Přírodní hnojivo v podobě rýžové vody pro zelené fazolky jako nikdy předtím
Foto: Valentyn_Volkov/depositphotos
4 min
Češi jsou známí svou vášní k zahrádkaření. Domácí vypěstovaná zelenina je navíc tím nejlepší zdrojem vitamínů pro naše celkové zdraví. Pokud patříte mezi milovníky zelených fazolek, máme pro vás pár skvělých tipů na ta nejlepší hnojiva.
Reklama
Nejoblíbenější a nejjednodušíí plodiny pro domácí pěstování. Jsou velmi chutné, nenáročné na pěstování, kdy jsou navíc odolné proti suchu. Pokud jste začínající zahrádkář/ka, pak určitě oceníte zelené fazolky. Přírodní hnojiva jsou občas daleko dražší než ta chemická, ale my si s tím dokážeme hravě poradit.
Přírodní hnojivo v podobě rýžové vody
Každý z nás vylévá vodu po uvaření rýže, to je ale velká chyba, kterou mnozí z nás stále dělají. Protože právě rýžová voda velmi dobře prospívá fazolím. Obsahuje škroby a cenné minerály, které podporují růst kořenů, zlepšují strukturu půdy a přispívají k silnějším a zdravějším rostlinám.
Jak na rýžové hnojivo
Před uvařením rýže, nepřidávejte do vody žádnou sůl. Vodu nechte dostatečně vychladnout a zalévejte sazenice 1 až 2 týdně. Voda z rýže musí být naředěná ještě obyčejnou vodou v poměru 1:1. Stejným způsobem můžete také využít vodu z brambor. Jedná se o přírodní metodu, která je velmi šetrná k životnímu prostředí, kdy nehrozí riziko přehnojení. Přírodní hnojiva představují přírodní alternativu k hnojivům umělým. Ta obsahují velké množství nejrůznějších chemických sloučenin, které mohou škodit životnímu prostředí. Ačkoliv obsah živin v přírodních hnojivech oproti umělým kolísá, jejich využívání vede k dlouhodobé produktivitě půdy.
Obyčejný hnůj
Dalším přírodním hnojivem je klasický hnůj. Pytle hnoje je v dnešní době možné si zakoupit v zahradních centrech. Pokud chováte třeba drůbež nebo králíky, popřípadě kozy, můžete k hnojení využít jejich trus, který je však vhodné před využitím kompostovat. Za velmi dobré hnojivo bývá označován králičí trus díky svému vysokému obsahu dusíku.
Domácí kompost
Výroba vlastního kvalitního kompostu zabere v dnešní moderní době asi půl roku. Kompostovat můžete plevel, posekanou trávu ze zahrady nebo zbytky ovoce a zeleniny. Dokonce i piliny a kůru, popel ze dřeva, ale také trus domácích i hospodářských zvířat. Do kompostu patří i zbytky pečiva, skořápky od vajíček nebo ořechů. Čím větší rozmanitost, tím pro kompost lépe.
Pokud chcete proces rozkladu celkově urychlit, můžete přimíchat už zralý kompost. Vysokou kvalitu můžete zajistit přidáním zeminy. Během procesu je nutné pravidelně sledovat správnou vlhkost materiálu. Při zmáčknutí kompostu vám v ruce nesmí vytékat voda, ale zároveň se nesmí rozpadat. Přibližně do dvou dnů od založení kompostu se určitě přesvědčte, zda dochází k samovolnému zvyšování teploty. To je nutné pro zničení choroboplodných zárodků.
Jednou za měsíc nebo dva určitě nezapomeňte promíchat a provzdušnit kompost, protože přísun vzduchu se vlivem tlení postupně snižuje.
Mulč
Při použití mulče dochází k lepšímu růstu rostlin a zkvalitnění zeminy. Zároveň zabraňuje růstu plevele a udržuje vláhu. Mulčovat můžeme anorganickými i organickými materiály. Anorganické materiály, jako je například štěrk, však nevyživují rostliny.
Z organických materiálů vybírejte velice pečlivě. Často populární kůra a štěpky nemusí být vždy vhodné. Přispívají totiž k okyselení půdy a zvyšují v ní poměr uhlíku. Nejlépe se osvědčila k mulčování právě sláma. Která je velmi doporučována pro pěstování jahod nebo jako zimní pokrývka záhonů. Před mučlováním ji nechte na hromadě se zeminou, nasákne tak vlhkostí a vítr ji nerozfouká.
Záhony je možné mulčovat také čerstvou, mírně povadlou a nadrobno nasekanou trávou z nekvetoucího trávníku. Na záhony ji pokládejte v maximální výšce do 5 cm, jinak vašim rostlinám může hrozit zplstnatění nebo zahnívání.
