Použití chemických zbraní není možné jen v moderních časech. I ve starořímské době byla použita toxická směs pro obranu města

Použití chemických zbraní není možné jen v moderních časech. I ve starořímské době byla použita toxická směs pro obranu města

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Nejen v moderní době jsou používány chemické zbraně. Již v dávných dobách byly využívány a některé druhy zbraní jsou opravdu jak z hororu. Přesvědčte se o tom sami v tomto článku. 

Obsah článku
  1. Vědecké přístupy
  2. Nejzajímavější typy zbraní
  3. Egypťané prohráli svou bitvu kvůli kočkám
  4. Superzbraň starých Řeků

Postupem času, co lidé začali obývat Zemi, začali hledat způsoby, jak nejúčinněji zabíjet lidi. Postupem času, v tom začali být velmi dobří. V lidské společnosti jsou chemické zbraně považovány za jedny z nejstarších. Bohužel, lidé stále pokračují v jejich používání. V moderní válce byly chemické zbraně poprvé využity v 1. světové válce a od té doby, se tento typ zbraní stal „oblíbeným”. Současný svět, i přes všechnu snahu omezit tyto zbraně, stále pokračuje v jejich rozvoji. Celá historie vývoje těchto bojových prostředků, přinesla spoustu lidských obětí. Již v pradávné době, lidé chtěli co nejvyšší ochranu, tak obraceli hořící oheň či otrávený šíp, jako zbraň proti zvířatům i lidem. Také využívali odvary z různých druhů bylin, aby vyvolali halucinace nebo smrt.

Postupně byly zbraně zdokonalovány pomocí přírodních komponentů, jako jsou například oleje, které jsou lehce zápalné. Na toto téma existuje spousta mytologických příběhů a legend, patří sem například boj Herakla a Hydry, ve kterém hrdina zabíjel pálením hlav a bodáním šípu s jedem z jejího vlastního těla. Dle historických zdrojů již spartská vojska v době peloponéských válek používala toxické dýmy a hořící šípy jako způsob obrany. 

Tunel pod valem Doura Europus, Zdroj: Marsyas / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Vědecké přístupy

Lékař a alchymista Paracelsus prohlašoval, že „všechny věci jsou jedem a nic není bez jedu“ a že záleží pouze na dávkování, zda se člověk otráví, či ne. Roku 1422, při dobývání hradu Karlštejn, údajně vojáci házeli na své proti útočníky soudky s fekáliemi. Také byl ubráněn Bělehrad při obléhání Turků, s pomocí jedovatého oblaku, který vznikl hořením toxického prášku obsahujícího sloučeniny arzenu.

V 17. století začaly vycházet příručky pro vojáky, o tom, jak správně zacházet s ručními granáty a dalšími typy zbraní.

Nejzajímavější typy zbraní

Mohou být pevné, kapalné, ale i plynné. Jsou dusivé, jedovaté, zpuchýřující, dráždivé, nebo nervově paralytické. Lidé, a to především vojáci, začali hledat ty nejkreativnější způsoby zbraní, jak někoho ohrozit. 

Egypťané prohráli svou bitvu kvůli kočkám

Je známo, že Egypťané mají rádi kočky hlavně kvůli tomu, že někteří z jejich bohů mají podobu právě koček. V bitvě u Pelusium dostali vojáci nařízeno, aby si na štíty namalovali kočky. Egypťané nechtěli riskovat božskou sílu a ihned se vzdali.

Superzbraň starých Řeků

Je možné, že jste někdy již slyšeli o „Řeckém ohni” nebo „Mořském ohni”. Do dneška, se přesně neví, jak zbraň vypadala, jak se vyráběla nebo kdo ji vynalezl. Jednalo se o kapalinu, která se uchovávala v hliněných nádobách a poté se vypouštěla katapultem nebo se posílala po trubkách rozvedených po lodích přímo do oceánu. Když se kapalina zapálila, lidé se dostali do čistého pekla. Hořela i na povrchu vody, a pokud se ji lidé snažili uhasit, rozšířila se ještě více. 

Během 19. století začala věda poskytovat nové poznatky o chemii a informace o nových látkách, díky kterým byla výroba rychlejší a levnější. 

Roku 2008 britští archeologové odkryli dosud nejstarší důkaz o chemické zbrani ve starověkém římském městě, jehož pozůstatky se teď nacházejí v části Sýrie. 20 římských vojáků zde bylo otráveno poté, co vdechli plyn, který byl z hořících krystalů síry a bitumenu. Následně ho vpouštěli do tunelů, kde byli nepřátelé zabarikádováni.

Od první světové války způsobily chemické zbraně celosvětově více než jeden milion obětí.

Reklama
Reklama