Historie kynutého knedlíku: Od středověkých počátků po dnešní stůl
Češi jsou národem kynutých knedlíků, byť se nedá říct, že bychom je vynalezli. O původ se přetahujeme s Němci, Rakušany, dokonce s Číňany. Ať už je to, jak chce, na tuhle přílohu v naší tradiční kuchyni nedáme dopustit. Kupované knedlíky ale nejsou žádný zázrak. Připravte si vlastní.
Kynutý knedlík už jen z domova
Když si kynutý knedlík koupíte v obchodě, často pak býváte zklamaní konzistencí i chabou chutí. Nedrží tvar, drolí se na kousky nebo se přilepí k talíři. Zkrátka a dobře, není to žádná sláva, ale proč si tedy neudělat domácí kynutý knedlík, který splní veškerá vaše očekávání? Bude jemný, nadýchaný a lahodný. Pak si zase budete s chutí dopřávat všechny ty výtečné guláše, omáčky a vepřové se zelím. Stačí krok za krokem sledovat osvědčený recept…
Nejdříve si připravíte kvásek. Vezměte 150 ml vlažného mléka a rozpusťte v něm lžičku cukru, načež přidáte jednu a půl lžičky sušeného nebo čerstvého droždí. Na teplém místě nechte působit, ať vzejde kvásek.
Dalším krokem bude tvorba těsta. Do mísy prosejte 300 g hrubé mouky, přidejte lžičku soli a jedno vejce. Připravený kvásek vlijete do důlku, který si vyhloubíte ve středu mísy, a vypracujete hladké těsto. Pokud se bude výrazně lepit, můžete přidat mouku. Výsledné těsto by mělo být hladké a pružné, ale neznamená to, že bychom už skončili. Ještě ho musíte přikrýt a nechat asi hodinku kynout, případně dokud nezdvojnásobí objem. V polovině kynutí ho propracujte. Až bude připravené, lehce pomoučenýma rukama vytvořte tři šišky.
Na řadu přichází samotné formování a vaření knedlíků. Dejte je do osolené vody a pod pokličku. Vařte šest minut z jedné strany, poté otočte a pokračujte dalších šest minut z druhé strany. Po uvaření vyjměte a okamžitě propíchejte, aby z knedlíků vyšla pára a ony se „nezhroutily“. Budete-li se řídit tímto poměrně jednoduchým receptem, získáte výborný kynutý knedlík vhodný coby doplněk k tradičním českým jídlům. Pravda, příprava je časově náročnější, ale dobrý oběd za námahu stojí.
Dodnes se neví, kdo ten knedlík vymyslel
Co se ládování kynutými knedlíky týče, jsme my Češi jasně na prvním místě světového žebříčku. Aby ne, když tolik milujeme svíčkovou, rajskou a další pokrmy vyžadující právě tuto přílohu. Co ale vlastně víme o historii kynutého knedlíku?
Vězte, že na území Čech sahá až do středověku, kdy se ovšem nevyráběl z mouky, nýbrž z prosa či fazolí. Mouka zasáhla teprve v 17. století, ale ani tenkrát to ještě nebyl klasický knedlík, který známe. Jednalo se spíše o slanou buchtu z mouky, kvasnic a vajec, jež se posléze pekla, ale už zde vidíme zárodky povědomého receptu…
Přišel čas, kdy se knedlík začal vařit ve vodě, za čímž údajně stál vojenský kuchař, jemuž se za války probořila pec. Knedlík nebyl vždy pouhou přílohou, ale hlavním jídlem, přičemž se podával politý máslem. Možná vás překvapí, že za místo zrodu se pokládá Čína, kde se údajně objevil už ve 3. století n. l. Knedlík, jak ho známe, se usadil na našich talířích až v 19. století a nárok na jeho vynalezení si děláme jak my Češi, tak i Němci nebo Rakušané.