Kvíz: Což takhle dát si… vejce v aspiku. Vzpomeňte si na klasické pochoutky, kterými jste se cpali za socialismu

Stravování let minulých

Gastronomie socialistických let byla chudší, než ji známe dnes, výrazně ovlivňovaná neustálým nedostatkem některých surovin. Byla také mnohem konzervativnější. I přes to se podle historika životního stylu Martina France stala na přelomu 50. a 60. let na malou chvíli uznávanou a úspěšnou, neboť dokázala reagovat na aktuální trendy. To se postupem normalizace z dosud ne zcela jasných důvodů změnilo.

Přečtěte si také

KVÍZ: „Život v paneláku“: Zjistěte, jak dobře znáte život obyvatel panelových sídlišť v době…

8. 7. 2024

Je také pravdou, že některé potraviny byly před rokem 1989 kvalitnější a obsahovaly méně chemických přídavků.

Paradoxní výhodou bylo, že před rokem 1989 nebylo na tyto přídavky, které vylepšovaly kvalitu potravin, dostatek peněz,

zmiňuje Franz. Ke změně došlo až s osmdesátými lety. Naopak na kvalitu masa si dnes nemusíme stěžovat, neboť ta je vyšší a maso méně tučnější. Maso samotné bylo minulým režimem považováno za ukazatel životní úrovně, a proto se jeho zásobování věnovala velká pozornost. Spotřeba masa byla také výrazně vyšší, než dnes. V roce 1989 to bylo téměř až o pětinu na osobu za jeden rok více. I přesto byly, alespoň do určité doby, některé druhy masa považovány za nedostatkové, až luxusní zboží. Až do poloviny 60. let tomu tak bylo například i s kuřetem.

Jídelny a automaty

Pokud jste si chtěli zajít někam sednout, zvolili jste pravděpodobně některou z restaurací nebo jídelen spravovaných státním podnikem Restaurace a jídelny. Tyto provozovny byly rozřazeny do čtyř cenových kategorií. Centrálně stanovené bývaly i normy pro jednotlivé recepty. Všichni kuchaři museli při vaření konkrétních receptů využívat stejné ingredience a ve stejném množství.

Nejčastěji jste se na jídelním lístku mohli setkat se svíčkovou nebo gulášem, z polévek pak s gulášovou, dršťkovou nebo zelnou. V 70. letech se postupně začal objevovat i smažený sýr podávaný klasicky s vařeným bramborem.

Mezi vyhlášené podniky v Praze patřily restaurace U Pinkasů nebo U Holubů, a pokud jste zatoužili po luxusu, mohli jste navštívit restauraci Zlatá Praha v hotelu InterContinental nebo Alcron. Od roku 1958 jste také v Praze mohli navštívit luxusní Čínskou restauraci, kde původně vařili i čínští kuchaři.

A pak tu byly automaty s nabídkou těch nejrychlejších a také nejlevnějších pokrmů. Párky, chlebíčky, vejce v aspiku, žemlovka, palačinky či limonáda – to vše nabízel i nejstarší Automat Koruna. Ten byl založen už v roce 1931 a nabízel občerstvení nejen dělníkům, ale rád si do něj zašel třeba i Antonín Zápotocký.

Ve městech jste také mohli narazit na mléčné bary, jejichž nabídka byla automatům podobná. Kromě toho ale obsahovala samozřejmě i mléčné výrobky, zejména koktejly nebo kakao. Na rozdíl od jiných jídelních podniků v nich platil zákaz kouření.

Na pultech obchodů

A jaké laskominy jste mohli najít v obchodech? Nejčastěji se vybavují ty sladké. Ke stálicím pultů patřila společnost Orion, která zásobila obchodní sklady kakaem Grankem, ovocnými bonbony Bon Pari a několika druhy čokoládových tyčinek různých příchutí. Mezi ty vůbec nejoblíbenější patřily tyčinky Kofila a Milena. Obě byly také v roce 1962 v Bruselu oceněné.

Výrobna Zora v Olomouci odkazovala názvy svých luxusních čokolád Libuše či Šárka k českým pověstem. I náhrada za Nutellu se našla – krém Nugeta.

Na pití jste mohli okusit sladkou ovocnou šťávu Ovocit nebo práškovou Šuměnku či Vitacit. Populárním se stal i nealkoholický vinný nápoj Vinea, s kterým v roce 1973 přišli slovenští vinaři. Nápoj je vyráběn z hroznového moštu a od 80. let se vyváží i do USA.

Že se vám už sbíhají sliny? Smutnit nemusíte, vždyť mnoho ze zmiňovaných výrobků se vyrábí dodnes. A než některou z lahůdek ochutnáte, můžete si zatím své znalosti socialistické gastronomie ověřit v následujícím kvízu.