Muž s detektorem kovů našel u Uherského Hradiště poklad pravěké velmožky. Mezi korálky a šperky byla i sekera
Téměř dva a půl tisíce let ležel v zemi u Bánova na Uherskohradišťsku soubor mimořádně cenných předmětů. Tvořily ho stovky až tisíce jantarových korálků, bronzové šperky, skleněné ozdoby, ale také železná sekera. Neobvyklý poklad podle odborníků patřil ženě vysokého postavení.
Poklad se podařilo objevit 24. dubna 2017 v lesní trati Skalky u Bánova. Nálezce, který spolupracoval s archeology, díky detektoru kovů narazil na předměty ukryté v zemi a přivolal odborníky. Ti následně místo prozkoumali a zajistili další části souboru. Na odborném zdokumentování nálezu se podíleli archeologové Jaroslav Bartík a Tomáš Chrástek z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně.
Jantar putoval přes celou Evropu
Archeologové soubor zařadili do starší doby železné, přibližně do let 575 až 550 před naším letopočtem. Jeho nejvýraznější část představují jantarové korálky. Bylo jich zhruba 1 500 až 2 000 a jejich původ odborníci spojují s oblastí Baltu.
Vedle nich se v souboru nacházely také skleněné korálky a množství bronzových ozdob. Mezi nimi náramky, prsteny, náušnice, jehlice a vlasové ozdoby. Zvláštní pozornost vzbudilo šest takzvaných dračích spon. Jde o výrazné šperky, jejichž původ archeologové spojují s oblastí dnešního Slovinska.
Původ předmětů ukazuje, že se do oblasti dnešního Slovácka dostávalo zboží z poměrně vzdálených míst. Bánov ležel v prostoru napojeném na dálkové obchodní trasy, které spojovaly sever Evropy se Středomořím. Nejznámější z nich se později začalo říkat Jantarová stezka.
Takové šperky si nemohl dovolit každý. Jejich množství, materiál i vzdálený původ naznačují, že soubor patřil ženě z velmi dobře postavené rodiny. Archeologové proto hovoří o pravěké velmožce, případně o ženě z tehdejší společenské elity.
Mezi šperky ležela také železná sekera
Největším překvapením je ale možná železná sekera. Člověk by ji mezi ženskými ozdobami a tisíci korálky nečekal. Její význam ale mohl být rituální.
Bánovský nález totiž není hrobem. Předměty byly uložené v malé jámě, část z nich se nacházela v keramické nádobě. Ta měřila přibližně 18,5 centimetru na výšku a její průměr činil rovněž zhruba 18,5 centimetru.
Právě do keramické nádoby byla uložena také železná sekera. Restaurátor Ondřej Mour ze Slováckého muzea upozornil na zajímavou okolnost: sekera se do nádoby nevešla i s topůrkem. V souboru tedy nebyla připravena k běžnému používání. Její přítomnost měla podle odborníka spíše symbolický význam.
Archeologové proto poklad interpretují jako mimořádně bohatou ženskou výbavu, která byla záměrně uložena do země, pravděpodobně jako oběť bohům.
Poklad je dnes k vidění v muzeu
Bánovský poklad patří k významným archeologickým nálezům z území Moravy. Odborníkům napovídá, jaké postavení mohly mít ženy ve vyšších společenských vrstvách starší doby železné a jak daleko sahaly obchodní kontakty tehdejších obyvatel.
"V každém případě se jedná o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru z území České republiky, což činí z Bánovského pokladu zcela unikátní nález,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Golec z Univerzity Palackého.
Dnes už se nedozvíme, jak se žena jmenovala, jak vypadala ani proč byly její ozdoby uloženy právě na tomto místě. Její výbava ale zůstala zachována v takovém rozsahu, že si můžeme udělat poměrně dobrou představu o jejím bohatství i společenském postavení.
Poklad je vystaven ve stálé expozici Pravěk Uherskohradišťska v Cyrilometodějském centru Slováckého muzea ve Starém Městě. Návštěvníci tam mohou vidět skutečné předměty, které před více než 2500 lety patřily k výbavě ženy z moravské společenské elity.