Alzheimer se projeví nejprve na očích. Lze ho rozpoznat několik let dopředu
Foto: pexels
4 min
Speciální snímek očního pozadí může odhalit až osm let dopředu, že vám hrozí demence. Sítnice je zrcadlem mozku a vědci z ní nyní s pomocí umělé inteligence dokážou získat cenné informace.
Reklama
Když mozek volá o pomoc, ale vy ještě nic necítíte
Představte si nemoc, která vás pomalu připravuje o vzpomínky, ale první dvě dekády o sobě nedá vůbec vědět. Alzheimerova choroba funguje přesně takhle – tiše ničí mozkové buňky, zatímco vy si v klidu žijete svůj život. Ztráta paměti udeří až ve chvíli, kdy je na lékařský zásah pozdě.
Lékaři po celém světě proto zoufale hledají způsob, jak tuto zákeřnou nemoc zachytit dříve, než začne ničit. A odpověď se možná skrývá tam, kam denně koukáte – doslova ve vašich očích.
Tým z Floridské univerzity přišel s objevem, který zní skoro neuvěřitelně: umělá inteligence dokáže z fotografie sítnice vyčíst, jestli vám za několik let hrozí demence. Žádné invazivní testy, žádné drahé skenování mozku. Stačí pohled do oka.
Sítnice jako okno do vašeho mozku
Možná to zní jako sci-fi, ale sítnice je vlastně přímým prodloužením nervové tkáně mozku. Ta tenká vrstva na zadní stěně oka sdílí s mozkem podobnou strukturu i chemické procesy. Když se něco děje v hlavě, oči to odhalí.
Vědci proto vzali více než 62 tisíc snímků očního pozadí od více než 40 tisíc lidí z britské zdravotní databáze UK Biobank. Naučili počítačový algoritmus rozpoznávat drobné detaily, které lidské oko přehlédne – změny v cévách, ztenčení nervových vláken, úbytky v hustotě tkáně.
Program dostal za úkol najít souvislost mezi stavem sítnice a dvanácti rizikovými faktory: věkem, pohlavím, váhou, tlakem, kouřením, pitím alkoholu, spánkem i depresemi. A pak se sledovalo, u koho se Alzheimerova choroba skutečně rozvine.
Podobný závěr potvrdil i rozsáhlý přehled studií v odborném časopise Alzheimer’s & Dementia. Strukturální proměny v sítnici a jejích cévách opravdu odrážejí to, co se děje uvnitř lebky, a mohou fungovat jako jeden z nejslibnějších včasných signálů nemoci.
Co přesně oči prozradí a jak moc dopředu
Model pojmenovaný REVEAL dokázal odhadnout riziko demence v průměru osm let předem – v některých případech dokonce s jedenáctiletým předstihem. To je obrovské časové okno, během kterého můžete změnit životní styl, začít s prevencí nebo se zapojit do klinických testů nových léčiv.
Mezi varovné signály patřilo ztuhnutí a zúžení drobných tepen, úbytek hustoty cév v sítnici a ztenčení zrakového nervu. Všechny tyto změny jsou typické pro stárnutí nervové tkáně – a přesně takové procesy probíhají i v mozku člověka s Alzheimerovou chorobou.
Víme, že Alzheimerova choroba se vyvíjí po celá desetiletí, ale většina diagnostických nástrojů se zaměřuje na pozdní stadia změn, kdy je na účinný zásah příliš pozdě,
vysvětlil biomedicínský inženýr Ruogu Fang z Floridské univerzity, který studii vedl. „Analýzou nových biomarkerů, jako je zdraví sítnice, vytváříme nové příležitosti k identifikaci pacientů s rizikem onemocnění, k jejich odeslání na vhodné testy a k podpoře osvojení zdravého životního stylu, který může snížit jejich riziko.“ dodal.
Naděje na jednoduché vyšetření
Právě v tom vědci vidí největší potenciál. Vyšetření sítnice je rychlé, neinvazivní a výrazně dostupnější než některé současné metody vyšetřování mozku. Pokud se podaří výsledky potvrdit v dalších studiích, mohl by podobný systém v budoucnu pomáhat lékařům vytipovat lidi, kteří mají zvýšené riziko Alzheimerovy choroby, ještě před prvními příznaky.
To ale neznamená, že každý podezřelý snímek oka automaticky předpovídá demenci. Výzkum zatím ukazuje především statistickou souvislost a umělá inteligence není náhradou za lékařské vyšetření. Riziko ovlivňuje celá řada dalších faktorů a samotný stav sítnice proto nelze chápat jako definitivní diagnózu.
Rozhodující může být čas
Význam podobné technologie však může být v budoucnu obrovský. Čím dříve se podaří odhalit zvýšené riziko, tím větší prostor mohou mít lékaři i samotný pacient pro další kroky. Právě včasný záchyt je dnes jednou z největších výzev při hledání účinnější léčby Alzheimerovy choroby.
Z obyčejné fotografie očního pozadí by se tak jednou mohl stát nástroj, který lékařům nabídne překvapivě cenný pohled na to, co se děje hluboko v mozku. Oči by v takovém případě skutečně mohly být jedním z nejjednodušších oken do jeho budoucnosti.
