Kolik sudů na dešťovku můžete mít na zahradě? U větších nádrží už mohou rozhodovat úřady

Kolik sudů na dešťovku můžete mít na zahradě? U větších nádrží už mohou rozhodovat úřady

Foto: BeeBee01 / Shutterstock

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Zaléváte zahradu dešťovou vodou a přemýšlíte o dalším sudu nebo větší nádrži? Dobrá zpráva je, že běžné zásobníky vám nikdo počítat nebude. Jakmile ale plánujete velkou podzemní nádrž, mohou do hry vstoupit stavební předpisy i úřady.

Reklama
Obsah článku
  1. Dešťovka je stále cennější
  2. Sudy nikdo neřeší, velké nádrže už ano
  3. Kdy už může být potřeba souhlas úřadů
  4. Jak velkou nádrž vlastně potřebujete?
  5. Budoucnost patří zadržování vody

Dešťovka je stále cennější

Ještě před několika desetiletími považovala většina lidí dešťovou vodu za něco, čeho je potřeba se co nejrychleji zbavit. Dnes je situace přesně opačná. Stále častější období sucha, rostoucí ceny vody i důraz na šetrné hospodaření vedou majitele domů k tomu, aby zachytili každou kapku, která dopadne na střechu. Zahrady tak stále častěji zdobí plastové sudy, designové nádrže nebo rozsáhlé podzemní zásobníky.

Mnoho lidí si proto klade jednoduchou otázku: Existuje nějaký limit, kolik sudů na dešťovku můžeme mít na svém pozemku? Odpověď je pro většinu zahrádkářů příznivá. Samotný počet sudů zákon nijak neomezuje. Pokud zachytáváte vodu ze střechy a využíváte ji pro vlastní potřebu, například k zalévání zahrady, není potřeba žádat o žádné povolení. Běžné nadzemní sudy nebo menší nádrže nepodléhají vodnímu zákonu ani stavebnímu řízení. Řeč je i o oblíbených záchytných nádobách na tisic litrů vody, které zahrádkářům při úsporném režimu pomáhají překonat období sucha.

To však neznamená, že lze bez omezení vybudovat jakýkoliv systém. Rozhodující totiž není počet nádob, ale jejich velikost, umístění a způsob využití.

Sudy nikdo neřeší, velké nádrže už ano

Zatímco několik propojených sudů vedle domu zpravidla nikoho nezajímá, jiná situace nastává v okamžiku, kdy se majitel rozhodne investovat do velké podzemní retenční nádrže. Právě tehdy mohou začít hrát roli stavební předpisy a místní podmínky.

Podle odborníků bývá hranice praktického zájmu úřadů nejčastěji u větších podzemních nádrží o objemu několika kubických metrů. V některých případech může být nutné stavbu ohlásit nebo konzultovat se stavebním úřadem. Záleží na konkrétní velikosti nádrže, způsobu jejího usazení i místních regulacích. Proto odborníci doporučují předem si ověřit podmínky v místě bydliště.

Situace je navíc složitější kvůli tomu, že stavební předpisy rozlišují mezi jednoduchým sudem postaveným vedle domu a stavebním objektem zapuštěným do země. Právě podzemní nádrže bývají posuzovány individuálně. Spoléhat se na to, že si soused nevšimne, co si na zahradě budujete, se nemusí vyplatit.

Kdy už může být potřeba souhlas úřadů

Mnoho majitelů rodinných domů plánuje nádrže o objemu pěti, sedmi nebo dokonce deseti tisíc litrů. Takové řešení dává smysl zejména tehdy, pokud chtějí dešťovou vodu využívat nejen na zalévání, ale také na splachování toalety nebo úklid domácnosti. V takovém případě už nejde jen o zahradní doplněk, ale o technické zařízení napojené na dům.

Právě zde se mohou objevit další požadavky. U některých podzemních nádrží je třeba řešit jejich umístění na pozemku, vzdálenost od dalších staveb nebo způsob napojení. Podle odborných výkladů stavebního zákona lze sice řadu zásobníků na vodu realizovat bez klasického stavebního povolení, často je ale vhodné konzultovat záměr se stavebním úřadem a v některých případech získat územní souhlas.

Důležité je také myslet na to, že dešťová voda nesmí nekontrolovaně odtékat na sousední pozemky nebo způsobovat škody v okolí. Právě hospodaření se srážkovou vodou je dnes jedním z témat, kterým se úřady věnují stále více.

Jak velkou nádrž vlastně potřebujete?

Zajímavé je, že mnoho lidí pořizuje zbytečně velké zásobníky. Odborníci upozorňují, že běžné rodinné domy často vystačí s nádrží o objemu pět až deset tisíc litrů. Vše závisí na velikosti střechy, množství srážek v dané oblasti a způsobu využití vody. Pro samotné zalévání zahrady bývá často dostačující objem mezi jedním a pěti kubickými metry.

Při výpočtu se vychází z plochy střechy a průměrných srážek. Například ze střechy o rozloze 120 metrů čtverečních lze během roku zachytit desítky tisíc litrů vody. Není však nutné mít nádrž, která pojme celý roční objem. Voda se průběžně spotřebovává a nádrž se opakovaně doplňuje.

Budoucnost patří zadržování vody

Hospodaření s dešťovou vodou se v posledních letech stalo jedním z hlavních témat ochrany krajiny i měst. Stát i obce podporují projekty, které pomáhají vodu zadržet v místě dopadu místo jejího rychlého odvádění do kanalizace. U novostaveb je dnes dokonce běžné, že projekt musí počítat s akumulací nebo vsakem srážkové vody přímo na pozemku.

Pro běžného zahrádkáře z toho plyne jednoduchý závěr. Pokud si pořídíte jeden, dva nebo třeba pět sudů na dešťovku, nemusíte se obávat, že by vám někdo přišel počítat jejich počet. Jestliže ale plánujete rozsáhlou podzemní nádrž za desítky tisíc korun, vyplatí se předem ověřit podmínky na místním stavebním úřadě. Ušetříte si tím případné komplikace a budete mít jistotu, že vaše investice bude v souladu s předpisy a soused nebude plánovat udání.

Reklama
Zdroje článku:
nkz.cz, az-zahrada.cz/, poznatsvet.cz, Autorský text

Možná jste zmeškali

Tajemné bratrstvo Kóryos v době bronzové pustošilo téměř celou Evropu

Tajemné bratrstvo Kóryos v době bronzové pustošilo téměř celou Evropu

Kóryos byla organizovaná skupina mužů, která tvořila jednu z nejstarších válečných družin na území Evropy. Svými vojenskými akcemi komplikovali život celé řadě národů.

Desátá rána egyptská – Smrt prvorozených. Fatální dopad na egyptské rodiny

Desátá rána egyptská – Smrt prvorozených. Fatální dopad na egyptské…

Během desáté rány byl Bohem zabit prvorozený syn z každého domu v Egyptě. Izraelité pak zůstali pohromy opět ušetřeni. Jak končí příběh o egyptských pohromách? Ustoupil faraon požadavkům Mojžíše a Árona, nebo zůstal zatvrzelý až do konce?

Kůže se přišívá na kůži, tulení či sobí šlachy se nařežou na proužky a slouží jako inuitská nit

Kůže se přišívá na kůži, tulení či sobí šlachy se nařežou na proužky…

Oděv žen se velmi podobá oděvu mužů. Na nohou nosí kalhoty, nejčastěji z pestré tulení kůže, ale také z kůže sobí. Tyto kalhoty jsou podstatně kratší než kalhoty mužů. Sahají pouze kus nad kolena, jsou však bohatě zdobeny na přední straně barevnými výšivkami…

Stockholmský syndrom jako základ eskymáckých sňatků: Násilné únosy nevěst byly běžné, příbuzní v klidu

Stockholmský syndrom jako základ eskymáckých sňatků: Násilné únosy…

„Z počátku, když Eskymáci viděli sňatky prováděné podle našeho způsobu, velmi je uráželo, že nevěsta odpovídala ‚ano‘ na otázku, chce-li svého ženicha za muže. Podle jejich názoru by byla měla nejspíše říci ‚ne‘.“

Cestování, luxus, vybrané pokrmy a technický unikát. To všechno nabízel Orient Express

Cestování, luxus, vybrané pokrmy a technický unikát. To všechno…

V roce 1883 se poprvé rozjel Orient Express. Pro Evropu v té době nevídaná trasa propojovala Paříž a Istanbul. Luxusní vlaky měly za úkol zajistit naprosté pohodlí svých cestujících. Tedy nejen bezpečnost, ale také luxus a delikátní pokrmy.

Sopky se činily a stále činí po celém světě. Jaké sopečné výbuchy byly nejničivější?

Sopky se činily a stále činí po celém světě. Jaké sopečné výbuchy…

Sopky, časované přírodní bomby, které zabíjejí po tisících. Že se nás ve střední Evropě netýkají? Omyl. Nejsilnější erupce v dějinách ovlivnila počasí i na našem území, způsobila celosvětový hladomor i pandemii cholery.

Sbíral inuitské příběhy, žil s Inuity a i on byl z části Inuit. Knud Rasmussen byl nejen etnolog, ale i průzkumník rozsáhlých arktických území

Sbíral inuitské příběhy, žil s Inuity a i on byl z části Inuit. Knud…

Jeho příběh není tak známý jako putování jiných dobrodruhů. Navzdory tomu je Knud Rasmussen jedním z největších průzkumníků 19. a 20. století. Vydal se do mrazivého prostředí Inuitů a poskytl o nich cenné informace.

Dějiny Ostravy: důkazy o lidské přítomnosti v oblasti jsou staré 30 000 let

Dějiny Ostravy: důkazy o lidské přítomnosti v oblasti jsou staré 30…

Slezské krajské město Ostrava se může jako jedno z mála pyšnit skutečně dlouhou a pestrou historií. Díky výhodné poloze, podpoře významných měšťanů či rychlému rozvoji ekonomiky se z Ostravska stalo velmi významné území českých zemí.

Poslední Přemyslovec na českém trůně. Žena zbožňovaná, s nelehkým životním osudem

Poslední Přemyslovec na českém trůně. Žena zbožňovaná, s nelehkým…

Život Elišky Přemyslovny byl protkán sérií nešťastných událostí, které i tak silnou ženu dokázaly postupně udolávat. Jakým způsobem přispěla tato šlechtična k rozvoji českých zemí a jaké nástrahy na ni na její cestě čekaly?

Ztracená nekropole pod pařížským nádražím čekala na své objevení 2000 let

Ztracená nekropole pod pařížským nádražím čekala na své objevení 2000…

Téměř cirkusový kousek se nedávno podařil archeologům v samém centru Paříže. V roce 2014 byly pod místním vlakovým nádražím odhaleny starobylé hroby, které byly součástí 2000 let staré nekropole.

Doporučené články

Hvězda Ulice se vdala. Na svatbě nechyběla ani kolegyně ze seriálu

Hvězda Ulice se vdala. Na svatbě nechyběla ani kolegyně ze seriálu

Zítra v 17:30 se Česko přilepí k TV: Nova Cinema vysílá nejdojemnější film historie

Zítra v 17:30 se Česko přilepí k TV: Nova Cinema vysílá nejdojemnější film historie

Když syn skrývá něco, co matka vůbec nečeká. Nový český film odhalí neobvyklé rodinné tajemství

Když syn skrývá něco, co matka vůbec nečeká. Nový český film odhalí neobvyklé rodinné tajemství

Sedl na motorku a poslal vzkaz manželce. Zda ho Lucie Benešová pochválí, není jisté

Sedl na motorku a poslal vzkaz manželce. Zda ho Lucie Benešová pochválí, není jisté

Tento seriál nechal vzniknout slavnému pojmu. Přesto na 50 let zmizel

Tento seriál nechal vzniknout slavnému pojmu. Přesto na 50 let zmizel

Reklama