Největší zlatý poklad Československa vykopali dělníci ve sklepě finančního úřadu. Zpronevěřili ho a prodali

Pod zemí čekalo téměř tři tisíce zlatých mincí

V centru Košic se v roce 1935 stavěla nová budova finančního ředitelství. Při výkopových pracích ve sklepních prostorách narazili dělníci 24. srpna na něco, co rozhodně nepatřilo mezi běžný stavební materiál. V zemi ležela měděná nádoba připomínající svým tvarem pecen chleba. Byla sestavena ze dvou do sebe zapadajících částí.

Když ji otevřeli, čekalo je překvapení, jaké většina lidí nezažije za celý život. Uvnitř se nacházelo 2920 zlatých mincí, tři zlaté medaile a nádherný renesanční řetěz. Ten měřil 214 centimetrů a vážil přibližně 590 gramů. Celý nález vážil kolem 11,5 kilogramu.

Mince pocházely z různých evropských zemí a období. Zastoupeno bylo celkem 81 mincoven. Nešlo přitom o obyčejné zlaté plíšky. Mnohé kusy představovaly cenné historické a numismatické předměty, které dnes vypovídají o obchodu, politice i bohatství tehdejší Evropy.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Myslíte si, že víte všechno? Tento rychlý mix znalostí vás okamžitě vyvede z omylu

3. 11. 2026

Dělníci si část zlata nechali pro sebe

Hlavním nálezcem byl dělník Peter Stacho. Spolu s dalšími muži se však rozhodl, že část objeveného bohatství úřadům neodevzdá. Mince si rozdělili a pokusili se je prodat. Stacho později přiznal, že si ponechal dvacet kusů. 

Jenže prodat historické zlaté mince není totéž jako zbavit se několika běžných náramků. Jejich původ a neobvyklý vzhled vzbudily pozornost obchodníků se starožitnostmi. Do případu se zapojila policie a začalo vyšetřování.

Nakonec se podařilo vypátrat a získat zpět 126 odcizených mincí. Nálezci si tak nejen zkomplikovali život, ale přišli také o zákonnou odměnu, která jim podle tehdejších předpisů náležela. Ta měla činit třetinu hodnoty nálezu.

Zbytek pokladu mezitím převzaly úřady. Sbírka byla převezena do Bratislavy a následně do Prahy, kde měla být bezpečně uložena.

O poklad se zajímali i nacističtí představitelé

Košický nález se stal mimořádnou historickou událostí, jeho osud ale komplikovala politika. V listopadu 1938 připadly Košice na základě první vídeňské arbitráže Maďarsku. Samotný poklad se však v té době už nacházel v Praze.

V roce 1940 se dostal do péče Národního muzea. Evropa mezitím směřovala do dalšího válečného chaosu a o cenné zlato se začali zajímat také nacističtí představitelé. Mezi osobnostmi spojovanými s jejich zájmem o poklad se objevují Hermann Göring a K. H. Frank.

Aby se sbírka nedostala do nesprávných rukou, byla v roce 1943 tajně ukryta na dvou různých místech. Tím se podařilo unikátní soubor uchránit před válečným nebezpečím.

Po válce se poklad vrátil do veřejného života. V roce 1953 byl vystaven v Praze a později se znovu dostal také do Košic. Jeho cesta domů ale nebyla jednoduchá a trvalo ještě řadu let, než získal stálé a bezpečné místo.

Přečtěte si také

Libreto k Prodané nevěstě napsal zrádce národa. Karel Sabina na přátele donášel z nouze

3. 11. 2026

Do Košic se poklad vrátil po 35 letech

Východoslovenské muzeum postupně připravilo podmínky pro jeho trvalé vystavení. V roce 1969 vznikla speciální podzemní trezorová místnost a o rok později byla otevřena stálá expozice. Od objevení pokladu tak uplynulo přesně 35 let.

Dodnes se nepodařilo s jistotou určit, kdo zlato do země ukryl. Nejmladší mince pochází z roku 1679, což pomáhá historikům určit přibližnou dobu ukrytí. Odborníci ji kladou do období mezi lety 1679 a 1682.

V té době probíhala protihabsburská povstání a do oblasti zasahovala vojska Imricha Thökölyho. Jeho lidé v roce 1682 obsadili také Košice. Právě obavy z válečných událostí mohly být důvodem, proč někdo takové bohatství ukryl.

Zajímavou stopou je i samotné místo nálezu. Poklad ležel v prostoru někdejší Spišské komory, důležité finanční instituce habsburské monarchie. Je proto možné, že patřil některému z jejích vysokých úředníků. Mezi zvažovanými jmény se objevuje například tehdejší předseda komory Franciscus Waldegg. Jistotu však historici nemají.

Košický zlatý poklad dnes patří k nejvýznamnějším numismatickým nálezům ve střední Evropě. Jeho příběh přitom není jen o dávném bohatství. Připomíná také dobu válek, mocenských sporů a lidské chamtivosti. Zlato, které někdo před více než třemi stoletími ukryl do země, nakonec přežilo i ty, kteří se ho pokusili získat pro sebe.