Polské Stonehenge: Dosud bylo objeveno 20 monumentálních staveb starých 7000 let
Foto: PWro - / Creative commons, CC-BY
5 min
Od objevení první stavby tohoto typu, někdy označované jako „polský Stonehenge“, uplynulo 25 let. K dnešnímu dni bylo identifikováno asi 20 z nich. Monumentální stavby staré 7 000 let, dosahující v průměru přes 100 m, sestávající z kruhových příkopů a palisád, zůstaly v Polsku neznámé až do 90. let 20. století.
Reklama
Archeologové označují tyto typy staveb jako rondely. Velmi dlouho se věřilo, že byly vztyčeny na území Evropy omezeném na dnešní Maďarsko, Rakousko, Česko, Slovensko a Německo. Byly vytvořeny v relativně krátkém období, mezi 4850–4600 př. n. l., v období neolitu.
Polský předek starší o dvě tisíciletí
Kvůli soustředné struktuře valů a příkopů jsou někdy přirovnávány k britskému Stonehenge. Tato stavba je však asi o 2000 let mladší a také se skládá z obrovských balvanů, zatímco rondely se skládaly z palisád vyrobených ze dřeva. Funkce těchto předmětů byla také pravděpodobně odlišná. „Nedávno jsme oslavili 25. výročí objevení prvního rondelu v Bodzówě (provincie Lubuš), informoval server Science in Poland. „Přestože po mnoho let zůstával jediným známým příkladem takové stavby, dnes víme, že jsou mnohem běžnější,“ říká vědec Mirosław Furmanek z Archeologického ústavu Univerzity ve Vratislavi, který je objevitelem několika konstrukcí tohoto typu. První rondel v Polsku lokalizoval z letadla německý archeolog Otto Braasch.
„Byly jistě neodmyslitelným, důležitým, a dokonce základním prvkem pro fungování zemědělských a farmářských komunit ve střední Evropě před téměř 7000 lety, včetně těch, které žily v dnešním Polsku,“ říká Furmanek. Rondely byly postaveny zemědělskými komunitami, které se objevily v dnešním Polsku asi o 500 let dříve, zhruba 5 300 před Kristem.
I na severu se stavěly rondely
Furmanek přiznává, že v archeologické obci velmi dlouho převládal názor, že v Polsku rondely nevznikaly. „Pravděpodobně to bylo způsobeno tradičním přesvědčením, že oblasti severně od Karpat a Sudet jsou vzdálenou periferií ve vztahu ke kulturním centrům umístěným na jihu. Věřilo se, že jakékoli novinky se do těchto oblastí dostanou se zpožděním a často ve ‚svlečené podobě‘,“ říká.
Bratrské nejen řeky
Výsledky archeologického výzkumu v Polsku podle odborníka naznačují, že komunity žijící kolem řek Odry a Visly měly stejný původ jako jejich bratři od Dunaje a že sdíleli stejné přesvědčení a vidění světa. „O izolaci a zpoždění nemůže být řeč. Objevy dalších a dalších rondelů opět dokazují, jak málo toho o pravěkých společenstvích ještě víme. Jejich svět byl mnohem složitější a komplikovanější, než si na základě velmi neúplných výsledků archeologických výzkumů dokážeme představit,“ říká Furmanek.
Účel staveb
Účel těchto monumentálních staveb není dodnes zcela jasný. Ve vědecké komunitě převládá názor, že sloužily jako místa pro bohoslužby a zároveň místa setkávání místních komunit. Vědci také upozorňují na jejich možné využití pro astronomická pozorování.
K určení stáří je třeba kopat
Ačkoli je v Polsku známo asi 20 staveb tohoto typu, pouze dvě z nich byly cílem rozsáhlých vykopávek – rondely v Bodzówě a Nowe Objezierze. K objevům došlo pomocí neinvazivních metod – při analýze satelitních, leteckých nebo paraglidingových snímků. „Je obtížné přesně určit jejich počet, protože si nejsme jisti, zda některé z nich jsou skutečně pozůstatky neolitických staveb. Rondelovité stavby s příkopy stavěly různé obce i v pozdějších obdobích,“ říká Furmanek. Archeologové proto zdůrazňují, že klíčem k určení stáří a funkce lokalit je provedení vykopávek nebo řady dalších studií včetně neinvazivních. „Jejich počet se bude samozřejmě postupně zvyšovat spolu s rostoucí oblibou leteckého a geofyzikálního průzkumu,“ dodává Furmanek.
Tradiční pravidla staveb
V Evropě vědci zatím napočítali asi 200 struktur tohoto typu. „Nevidíme žádné rozdíly mezi strukturami v Polsku a mimo naši zemi. Toto opakování – dodržování určitých pravidel souvisejících s jejich vztyčováním a používáním – bylo jedním ze základů jejich existence,“ pokračuje Furmanek. Také upozorňuje, že výzkum o polských rondelech o nich přinesl nové informace. Říká: „Tyto konstrukce nemusely být nutně odolné a používané po dlouhou dobu po vztyčení. Mohly by to být pomíjivé objekty s krátkou životností, které nebyly renovovány, ale místo toho přestavěny. Opakované kopání a poté úmyslné zasypávání příkopů bylo pravděpodobně důležitým prvkem rituálů,“ napsal server Archaeology.wiki.
