U dálnice D11 byl objeven jeden z největších pokladů Česka. Poctivý nálezce dostal 2 000 000 Kč

Stříbro leželo jen několik centimetrů pod povrchem

Poklad se našel v katastru obce Chýšť, jen několik set metrů od dálnice D11. Muž, který si přál zůstat v anonymitě, objevil na poli stříbrné mince a poctivě je odevzdal Východočeskému muzeu v Pardubicích. První část nálezu čítala přibližně 780 mincí a jejich zlomků.

Mince původně spočívaly v keramické nádobě, z níž se dochovaly pouze části. Pravděpodobně ji během staletí narušila zemědělská technika. Orba totiž obsah nádoby roznesla po okolním poli, takže se jednotlivé mince dostaly na větší plochu. Některé přitom ležely jen několik centimetrů pod povrchem.

Archeologové se proto na místo opakovaně vraceli a v létě 2016 pokračovali v hledání pomocí detektorů kovů. Podařilo se jim objevit dalších několik stovek mincí a jejich částí. Konečný počet dosáhl 1669 položek. Z původního nálezu se tak vyklubal jeden z nejvýznamnějších mincovních pokladů, jaké kdy byly na českém území objeveny.

Přečtěte si také

RETRO HOSPODSKÝ KVÍZ: Velký test zapomenutých značek z dětství, ze kterého pamětníci dostanou…

14. 11. 2026

Mince z doby knížete Boleslava II.

Stříbrné denáry pocházejí z posledního desetiletí 10. století, z období vlády přemyslovského knížete Boleslava II. Ten vládl v letech 972 až 999 a jeho doba patřila k důležitým etapám formování raného českého státu.

Mince se razily v pražské a vyšehradské mincovně. Jsou velké přibližně jako dnešní korunová mince, jejich význam však byl úplně jiný. Nešlo o drobné, kterými by lidé běžně platili na tržišti. Jednotlivý denár měl v tehdejší době značnou kupní sílu. Podle odborníků za něj mohl člověk vyžít až dva měsíce.

Mimořádná je také zachovalost mincí. Většina z nich si uchovala výrazný lesk a podle odborníků byla ukryta poměrně krátce po vyražení. Soubor obsahuje běžnější ražby, ale také velmi vzácné varianty. U některých typů je známý třeba jen jediný další exemplář na světě, další mince byly pro numismatiky dosud neznámé.

Nejde tedy jen o cenné stříbro. Nález pomáhá odborníkům pochopit, jak fungovalo české mincovnictví v době jeho počátků a jaké kontakty měli tehdejší panovníci a jejich okolí se zahraničím.

Kdo měl takové bohatství a proč ho zakopal?

To je otázka, na kterou historici zatím nedokážou dát jednoznačnou odpověď. Jisté je, že majitel musel patřit k velmi zámožným osobám své doby. Takové množství mincí rozhodně nepředstavovalo běžné úspory obyčejného zemědělce.

Poklad byl uložen poblíž významné obchodní stezky, a proto se nabízí několik vysvětlení. Mohlo jít o peníze určené k financování vojska nebo o prostředky, které měly posloužit při vyjednávání a vykoupení míru. Další možností je, že šlo o obchodní hotovost nebo uloupené bohatství.

Většina mincí byla podle odborníků ukryta nedlouho po vyražení. Někdo tedy nádobu s cenným obsahem zřejmě uložil do země s představou, že se pro ni později vrátí. To se však nestalo. Jestli majitel zemřel, padl do zajetí, nebo se stal obětí nějaké tehdejší události, už pravděpodobně nezjistíme.

Přečtěte si také

Satelitní snímky odhalily na Sahaře 280 obřích staveb. Jsou starší než egyptské pyramidy

14. 11. 2026

Hodnota přes 23 milionů korun

Odborníci ocenili kulturně-historickou hodnotu nálezu na 23,5 milionu korun. Jeho skutečný význam pro poznání českých dějin je ovšem ještě větší. Poklad se stal mimořádným dokladem hospodářského a politického života na konci 10. století a v roce 2020 byl prohlášen za kulturní památku.

Poctivý nálezce za odevzdání mincí získal od Pardubického kraje odměnu dva miliony korun. Nešlo přitom o automatickou částku, kterou by podle zákona dostal každý, kdo objeví podobný poklad. Při běžném výpočtu podle hodnoty stříbra by tehdejší nálezné činilo přibližně 11 tisíc korun. Kraj se však rozhodl ocenit také mimořádný historický význam objevu a především poctivost člověka, který nález neprodal ani si ho nenechal pro sebe. Chtěl tím zároveň motivovat další lidi, aby podobné objevy odevzdávali odborníkům.

Chýšťský poklad dnes patří Pardubickému kraji a je součástí sbírek Východočeského muzea v Pardubicích. Pro člověka, který ho před více než tisíci lety ukryl do země, měl představovat obrovské bohatství. Pro dnešní historiky je ale rovněž cenný. Vypráví příběh o době, z níž se podobných svědectví dochovalo jen velmi málo.