Rodinné problémy se nevyhýbají nikomu. Zlobivá sestra císaře ale dokázala vyvolat pohromu pro celý Řím

Život i smrt starší sestry císaře Valentiniána jsou opředeny tajemstvím. Snad jedinou věcí, na které se historikové shodnou je, že ji Attila použil jako záminku ke vpádu do Říma.

Císařovna Iusta Grata Honoria, krátce zvaná Honoria se narodila jako prvorozené dítě císařovně Placidii a císaři Konstantiovi III. a vedla pohnutý život provázený několika významnými záhadami. Vyrůstala ve stínu své matky vládnoucí na Západě a s příkladem své tety Pulcherie vládnoucí na Východě. Podle všeho byla inteligentní, ctižádostivá, krásná a pravděpodobně znuděná a frustrovaná. 

Nutili ji k celibátu, otěhotněla, tak ji provdali

Přesto, že byla prvorozená, zemi vládl její bezstarostný mladší bratr Valentinián (vedený jejich matkou Placidií). Honorie byla tak trochu odstrčená, navíc měla zakázáno se vdát, protože její manžel by mohl být hrozbou pro jejího bratra, ze stejného důvodu se její sestřenice Pulcheria, Arcardia a Marina dobrovolně rozhodly držet celibát.

To ovšem nebyla pro Honorii schůdná cesta. Dle historiků totiž měla Honoria poměr se svým komořím a správcem Eugeniem a pravděpodobně otěhotněla. K Valentiniánovi se donesly zvěsti, že se se svým milencem spikla, aby svého bratra svrhla. Ten nechal Eugenia popravit, Honorii zasnoubil s "bezpečným" římským šlechticem Herculanem Bassem a poslal ji do Konstantinopole, aby tam žila pod přísným dohledem Pulcherie a jejích cudných dcer. Osud dítěte není znám. Je i možné, že nikdy těhotná nebyla.

Přečtěte si také

Ve starém Římě si mysleli, že křesťané jsou kanibalistická sekta

7. 2. 2023

Snažili se ji tiše uklidit do ústraní

Historickou záhadou je, kdy se tak stalo. Jeden starověký historik tvrdí, že Honorii bylo teprve šestnáct let, když byla na čtrnáct let vypovězena na Pulcheriin dvůr. Jiní zase uvádějí, že jí bylo třicet nebo jednatřicet let, když byla poslána do Konstantinopole a hned se zapojila do druhého zrádného činu. Moderní historikové se v názorech na data rozcházejí. 

Tak jako tak, opovrhovaná císařovna Honorie neodešla do exilu tiše. V roce 450 poslala peníze a prsten hunskému králi Attilovi s žádostí o pomoc při zabránění sňatku s nenáviděným Bassem. Attila tvrdil, že jde o nabídku k sňatku, a požadoval polovinu západního Říma jako Honoriino věno. Jejím jménem vyhrožoval invazí. Císař Theodosius poslal Honorii zpět svému bratranci s radou, aby ji vydal hunskému králi a nechal ji dožít jako jednu z jeho mnoha manželek.

Bratr ji chtěl popravit, naštěstí ho jejich matka uprosila

Rozzuřený Valentinián zbavil Honorii titulů a pohrozil jí popravou. Pouze Placidiiny prosby zachránily její dceři život. Valentinián ji provdal za Bassa, který ji přísně střežil. Odměnou mu bylo konzulství v roce 452. Během následujících dvou let se Attila ještě několikrát dožadoval Honoriiny ruky, takže můžeme předpokládat, že v tomto období ještě žila.

Valentinián Attilu informoval, že Honorie je provdána za jiného a že nemá žádný podíl na vládě v říši. Hunský král to však využil jako záminku (mimo jiné) k napadení Římské říše. Po zničení města Aquileia se Hunové stali obětí morové nákazy a stáhli se. Attila zemřel na vlastní svatbě s jinou nevěstou v roce 453.

Její smrt je stále záhadou

Druhou záhadou je, kdy a jak Honoria zemřela. Po roce 452 o ní není v pramenech žádná zmínka. Není ani mezi císařskými rukojmími zajatými Vandaly v roce 455, takže historici předpokládají, že zemřela někdy mezi těmito daty. Nemusela však být nutně přítomna v Římě během plenění, Bassus ji mohl držet někde na odlehlém venkovském statku.

Další možná verze je, že po Placidiině smrti koncem roku 450, využil Valentinián příležitosti a své obtížné sestry se zbavil. Nebo mohla Honoria zemřít přirozenou smrtí kdykoli po roce 452. Tuto záhadu se historikům asi nikdy rozplést nepovede.