jejich umístění na pozemku, vzdálenost od dalších staveb nebo způsob napojení. Podle odborných výkladů stavebního zákona lze sice řadu zásobníků na vodu realizovat bez klasického stavebního povolení, často je ale vhodné konzultovat záměr se stavebním úřadem a v některých případech získat územní souhlas.
Důležité je také myslet na to, že dešťová voda nesmí nekontrolovaně odtékat na sousední pozemky nebo způsobovat škody v okolí. Právě hospodaření se srážkovou vodou je dnes jedním z témat, kterým se úřady věnují stále více.
Jak velkou nádrž vlastně potřebujete?
Zajímavé je, že mnoho lidí pořizuje zbytečně velké zásobníky. Odborníci upozorňují, že běžné rodinné domy často vystačí s nádrží o objemu pět až deset tisíc litrů. Vše závisí na velikosti střechy, množství srážek v dané oblasti a způsobu využití vody. Pro samotné zalévání zahrady bývá často dostačující objem mezi jedním a pěti kubickými metry.
Při výpočtu se vychází z plochy střechy a průměrných srážek. Například ze střechy o rozloze 120 metrů čtverečních lze během roku zachytit desítky tisíc litrů vody. Není však nutné mít nádrž, která pojme celý roční objem. Voda se průběžně spotřebovává a nádrž se opakovaně doplňuje.
Budoucnost patří zadržování vody
Hospodaření s dešťovou vodou se v posledních letech stalo jedním z hlavních témat ochrany krajiny i měst. Stát i obce podporují projekty, které pomáhají vodu zadržet v místě dopadu místo jejího rychlého odvádění do kanalizace. U novostaveb je dnes dokonce běžné, že projekt musí počítat s akumulací nebo vsakem srážkové vody přímo na pozemku.
Pro běžného zahrádkáře z toho plyne jednoduchý závěr. Pokud si pořídíte jeden, dva nebo třeba pět sudů na dešťovku, nemusíte se obávat, že by vám někdo přišel počítat jejich počet. Jestliže ale plánujete rozsáhlou podzemní nádrž za desítky tisíc korun, vyplatí se předem ověřit podmínky na místním stavebním úřadě. Ušetříte si tím případné komplikace a budete mít jistotu, že vaše investice bude v souladu s předpisy a soused nebude plánovat udání.