Zkoušeli jste někdy zahřát led v mikrovlnce? Celý proces ohřevu je pomalejší
Foto: rsedlacek / Depositphotos
3 min
Ohřívání potravin pomocí mikrovln je v dnešní době poměrně běžná věc, všimli jste si ovšem, že rozmrazování trvá obvykle mnohem déle než ohřívání vychladlého jídla? A víte, co se stane, když dáte do mikrovlnky kostky ledu?
Reklama
Zázrak v podobě rychlého ohřevu potravin pomocí mikrovln využíváme již několik desítek let, aby však mělo jídlo opravdu dobrou chuť i konzistenci, je nutné umět mikrovlnnou troubu správně nastavit a používat. Za tímto účelem je tak vhodné pochopit, jakým způsobem vlastně k ohřevu jídla dochází, jelikož o něm panuje hned několik mýtů, které představy od skutečnosti výrazně vzdalují. Vyzkoušet si to můžete sami, máte-li doma mikrovlnnou troubu, a to jednoduchým experimentem s kostkami ledu.
Jak funguje ohřev v mikrovlnné troubě
Obecné přesvědčení o standardním fungování mikrovlnné trouby pracuje s teorií, že vlnění, které mikrovlnná trouba generuje, odpovídá svou délkou vibracím molekul vody v jídle, tedy že frekvence vln tohoto vlnění je v interferenci s molekulami vody, které jejím působením vibrují, a tím jídlo ohřívají. Ve skutečnosti však mikrovlnka generuje vlnění o určitém pásmu, a k ohřevu tak dochází buzením molekul celého jídla – to je v mikrovlnce vystaveno elektromagnetickému poli, jež působí na celý ohřívaný pokrm a způsobuje rotaci jeho molekul. Ty do sebe vzájemně naráží, a tím dochází k zahřívání, jehož průběh závisí také na tom, jak je pokrm otočený a z čeho všeho se skládá.
A jak je to tedy s tím ledem?
Na základě obecných mýtů o tom, jak mikrovlnka funguje, mnoho lidí očekává, že kostky ledu se ohřejí a roztopí prakticky okamžitě, protože obsahují molekuly vody, které by na mikrovlny měli reagovat homogenně. Led se však obdobně jako při pokojové teplotě ohřívá postupně a ubývá z vnějšku. Zatímco voda i potraviny mají molekuly poměrně volné (i v případě pevných látek, které bývají často polotekuté), led je má pevně uzavřené v amorfní struktuře a propojené pevnými vazbami. Aby bylo možné led roztopit, je potřeba mu dodat velké množství energie, jež tyto vazby prolomí a molekuly vody uvolní. Ohřev a topení ledu tak způsobují dva jevy – jedním je nutnost mnohem většího množství energie na ohřev, a druhým skutečnost, že led sám o sobě není mikrovlnami ovlivněn stejným způsobem jako voda, a celý proces ohřevu je tak pomalejší.
Využijte vlastnosti ledu při ohřevu jídla
Pomalé uvolňování molekul vody se dá velmi dobře využít při ohřevu jídla, které stárnutím ztrácí vlhkost. Na různých sociálních sítích naleznete spoustu postupů, jak si vylepšit chuť zbytků pomocí ohřevu v mikrovlnce společně s kostkou ledu, například tady.
Princip využití spočívá v tom, že necháte do jídla postupně topit vodu, která se ohřívá a mění v páru. Ta proniká do struktury pokrmu a vysušenému jídlu znovu dodá kyprost a vláčnost. Ideální je třeba na ohřev rýže nebo pečiva, které pak ihned neztvrdne. Až si příště budete ohřívat starší jídlo, vyzkoušejte k němu přidat kostku ledu a uvidíte, že bude mnohem chutnější!
