Nejstarší známá Moravanka byla nejprve považována za muže. 31 000 let po smrti jí můžete pohlédnout do tváře
Foto: Gorodenkoff / Shutterstock
V roce 1881 archeologové odkryli lebku člověka pohřbeného v Mladečských jeskyních na území dnešního Olomouckého kraje. V té době vědci datovali lebku do doby před asi 31 000 lety a klasifikovali jedince jako muže. Nová studie ale zjistila, že se mýlili v pohlaví osoby z doby kamenné.
Nyní, o více než 140 let později, vědci tuto chybu napravili a odhalili, že takzvaná „lebka Mladeč 1“ patřila mladé ženě, která žila během aurignacienu, části svrchního paleolitu (zhruba před 41 000 až 29 000 lety), napsal Livescience.com. Jak vypadala sedmnáctiletá žena, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala na Olomoucku, naznačil společný projekt brazilských a českých vědců, napsal Olomoucký rej. Lebku, kterou v Mladečských jeskyních objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy, nedávno hlouběji prozkoumal tým odborníků a vytvořil její podobu.
Hojně obývané Mladečské jeskyně
Jeskyně se nacházejí v CHKO Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky, zároveň jde o největší a nejstarší pohřebiště cromagnonského člověka ve střední Evropě.
Mezinárodní 3D spolupráce
Cicero Moraes (špičkový brazilský 3D designér, který vytváří rekonstrukce hlav nebo jejich částí podle skeletu) z Arc-Team Brazil, Sinop-MT digitálně vytvořil forenzní rekonstrukci podoby obličeje nalezeného člověka.
„Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 000 lety. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ přiblížil náměstek ředitele Správy jeskyní České republiky Karel Drbal, který se na forenzní rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.
Dolní čelist domodeloval počítač
Originál Szombathyho nálezu je uložen ve Vídeňském přírodovědném muzeu, které ho roku 2021 zpřístupnilo pro vytvoření interaktivní online verze tzv. lebky „Mladeč 1“. Tento model inspiroval české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace obličeje. Jelikož vídeňští muzejníci neuvedli rozměry lebky, čerpali autoři údaje z knihy Maria Teschler-Nicola: Early Modern Humans at the Moravian Gate z roku 2006.
Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. „Kompletně rekonstruovaná lebka již měla některé vymezující linie anatomických struktur, mezi nimi i umístění očních bulv,“ popsal Drbal. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie (CT) těl současných lidí.
Dvě verze, jedno pohlaví
Stejně, jak můžete vidět v souvisejícím videu o „oživení pravěké ženy“, dodává také Karel Drbal k postupu: „Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima“. Tým zveřejnil své poznatky v rámci nové online knihy s názvem The Forensic Facial Approach to the Skull Mladeč 1 (Forenzní obličejový přístup k lebce Mladeč 1), která například podrobně popisuje, jak vědci po srovnání lebky s ostatními obdobnými nálezy překlasifikovali pohlaví jejího majitele na majitelku.
Chybička se vloudí
Změna původně předpokládaného pohlaví archeologického nálezu se občas děje. Obdobně v roce 2017 vědci oznámili chybu v původním odhadu ostatků ze švédského ostrova Björkö. Z vikingského náčelníka se ve světle nových poznatků stala žena-viking. V roce 1997 archeologové odkryli kostru pohřbenou v poloze plodu v Toca dos Coqueiros, archeologickém nalezišti v brazilském národním parku Serra da Capivara. Na základě velikosti a tvaru lebky identifikovali pozůstatky jako ženské a kostru pojmenovali Zuzu. Podrobnější analýzy ale prokázaly mužské pohlaví.