Střídání letního a zimního času: Riziko pro zdraví i emoce na pracovištích
Foto: nnudoo / Depositphotos
3 min
Je to téma, které vás nadzvedne ze židle, nebo nechává klidnými? Mnoho lidí neuvěřitelně vytáčí, že musí měnit čas! Ne tedy, že by šlo o tu minutu, než přenastaví hodiny v celém bytě. Jedná se hlavně o šok, který vždy utrpí organismus.
Reklama
V roce 2025 nás čeká střídání času opět dvakrát. Konkrétně 30. března a 26. října.
Riziko pro zdraví i emoce na pracovištích
Zdravotní benefity střídání času rozhodně nepřináší. Zamyslete se nad svým spánkem. Cítíte se dobře, když se mění čas a musíte vstávat na budík? Odpověď většiny populace pravděpodobně pozitivní nebude. Trpí především jedinci se sklony k migrénám, které tento časový posun rád vyvolává.
Vědci dokonce prokázali další závažný zdravotní problém. Bohužel jím není nic jiného než zvýšené riziko infarktu. Ten je v následujících několika týdnech pravděpodobnější až o 10 %, podobně je to i s mrtvicemi. Citlivější jedinci s psychickými poruchami mohou změny také těžce snášet, v tomto období se rovněž zvyšuje počet depresí, které mohou vést k většímu počtu sebevražd. Je tedy vidět, že zmíněné střídání času lidem na zdraví rozhodně nepřidá.
Vedle zmíněných rizik pro tělo i duši jsou tu i ta společenská. Zvýšená zmatenost a nejistota postihla již nejednoho z nás. Někdo přijde pozdě do práce, protože mu ujede vlak, a jsou i lidé, kteří zmeškají důležitou pracovní schůzku. Nejlepší je tedy na taková rána nic důležitého neplánovat a mít raději čas pro oddych. Pokud přece jen do práce musíte, můžete na změně i (ne)vydělat. Právě fakt, že je jedna směna v práci delší než druhá, často v kolektivu vyvolá rozepře. Speciální situace pak nastává, když má jedna směna o hodinu delší příplatky. Sice se jedná o drobnost v porovnání s počtem hodin za měsíc či za rok, lidi ale tato skutečnost nesmírně rozčiluje.
Jak dlouho ještě nás bude střídání času štvát?
I ty, kteří se zvládnou nepohádat s kolegou a k tomu navíc ukočírovat svoje zdraví, změny času vytáčí. Třeba už jen proto, že si musí několikrát kontrolovat dopravní spoje a nebo jejich obchodní partneři pravidelně nepřichází na sjednaná setkání. Je tedy nastavený systém potřebný?
Zastánci změny časů tvrdí, že se bez nich neobejdeme a pravidla Evropské unie hovoří jasně – k tomuto posunu musí dojít každou poslední neděli v březnu nebo říjnu. K zavedení letního času vedly především ekonomické důvody. V létě je díky němu déle světlo a uspoří se elektrická energie, člověk může déle pracovat venku a světlo má obecně blahodárný vliv. Důvody z pohledu financí ale podle současných energetiků dávno neplatí a jsou přežité, současný posun prý na peníze nemá vliv, který by stál za zmínění. Letní čas má sice pozitivní vliv na psychiku i biologii člověka, krátce po změně ale vždy nastávají komplikace a přibývá i dopravních nehod.
V roce 2021 se mělo střídání času zrušit, ale členské státy se nedokázaly dohodnout na tom, který čas zachovat. Oba totiž mají své nesporné benefity. Česká republika si proto odhlasovala zachování současného stavu na dalších pět let a o budoucnosti této problematiky se můžeme nadále dohadovat a hašteřit. Naše společnost je vesměs rozdělena na několik skupin, která má podle vás pravdu?
