Tohle Číňané nedomysleli: 37 m vysoká zlatá socha Mao-Ce Tunga za 10 milionů Kč vydržela pouze 6 dní
Monument měl připomínat jednoho z nejvýznamnějších mužů čínských dějin. Obrovská zlatá socha Mao Ce-tunga se tyčila nad zemědělskou krajinou v centrální Číně. Měřila 37 metrů a její stavba stála v přepočtu přibližně 10 milionů korun. Krátce po dokončení ale přišel nečekaný konec.
Devět měsíců práce a miliony od místních podnikatelů
Obří socha vznikla v prosinci 2015 nedaleko vesnice Ču-š'-kang v okrese Tchung-sü v čínské provincii Che-nan. Nešlo přitom o státní projekt. Na její vybudování se složili místní podnikatelé a obyvatelé. Podle dobových zpráv stála přibližně tři miliony jüanů, což tehdy odpovídalo zhruba 10 milionům korun.
Stavba zabrala devět měsíců. Výsledkem byla přibližně 37 metrů vysoká postava Mao Ce-tunga sedícího v křesle s rukama složenýma před tělem. Betonová konstrukce dostala zlatý nátěr, díky kterému byla nepřehlédnutelná i v jinak poměrně jednotvárné zemědělské krajině.
Za projektem měl stát především místní podnikatel Sun Čching-sin, který byl podle zahraničních médií velkým obdivovatelem někdejšího čínského vůdce. Jeho podnikatelská skupina působila v několika odvětvích včetně průmyslu a potravinářství.
Lidem vadilo, kde socha stojí
Když se fotografie monumentu na začátku ledna 2016 začaly šířit po internetu, vyvolaly obrovskou pozornost. Někteří lidé sochu obdivovali, další se jí vysmívali. Mnohem vážnější kritika se ale týkala samotného místa, kde vznikla.
Provincie Che-nan totiž patřila k oblastem nejvíce postiženým hladomorem na přelomu 50. a 60. let. Ten souvisel s politikou Mao Ce-tunga, především s takzvaným Velkým skokem vpřed. Jeho cílem bylo rychle přeměnit Čínu v průmyslovou velmoc. Násilná kolektivizace zemědělství, nereálné výrobní plány a další katastrofální rozhodnutí však přispěly k obrovskému nedostatku potravin. V důsledku hladomoru zemřely desítky milionů lidí.
Právě proto považovali někteří komentující stavbu obrovského Mao Ce-tungova pomníku v této oblasti za nevhodnou. Jiní upozorňovali, že peníze mohly posloužit mnohem užitečněji, například na školy, zdravotnictví nebo infrastrukturu.
Úřady nechaly monument odstranit
K definitivnímu konci došlo už v prvním lednovém týdnu roku 2016. Jen asi šest dní poté, co se fotografie sochy dostaly do médií, se na místě objevily demoliční stroje. Záběry šířící se po internetu zachycovaly monument s černou látkou přes hlavu a následně jeho rozebírání.
Jako jeden z důvodů se uvádělo, že stavba neměla potřebná úřední povolení a nebyla řádně zaregistrována. Přesné okolnosti odstranění však nebyly zcela objasněny. Informace o demolici přinesla i čínská státní média.
Z monumentu, jehož příprava zabrala devět měsíců a který stál miliony jüanů, tak zůstala během několika dní jen hromada stavební suti. Zlatý Mao se stal jednou z nejpodivnějších čínských stavebních kuriozit roku 2016.