Třetí rána egyptská – Komáři
Foto: Galerie Wellcome Collection / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
4 min
Po krvavých vodách a záplavě žab se Egypt musel vypořádat s dalším trestem božím – invazí nepříjemných komárů a další podobné havěti. Jak se k třetí ráně egyptské postavil faraon, a co následovalo?
Reklama
Egypťané si začínají uvědomovat přítomnost Hospodina
Hospodin se prostřednictvím egyptských ran snažil osvobodit izraelský lid z otroctví pod nadvládou egyptského faraona. S první ranou – proměnou nilské vody na krev – příliš nepochodil. Vládce Egypta ji považoval spíše za pouťovou atrakci. Druhá rána už však způsobila, že se faraon rozhodl žádat u Mojžíše a Árona, božích proroků, o odpuštění. Nakonec však svého slibu Izraelity propustit nedostál, a musel tak čelit třetímu trestu.
Výklad podstaty třetí rány se liší
„Hospodin řekl Mojžíšovi: Rci Áronovi: Vztáhni svou hůl a udeř do prachu na zemi! Stanou se z něho po celé egyptské zemi komáři. I učinili tak. Áron vztáhl ruku s holí a udeřil do prachu na zemi a na lidech i na dobytku se objevili komáři. Po celé egyptské zemi se ze všeho prachu země stali komáři.“ (Exodus, kapitola 8, verše 12 a 13)
Překladatelé se dodnes nemohou shodnout na hlavním původci třetí pohromy, která na Egypt padla. V původním textu se hovoří o rojích keenim, což je hebrejský výraz pro vši, blechy či komáry. Český ekumenický překlad jednoznačně hovoří o komárech. Doslovně by se slovo keenim dalo přeložit jako „kopat“, a proto se usuzuje, že šlo o hmyz, který se lidem doslova dostával pod kůži. To podporuje úvahy o tom, že by se mohlo jednat o komáry.
Vědecké podklady pro odůvodnění božích trestů
Je zajímavé, jak se dá řada egyptských ran logicky vysvětlit díky vzájemné posloupnosti. Rudé vody Nilu nemusely být tvořeny krví, ale specifickým druhem řasy, která může zabarvit toky řek do červena. Následovalo přemnožení žab, které nebylo v té době nijak neobvyklé. Dá se usuzovat, že rudé řasy díky své jedovatosti také vedly k následnému masivnímu úhynu obojživelníků, a na těchto tělech začali následně parazitovat hmyzí záškodníci v podobě blech, komárů a vší. To by také vysvětlovalo některé z pozdějších ran, které měly Egypt teprve čekat.
Útok na sféru boha Geba
Třetí rána egyptská se nejčastěji spojuje s egyptském bohem Gebem, jenž je označován velkým bohem země, a prakticky samotnou zemí jako takovou. Geb je navíc považován za hlavu egyptského božského tribunálu. Přisuzuje se mu také správa sladkých vod a veškerých produktů země, včetně dobytka. Tehdejší kněží se při pátrání po původci hejn komárů často obraceli směrem právě ke Gebovi, a dávali mu tak ránu za vinu.
Mágové se dostali na pokraj svých schopností
První i druhou egyptskou ránu dokázali faraonovi kouzelníci úspěšně zreprodukovat, čímž chtěli světu ukázat, že se nejedná o nijak náročný úkol. V případě komárů však sami uznali, že je tato událost skutečně nad jejich síly. Na konci této pohromy tak mágové faraonovi přiznali, že nejsou schopni konkurovat Mojžíšovi a Áronovi. Ten se tak dostal opět o krok blíže k pochopení obrovské moci, kterou Hospodin vládne.
Důsledky třetí rány
Komáři a vši lidem značně zkomplikovali každodenní život. Existují zmínky o tom, že si někteří Egypťané byli nuceni oholit hlavu a nosit neustále jedno stejné oblečení, aby zabránili šíření škodlivého hmyzu. Lidé si také začali uvědomovat, že egyptští bohové, kteří byli do té doby považováni za skutečně mocné bytosti, se v průběhu všech tří ran do situace nijak nezapojovali. Osvěta v oblasti náboženství tak Hospodinovi skutečně zafungovala.
Ať tak či onak, dosavadní pohromy egyptskou zemi zasáhly značnou měrou. Paradoxně si však příliš nevybíraly mezi egyptským lidem a zotročenými Izraelity. Až následujícími pohromami tak Bůh začal rozlišovat mezi svým vlastním lidem a domorodými Egypťany. V nadcházejících egyptských ranách se tak z prstu Božího stal skutečně symbol, který žije ve všech lidech, a jehož vůli není radno brát na lehkou váhu.
