Expedice se spustila do Modré díry v Belize. Nález na dně byl děsivý, ale vláda ho odmítla řešit
Uprostřed tyrkysového Karibského moře se nachází obrovská tmavě modrá propadlina. Velká modrá díra v Belize fascinuje potápěče i vědce už desítky let. Její tajemství se ale podařilo lépe odhalit až expedici z roku 2018.
Obrovská propadlina ukrývá zatopený svět
Velká modrá díra, v angličtině známá pod názvem Great Blue Hole, leží zhruba 70 kilometrů od pobřeží Belize. Je součástí korálového útesu Lighthouse Reef a patří k nejznámějším přírodním útvarům Karibiku. Z výšky připomíná téměř dokonalý tmavomodrý kruh obklopený mělkou tyrkysovou vodou.
Její rozměry jsou působivé. Průměr dosahuje přibližně 318 metrů a hloubka činí 124 metrů. Vznikla v době, kdy byla hladina moře výrazně níže a nacházela se tu rozsáhlá vápencová jeskyně. Voda postupně rozpouštěla její horniny, až se strop propadl. Když hladina oceánu stoupla, celý prostor zaplavilo moře.
Podoba této dávné jeskyně zajímala vědce, kteří se v roce 2018 vydali na průzkum jejího dna. Expedici organizovala společnost Aquatica Submarines. Mezi jejími účastníky byl také britský podnikatel Richard Branson a oceánograf Fabien Cousteau, vnuk slavného mořského průzkumníka Jacquese-Yvese Cousteaua.
Krápníky jsou pozůstatkem suché jeskyně
Výprava využívala dvě speciální ponorky, které mohly sestoupit do velkých hloubek. Během necelých tří týdnů uskutečnila 22 ponorů. Hlavním cílem bylo vytvořit podrobnou trojrozměrnou mapu propadliny pomocí sonarového snímání.
Průzkumníci se dostali až do míst, kam se potápěči s běžným vybavením nemohou bezpečně vydat. Jedním z nejvýznamnějších objevů byly mohutné stalaktity, tedy krápníky visící ze stropu někdejší jeskyně.
Jejich přítomnost potvrdila, že Modrá díra nebyla odjakživa zatopená. Krápníky vznikají působením vody prosakující vápencem v prostředí, které není trvale pod hladinou moře. Dnes tak zůstávají jako důkaz dávných klimatických změn a postupného vzestupu oceánu.
V hloubce 90 metrů začíná mrtvá zóna
S přibývající hloubkou se podmínky výrazně mění. Přibližně v 90 metrech narazili průzkumníci na vrstvu sirovodíku. Jde o toxickou látku, která se v takových podmínkách může hromadit v prostředí bez dostatku kyslíku.
Pod touto vrstvou prakticky neexistuje běžný život. Na dně ležely zbytky mušlí a schránky krabů poustevníčků, kteří se do hluboké části propadliny dostali, ale už se nedokázali vrátit. Nedostatek kyslíku jim nedal šanci přežít.
Modrá díra tak ukázala i svou méně přívětivou tvář. Není to jen krásný přírodní útvar, ale také místo, kde se život může velmi rychle ocitnout v podmínkách, ze kterých není úniku.
Na dně ležela plastová láhev, kamera i lidské ostatky
Nejpodivnější nálezy ale nesouvisely s dávnou geologií ani s podmořským životem. Průzkumníci totiž na dně objevili předměty, které tam zanechali lidé. Ležela tam dvoulitrová plastová láhev od Coca-Coly a také kamera GoPro. Na její paměťové kartě byly fotografie z dovolené.
Ještě vážnější byl další nález. Expedice narazila na lidské ostatky. Podle Eriky Bergmanové, jedné z účastnic průzkumu, pravděpodobně patřily dvěma potápěčům, kteří se v Modré díře v minulosti ztratili.
Bergmanová o nálezu později hovořila v rozhovoru pro Business Insider. Expedice informovala belizské úřady, ty ale žádné kroky k vyzvednutí ostatků nepodnikly.
"Rozhodlo se, že se o jejich vyzdvižení nebudeme pokoušet. Tam dole je velká tma a ticho, tak je tam prostě nechme," citoval Bergmanovou server News.com.au.
Velká modrá díra tak ukrývá nejen pozůstatky dávné jeskyně, ale také stopy lidské přítomnosti. A zatímco krápníky vyprávějí příběh starý tisíce let, plastová láhev, kamera a lidské ostatky připomínají, že ani v tak odlehlém a zdánlivě nedotčeném místě není člověk nepřítomný.