Varnský zlatý poklad, jeden z nejstarších pokladů nedozírné hodnoty

Nález z bulharské Varny má nedozírnou hodnotu hned ze dvou důvodů – vypovídá o zručnosti lidí v době 4500 př. n. l. a navíc přináší první důkaz o sociální hierarchii lidí té doby. Civilizaci, jejíž pozůstatky zde byly odhaleny, nazývají archeologové Varnská kultura. Ta byla původně považována za zcela bezvýznamnou, až objevení zlatého pokladu ukázalo, že to byla velmi rozvinutá civilizace a dodnes je to první kultura na světě, která je známá technologickým zpracováním kovů – dokládají to sofistikované příklady metalurgie zlata a mědi – a dokázala vyprodukovat velké množství historicky významných artefaktů.

Přečtěte si také

Nejmystičtější hrad v Polsku: Tajemná sklepení s poklady diktátora, 600 místností a zazděné mrtvoly

3. 12. 2022

Příběh bagristy

V říjnu 1972 se podařilo mladému bulharskému bagristovi při stavebních úpravách odkrýt Varnskou nekropoli z eneolitu. Nalezené hroby tohoto pravěkého hřbitova vydaly svědectví o životě lidí té doby. Poklad byl označen jako Varna Necropolis Gold, a připomněl historií dávno zapomenutou civilizaci, která žila v oblasti Varny v době cca 4600 př.n.l. až 4200 př.n.l.

Stavební dělník Raycho Marinov si údajně po odbagrování zeminy a nálezu několika zlatých předmětů, zejména náramků a prstenů, uložil zlato do krabice a odnesl domů. Posléze si však uvědomil důležitost nálezu a vše oznámil Archeologickému muzeu ve Varně, kde je ostatně poklad dodnes uložen, a ukazuje nám, jak vyspělá tato civilizace byla. Poklad je tak velký, že je instalován ve třech výstavních sálech muzea.

Marinov byl státem odměněn částkou, která tehdy odpovídala několikaměsíčnímu příjmu, ovšem byl dlouhou dobu sledován zpravodajskou službou komunistického Bulharska, zda si neponechal některé artefakty pro sebe, aby je později zpeněžil.

Důkaz o sociální hierarchii chalkolitické společnosti

Eneolit neboli chalkolit je pozdní doba kamenná, někdy též nazývaná dobou měděnou. V pravěkém vývoji lidstva se jedná o období po neolitu. Po eneolitu následovala doba bronzová – to jen v krátkosti, aby si čtenář dokázal uvědomit, o kterém období lidské společnosti je vlastně řeč.

Nalezený poklad totiž odhalil nejstarší řemeslně zpracované zlato v dějinách lidstva. Kromě tohoto drahého kovu byly nalezeny i předměty ze stříbra, mědi, bronzu, pazourku a z jílu.

Odkryté hroby jasně vypověděly o tehdejším sociálním složení společnosti. Některé byly plné zlatých artefaktů, a ty patřily s určitostí bohatší vrstvě společnosti; někde byly uloženy kvalitní pazourkové a obsidiánové čepele, korálky, mušle, keramika; a v jiných byly předměty pouze z pazourku a jílu – podle obsahu jednotlivých hrobů bylo tedy možné určit společenské postavení jejich majitelů a poznalo se, zda tam byl uložen vůdce společnosti, řemeslník, anebo ti nejchudší obyvatelé, u jejichž pozůstatků byly nalezeny jen korálky, pazourkový nůž či kostní náramek.

Přečtěte si také

Hrobky nesly ženská jména, před 2000 lety něco neslýchaného. Pak je majitelky záhadně opustily

14. 9. 2022

Nalezené kostry byly převážně mužské a některé hroby byly symbolické – snad obětní – tedy bez lidských ostatků; v nich byly, kromě zlatých artefaktů, nalezeny i obličejové masky z nepálené hlíny. Varnská nekropole je hřbitovem sociálně ekonomického centra (dnes bychom již řekli město) značně rozvinuté komunity, která sídlila na severozápadním pobřeží Černého moře.

O pokladu

Nalezeno bylo přes 3000 předmětů v nichž převládají šperky, ale též artefakty, které souvisely s různými rituály, například žezla a koruny. Postupně bylo na varnském pohřebišti odkryto okolo 300 hrobů, z nichž jeden (označen číslem 43) byl nejvýznamnější. Obsahoval ostatky vysoce postavené osoby, zřejmě panovníka nebo jiného vládce společnosti. Kosterní pozůstatky byly celé pokryté různými předměty zlatého pokladu – tento konkrétní hrob obsahoval větší množství zlata než ostatní naleziště z této doby dohromady. Veškeré pozůstatky, nalezené ve Varnské nekropoli, jsou podle radiokarbonového datování artefakty, staré skutečně 6 500 let.