V tureckých polích se otevírají obří díry. Vědci jich napočítali už 700 a natočili záběry
Farmáři v turecké zemědělské oblasti Konya v posledních letech čelí nečekaným propadům půdy. V polích se objevují hluboké díry, které mohou mít průměr až několik desítek či stovek metrů. Ohrožují úrodu i lidská obydlí.
Sedíte doma s přáteli, popíjíte čaj a najednou se nedaleko vašeho domu ozve ohlušující rána. Když se jdete podívat, zjistíte, že se uprostřed pole otevřela obrovská díra. Takový zážitek vylíčil pro deník The Guardian turecký farmář Fatih Şık. V jeho případě měla propadlina průměr zhruba 50 metrů a sahala do hloubky odpovídající výšce dvanáctipatrového domu.
Pro místního zemědělce to navíc nebyla první zkušenost. Na jeho pozemku se země propadla už podruhé.
„Každý večer se modlím, než jdu spát, a když se vzbudím, modlím se znovu. Žiju v neustálém strachu, že se propadne i můj dům,“ popsal svou situaci farmář.
Podobné případy nejsou v této části Turecka výjimkou. Odborníci už v oblasti Konya zaznamenali téměř 700 obřích propadlin. Další se objevují také v sousedních provinciích Karaman a Aksaray.
Video zachycuje díry, které vypadají jako krátery
Na záběrech z Turecka jsou vidět obrovské kruhové jámy uprostřed zemědělských polí. Některé připomínají krátery po dopadu meteoritu. Jejich okraje jsou strmé a hloubka může dosahovat i několik desítek metrů.
Video ukazuje, jak vážný problém se v turecké zemědělské oblasti rozrůstá. Nejde přitom pouze o ztrátu úrodné půdy. Propadliny představují nebezpečí pro lidi, hospodářské budovy i samotná obydlí.
Proč se turecká země propadá
Oblast Konya patří k nejvýznamnějším zemědělským regionům Turecka. Zemědělství tu má tradici dlouhou tisíce let, avšak v posledních desetiletích se podmínky výrazně zhoršují. Region trápí dlouhodobé sucho a zásoby podzemní vody rychle ubývají.
Podle profesora geologie Fetullaha Arika, kterého citovala agentura Reuters, k tomu přispívá klimatická změna i rostoucí nedostatek srážek. Zatímco na začátku tisíciletí klesala hladina podzemní vody přibližně o půl metru ročně, v posledních letech je pokles podle jeho vyjádření mnohem rychlejší. Dosahuje až čtyř či pěti metrů za rok.
Samotné podloží je navíc ke vzniku propadlin náchylné. Nacházejí se v něm horniny typu vápenec, které voda postupně rozpouští. V podzemí tak vznikají dutiny a pukliny. Dokud je systém dostatečně nasycený vodou, může zůstávat relativně stabilní. Když ale hladina podzemní vody výrazně klesne, stabilita hornin a zeminy nad dutinami se naruší.
Výsledkem je pak náhlý propad povrchu. A ten nemusí přijít s žádným varováním.
Farmáři čerpají vodu i z nelegálních vrtů
K problému přispívá ještě další okolnost. Zemědělci potřebují vodu na zavlažování, a protože jí přirozeně ubývá, stále více se spoléhají na podzemní zdroje.
Profesor Arik upozornil, že se v oblasti nachází přibližně 120 tisíc nelegálních vrtů. Povolených je přitom jen kolem 40 tisíc. Nekontrolované čerpání tak dále urychluje pokles podzemní vody.
Turecké úřady se snaží situaci řešit, mapují riziková místa a připravují systém včasného varování. Pro zemědělce, kteří na zdejší půdě hospodaří po generace, to ale není jednoduchá situace. Někteří začínají hledat plodiny, které potřebují méně vody. Vedle tradiční pšenice, kukuřice a cukrové řepy se tu proto objevuje například technické konopí.
Farmář Fatih Şık už ale příliš nevěří, že jeho děti budou v zemědělství pokračovat. Poslal je studovat do města, aby si našly bezpečnější zaměstnání.
Jeho obavy přitom nejsou přehnané. Obří propadliny připravují farmáře o půdu a úrodu. A nikdo jim nedokáže zaručit, že další díra nevznikne právě tam, kde stojí jejich dům.