Unikátní prostory v podzemí Brna připomínají katedrálu. Dlouho o nich nikdo nevěděl a málem je zbourali
Pod travnatou plochou na Žlutém kopci v Brně se ukrývají prostory, které připomínají podzemní chrám. Vysoké cihlové klenby, mohutné oblouky a dlouhé řady sloupů vypadají jako součást historické katedrály. Ve skutečnosti jde o bývalé vodojemy, které desítky let sloužily k zásobování města pitnou vodou.
Jejich architektonická krása přitom zůstávala dlouho stranou zájmu. V jednu chvíli dokonce hrozilo, že celý areál zmizí kvůli nové výstavbě.
Příběh jejich záchrany začal poměrně nenápadně. Fotograf Libor Teplý dostal od vodáren zakázku na kalendář a mezi požadovanými snímky měla být také stará vodárna na Žlutém kopci. Když se dostal do podzemí, okamžitě pochopil, že narazil na něco mimořádného. Pořídil fotografie a upozornil na ně znalce brněnského podzemí Aleše Svobodu.
Ten se do první návštěvy příliš nehrnul. Předpokládal, že půjde o běžnou technickou stavbu bez zvláštního historického významu. Nakonec se ale nechal přesvědčit a sestoupil po rezavém žebříku dolů. To, co tam uviděl, ho překvapilo. Místo obyčejných vodních nádrží se před ním otevřely obrovské prostory s cihlovými oblouky a klenbami, které působily jako interiér podzemního chrámu.
Čtyři nádrže a unikátní architektura
Vodojemy na Žlutém kopci nevznikly najednou. Brno je budovalo postupně, protože rostoucí město potřebovalo stále více pitné vody. Nejstarší nádrž pochází z roku 1874. Je postavena z červených pálených cihel a její rozměry dosahují přibližně 45 × 45 metrů.
Druhý vodojem vznikl v roce 1894. Jeho prostor podpírá množství cihlových pilířů a oblouků. Právě jejich pravidelné řady vytvářejí dojem chrámové lodi. Poslední část areálu přibyla v roce 1917. Na rozdíl od starších staveb už využívá železobetonovou konstrukci a skládá se ze dvou samostatných nádrží.
Celkem se tak pod Žlutým kopcem nacházejí tři vodojemy se čtyřmi nádržemi. Jejich architektura dobře ukazuje, jak se během několika desetiletí proměňovalo stavebnictví. Zatímco první dvě nádrže spoléhají především na cihlové zdivo, poslední už využívá modernější železobeton.
Přirovnání ke katedrále tedy není náhodné. Vysoké klenby, opakující se oblouky a mohutné sloupy vytvářejí atmosféru, kterou bychom spíše čekali v historickém chrámu než v technickém zařízení.
Jedinečné místo málem skončilo pod bagry
Vodojemy sloužily Brnu mnoho desetiletí. Z provozu byly vyřazeny 18. března 1997, přesto zůstaly ještě nějakou dobu využitelné jako záložní zdroj vody pro mimořádné situace.
Jejich další osud však nebyl jistý. V roce 2014 se začalo vážně uvažovat o jejich odstranění. Pozemky na Žlutém kopci leží v atraktivní části města a zajímaly také developery. Monumentální podzemní prostory přitom tehdy většina Brňanů vůbec neznala. O jejich existenci věděli jen zaměstnanci vodáren, kteří do nich občas sestupovali kvůli kontrolám a údržbě. Pro běžné obyvatele však zůstávaly tyto monumentální prostory skryté.
Fotografie Libora Teplého pomohly jedinečné prostory zachránit. Veřejnost začala objevovat, jak výjimečná stavba se pod zemí nachází. V roce 2016 byl podán návrh na prohlášení vodojemů za kulturní památku. To se podařilo v roce 2019.
Místo plánované demolice nakonec přišla rekonstrukce a příprava na zpřístupnění veřejnosti. První dva vodojemy se návštěvníkům otevřely už v roce 2022. Po dokončení další etapy se 22. března 2024 otevřel celý areál. Na virtuální prohlídku vás zavede video:
Podzemní památka je dnes přístupná veřejnosti
Dnes patří vodojemy na Žlutém kopci k nejpozoruhodnějším technickým památkám Brna. Návštěvníci mohou sestoupit do prostor, které byly původně určené výhradně pro vodohospodářský provoz, a prohlédnout si konstrukce z různých stavebních období.
Jejich příběh je také připomínkou, že významné památky nemusí mít podobu zámků, kostelů nebo historických domů. Někdy se skutečné architektonické poklady ukrývají pod obyčejnou městskou ulicí či travnatou plochou. V případě Žlutého kopce stačilo málo a místo, které dnes obdivují návštěvníci, mohlo navždy bez povšimnutí zmizet.