Vstup na slavnou horu Česka má být zpoplatněn kvůli hulvátství a bezohlednosti turistů
Na stolovou horu Ostaš na Broumovsku každoročně míří téměř 100 tisíc návštěvníků. Místo skalních cest se ale na některých místech objevují široké vyšlapané pásy a příroda trpí. Benediktinské opatství, kterému zdejší pozemky patří, proto zvažuje, že začne vybírat vstupné.
Malá přírodní rezervace přitahuje desetitisíce lidí
Ostaš leží přibližně tři kilometry od Police nad Metují v Královéhradeckém kraji. Jde o stolovou horu s vrcholem ve výšce 700 metrů nad mořem, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Návštěvníky lákají především pískovcové skalní útvary, vyhlídky a dvě skalní bludiště, Horní a Dolní labyrint.
Ještě před dvaceti lety sem podle benediktinů jezdili především lidé z okolí. Dnes je Ostaš známým výletním cílem, kam přijíždějí turisté z různých koutů republiky i sousedního Polska. Přírodní rezervace přitom zabírá pouhých 30 hektarů. Pro srovnání, nedaleké Adršpašsko-teplické skály jsou přibližně padesátkrát větší.
Počet návštěvníků se opatství rozhodlo sledovat s pomocí kamery, kterou má na místě poslední dva roky. Dokáže přitom rozpoznat i opakované průchody, takže jednoho člověka nezapočítává několikrát. Výsledkem je odhad téměř 100 tisíc návštěvníků ročně.
Z lesních cest jsou několikametrové dálnice
Takový nápor se na zdejší krajině podepisuje. Jedním z největších problémů je rozšiřování turistických stezek. Ředitel Benediktinské hospodářské správy Petr Bláha upozornil, že zatímco před deseti lety měly cesty maximálně metr na šířku, dnes dosahují místy čtyř až šesti metrů.
K rozšiřování přispívají také návštěvníci, kteří opouštějí značené trasy a hledají si vlastní cestu. Následkem je eroze a poškozování citlivého přírodního prostředí. Problémem jsou podle správců také lidé, kteří používají nesmeky s kovovými hroty dokonce i v létě. Ty zanechávají na pískovcových skalách viditelné stopy.
Nejde přitom jen o vzhled krajiny. Rozšiřující se stezky vyžadují opravy a další údržbu. Benediktinská hospodářská správa nechala cestu na Ostaši opravit před necelými pěti lety přibližně za milion korun. Původně předpokládala, že oprava vydrží dlouhodobě. Nyní se však musí práce opakovat a náklady ředitel Bláha odhaduje na dalších zhruba 400 tisíc korun.
Vstupné by mohlo pomoci ochránit přírodu
Benediktinské opatství svatého Václava v Broumově, které vlastní lesní a další pozemky v oblasti, proto 9. listopadu 2026 oznámilo, že zvažuje zpoplatnění vstupu. Neznamená to ovšem, že by se mělo automaticky platit za návštěvu celé hory. Ve hře je především zpoplatnění nejnavštěvovanějších částí skalního města.
Záměr podporuje také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Její zástupce Petr Kuna považuje vstupné za jeden z účinných způsobů, jak získat peníze na údržbu návštěvnické infrastruktury a současně omezit poškozování přírody.
Benediktini přitom upozorňují na poněkud paradoxní situaci. Turisté sice v oblasti platí za parkování, parkoviště ale leží na pozemcích jiných vlastníků. Opatství z něj proto nemá žádné příjmy, přestože právě ono nese náklady spojené s údržbou svých pozemků.
Zatím není rozhodnuto, kdy by se vstupné mohlo začít vybírat, kolik by stálo ani jak přesně by jeho výběr fungoval. Benediktini zdůrazňují, že cílem není návštěvníky z Ostaše vyhnat. Současný stav je však podle nich dlouhodobě neudržitelný.