Východočeské 4000 let staré pohřebiště je zlatý důl: Jantar nevídané hodnoty a důkaz naší tehdejší vyspělosti
Foto: Milla77 / Shutterstock
3 min
V letech 2007–2009 prozkoumali archeologové z pražského Archeologického ústavu AV ČR a pardubického Východočeského muzea v lokalitě Mikulovice u Pardubic několik skupin kostrových hrobů z počátků doby bronzové, tedy z období let 2200–1700 před Kristem.
Reklama
„Záhy se ukázalo, že zdejší pohřebiště je pravým zlatým dolem, a to nejen bohatstvím pohřebních výbav místních nebožtíků, ale zejména nepřeberným množstvím zcela unikátních informací o tomto období,“ uvádí Michal Ernée z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
O „nejbohatším“ hrobu z celého naleziště a v něm pohřbené bohaté mladé ženě, jejíž tvář pomocí velmi zachovalé DNA čeští vědci zcela věrně zrekonstruovali, jsme psali v našem článku Velmi bohatá Bohémka z Pardubicka: Zachovalá DNA i unikátní šperky. Takto vypadala tmavovláska z doby bronzové.
Jednou z významných odlišností území dnešních Čech od všech sousedních oblastí je podle Cysnews.cz masový výskyt jantaru v hrobech zdejších obyvatel. „Jantar je na našem území jednoznačně cizího (baltského) původu, a je proto významným dokladem nadregionálních kontaktů zdejších obyvatel ve starší době bronzové,“ doplňuje archeolog.
Archeologové plesají
Pohřebiště v Mikulovicích svým bohatstvím ale jednoznačně vyčnívá. S téměř 900 jantarovými předměty identifikovanými ve 27 zdejších hrobech jsou Mikulovice na jantar nejbohatší lokalitou v celém únětickém světě a jednou z nejbohatších v tehdejší Evropě vůbec. „Jantarové náhrdelníky, které patří k typickým ženským šperkům, se tu našly ve více než 40 % všech ženských hrobů, což je extrémní množství,“ dodává Michal Ernée na webu Akademie věd.
Kostrová pohřebiště jsou pro archeology „darem z nebes“. Proti jiným typům nalezišť, jako jsou sídliště nebo depoty bronzových předmětů, obsahují lidské kostry, pohřební výbavu zemřelých a další důležité předměty. Lidské kosterní pozůstatky, tak jako kostra ženy z hrobu č. 2, která nyní získala zpět svou podobu díky antropologické rekonstrukci, jsou pro vědce velmi perspektivním zdrojem informací, zejména díky dynamicky se rozvíjejícím oborům jako archeogenetika, výživové a mobilitní izotopie, paleopatologie, radiokarbonové datování a další.
Únětická kultura na špičce Evropy
Staletí kolem a po roce 2000 před Kristem jsou v celoevropském kontextu spojována s počátky bronzové metalurgie a rozvojem dálkového obchodu a nadregionálních kontaktů všeho druhu. V této klíčové době patřilo území dnešních Čech, spojované s tzv. únětickou archeologickou kulturou, spolu s oblastmi jižní Anglie a jihovýchodního Španělska k nejvyspělejším územím evropského kontinentu a jeho tehdejší obyvatelé udávali po několik staletí tón společenskému, hospodářskému a politickému vývoji celé širší střední Evropy.
