Kolik sudů na dešťovku můžete mít na zahradě? U větších nádrží už mohou rozhodovat úřady

Kolik sudů na dešťovku můžete mít na zahradě? U větších nádrží už mohou rozhodovat úřady

Foto: BeeBee01 / Shutterstock

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Zaléváte zahradu dešťovou vodou a přemýšlíte o dalším sudu nebo větší nádrži? Dobrá zpráva je, že běžné zásobníky vám nikdo počítat nebude. Jakmile ale plánujete velkou podzemní nádrž, mohou do hry vstoupit stavební předpisy i úřady.

Reklama
Obsah článku
  1. Dešťovka je stále cennější
  2. Sudy nikdo neřeší, velké nádrže už ano
  3. Kdy už může být potřeba souhlas úřadů
  4. Jak velkou nádrž vlastně potřebujete?
  5. Budoucnost patří zadržování vody

Dešťovka je stále cennější

Ještě před několika desetiletími považovala většina lidí dešťovou vodu za něco, čeho je potřeba se co nejrychleji zbavit. Dnes je situace přesně opačná. Stále častější období sucha, rostoucí ceny vody i důraz na šetrné hospodaření vedou majitele domů k tomu, aby zachytili každou kapku, která dopadne na střechu. Zahrady tak stále častěji zdobí plastové sudy, designové nádrže nebo rozsáhlé podzemní zásobníky.

Mnoho lidí si proto klade jednoduchou otázku: Existuje nějaký limit, kolik sudů na dešťovku můžeme mít na svém pozemku? Odpověď je pro většinu zahrádkářů příznivá. Samotný počet sudů zákon nijak neomezuje. Pokud zachytáváte vodu ze střechy a využíváte ji pro vlastní potřebu, například k zalévání zahrady, není potřeba žádat o žádné povolení. Běžné nadzemní sudy nebo menší nádrže nepodléhají vodnímu zákonu ani stavebnímu řízení. Řeč je i o oblíbených záchytných nádobách na tisic litrů vody, které zahrádkářům při úsporném režimu pomáhají překonat období sucha.

To však neznamená, že lze bez omezení vybudovat jakýkoliv systém. Rozhodující totiž není počet nádob, ale jejich velikost, umístění a způsob využití.

Sudy nikdo neřeší, velké nádrže už ano

Zatímco několik propojených sudů vedle domu zpravidla nikoho nezajímá, jiná situace nastává v okamžiku, kdy se majitel rozhodne investovat do velké podzemní retenční nádrže. Právě tehdy mohou začít hrát roli stavební předpisy a místní podmínky.

Podle odborníků bývá hranice praktického zájmu úřadů nejčastěji u větších podzemních nádrží o objemu několika kubických metrů. V některých případech může být nutné stavbu ohlásit nebo konzultovat se stavebním úřadem. Záleží na konkrétní velikosti nádrže, způsobu jejího usazení i místních regulacích. Proto odborníci doporučují předem si ověřit podmínky v místě bydliště.

Situace je navíc složitější kvůli tomu, že stavební předpisy rozlišují mezi jednoduchým sudem postaveným vedle domu a stavebním objektem zapuštěným do země. Právě podzemní nádrže bývají posuzovány individuálně. Spoléhat se na to, že si soused nevšimne, co si na zahradě budujete, se nemusí vyplatit.

Kdy už může být potřeba souhlas úřadů

Mnoho majitelů rodinných domů plánuje nádrže o objemu pěti, sedmi nebo dokonce deseti tisíc litrů. Takové řešení dává smysl zejména tehdy, pokud chtějí dešťovou vodu využívat nejen na zalévání, ale také na splachování toalety nebo úklid domácnosti. V takovém případě už nejde jen o zahradní doplněk, ale o technické zařízení napojené na dům.

Právě zde se mohou objevit další požadavky. U některých podzemních nádrží je třeba řešit jejich umístění na pozemku, vzdálenost od dalších staveb nebo způsob napojení. Podle odborných výkladů stavebního zákona lze sice řadu zásobníků na vodu realizovat bez klasického stavebního povolení, často je ale vhodné konzultovat záměr se stavebním úřadem a v některých případech získat územní souhlas.

Důležité je také myslet na to, že dešťová voda nesmí nekontrolovaně odtékat na sousední pozemky nebo způsobovat škody v okolí. Právě hospodaření se srážkovou vodou je dnes jedním z témat, kterým se úřady věnují stále více.

Jak velkou nádrž vlastně potřebujete?

Zajímavé je, že mnoho lidí pořizuje zbytečně velké zásobníky. Odborníci upozorňují, že běžné rodinné domy často vystačí s nádrží o objemu pět až deset tisíc litrů. Vše závisí na velikosti střechy, množství srážek v dané oblasti a způsobu využití vody. Pro samotné zalévání zahrady bývá často dostačující objem mezi jedním a pěti kubickými metry.

Při výpočtu se vychází z plochy střechy a průměrných srážek. Například ze střechy o rozloze 120 metrů čtverečních lze během roku zachytit desítky tisíc litrů vody. Není však nutné mít nádrž, která pojme celý roční objem. Voda se průběžně spotřebovává a nádrž se opakovaně doplňuje.

Budoucnost patří zadržování vody

Hospodaření s dešťovou vodou se v posledních letech stalo jedním z hlavních témat ochrany krajiny i měst. Stát i obce podporují projekty, které pomáhají vodu zadržet v místě dopadu místo jejího rychlého odvádění do kanalizace. U novostaveb je dnes dokonce běžné, že projekt musí počítat s akumulací nebo vsakem srážkové vody přímo na pozemku.

Pro běžného zahrádkáře z toho plyne jednoduchý závěr. Pokud si pořídíte jeden, dva nebo třeba pět sudů na dešťovku, nemusíte se obávat, že by vám někdo přišel počítat jejich počet. Jestliže ale plánujete rozsáhlou podzemní nádrž za desítky tisíc korun, vyplatí se předem ověřit podmínky na místním stavebním úřadě. Ušetříte si tím případné komplikace a budete mít jistotu, že vaše investice bude v souladu s předpisy a soused nebude plánovat udání.

Reklama
Zdroje článku:
nkz.cz, az-zahrada.cz/, poznatsvet.cz, Autorský text

Možná jste zmeškali

Peklo v arktickém ledu: Lodě Franklinovy výpravy po 170 letech vydávají mrazivé svědectví

Peklo v arktickém ledu: Lodě Franklinovy výpravy po 170 letech…

Výprava sira Johna Franklina oblastí severní Kanady je dodnes velkou záhadou. I dnes se však usilovně pracuje na tom, aby vraky lodí, které se plavby účastnily, odhalily svá tajemství.

Obyvatelstvo starověké Evropy a Středomoří se nemísilo tak, jak se dosud vědci domnívali

Obyvatelstvo starověké Evropy a Středomoří se nemísilo tak, jak se…

Podle mezinárodního výzkumu 204 genomů lidských pozůstatků z dob Římské říše byli její obyvatelé méně mobilní, než se dosud předpokládalo. Osm procent zkoumaných ostatků pocházelo z oblastí značně vzdálených od místa pohřbu.

Golem: Člověkem oživená socha nebo také beztvaré maso

Golem: Člověkem oživená socha nebo také beztvaré maso

Kdo je Golem? Jde o záhadnou bytost vytvořenou z hlíny, která v 16. století údajně ožila a potom záhadně zmizela. A co slovo Golem znamená? V překladu z hebrejštiny je to člověkem oživená socha nebo také beztvaré maso.

Kdo je kdo v mafii. Mafie má jasnou strukturu a každý má své místo. Jen nevybočit z řady

Kdo je kdo v mafii. Mafie má jasnou strukturu a každý má své místo.…

Úspěch mafie zajišťuje velmi efektivní pyramidová hierarchie, která připomíná management velkých firem. Systém je založený na přenesení odpovědnosti za kriminální činy na nižší úrovně, takže členové na vrcholku jsou pro zákon téměř dosažitelní.

Diamant naděje je jeden z nejstarších, které známe. Nese sebou ale hrůznou kletbu

Diamant naděje je jeden z nejstarších, které známe. Nese sebou ale…

Obří modrý diamant byl součástí francouzských korunovačních klenotů. Poté záhadně zmizel. Po letech se objevil, byl ale menší. Mnohým majitelům záhadného kamene se staly strašné věci, které jsou připisovány jeho prokletí…

Japonská Atlantida – Yonaguniho památník bývá považován za podmořské město vytesané člověkem. Někteří vědci ale tyto závěry zpochybňují

Japonská Atlantida – Yonaguniho památník bývá považován za podmořské…

Na ploše velké 60krát 50 metrů se rozprostírá jeden z největších skalních útvarů, který se nachází pod vodou. Památník Yonaguni byl objeven v polovině 80. let 20. století. Od té doby se o něm vedou různé historky.

Vyhladily i celé civilizace a přitom nejsou vidět - přehled nejsmrtelnějších pandemií v dějinách lidstva

Vyhladily i celé civilizace a přitom nejsou vidět - přehled…

Viry a bakterie jsou odjakživa neviditelnými společníky člověka. Projev jejich existence však může být katastrofální. Například bakterie dýmějového moru ve 14. století během pár let vyvraždily více než polovinu světové populace. 

Lidožravá bestie z Gévaudanu měla na svědomí 113 úmrtí. Její zabití nařídil sám francouzský král

Lidožravá bestie z Gévaudanu měla na svědomí 113 úmrtí. Její zabití…

V letech 1764 až 1767 řádil na francouzském venkově neznámý tvor. Zaútočil nejméně 200krát a v polovině případů zabíjel. Obecně se věřilo, že je pachatelem agresivní vlk. Někteří však dodnes zastávají názor, že původcem zla bylo něco jiného.

Ikonický hrad Castelo de Óbidos, portugalský klenot byl svědkem porážky Napoleona, ale i místem soukromí a odpočinku panovníků

Ikonický hrad Castelo de Óbidos, portugalský klenot byl svědkem…

Jestli se něčím mohou Portugalci pyšnit, pak je to hrad, jehož kořeny sahají až hluboko do starověku. Castelo de Óbidos byl místem odpočinku hned několika panovníků. A dokonce byl i svědkem jedné z Napoleonových porážek.

O technice stavby egyptských pyramid se dodnes vedou spory

O technice stavby egyptských pyramid se dodnes vedou spory

Egyptské pyramidy patří k nejúžasnějším inženýrským zázrakům starověku. Tyto monumentální stavby, postavené před více než 4500 lety, jsou stále zdrojem zájmu archeologů, historiků a inženýrů. V tomto článku se zaměříme na technologie, které byly použity k jejich stavbě.

Doporučené články

Fotokvíz: Myslíte si, že znáte české filmy? Zkuste odhalit tajemství dabingu

Fotokvíz: Myslíte si, že znáte české filmy? Zkuste odhalit tajemství dabingu

Nejslavnější kocour na světě má narozeniny. Zjistěte, po kom byl pojmenován

Nejslavnější kocour na světě má narozeniny. Zjistěte, po kom byl pojmenován

V pondělní Ulici budou Hruškovi slavit ve velkém. Důvodů mají několik

V pondělní Ulici budou Hruškovi slavit ve velkém. Důvodů mají několik

20. června 1975 měl v kinech premiéru obzvlášť děsivý film Stevena Spielberga

20. června 1975 měl v kinech premiéru obzvlášť děsivý film Stevena Spielberga

Shakespearovské slavnosti letos slibují hlavně humor. Víme, kde všude se bude hrát

Shakespearovské slavnosti letos slibují hlavně humor. Víme, kde všude se bude hrát

Reklama