Na nádvoří hradu Loket spadl meteorit. Existují dvě verze události

Na nádvoří hradu Loket spadl meteorit. Existují dvě verze události

Foto: Depositphotos.com

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Na hradě Loket v Karlovarském kraji se ukrývá železný meteorit, který původně vážil přibližně 107 kilogramů. Jeho historie sahá hluboko do středověku, ale dodnes není jasné, jak se na Loketsko vlastně dostal. Podle jedné verze spadl přímo na hradní nádvoří, podle druhé ho našel rolník při práci na poli.

Reklama
Obsah článku
  1. Kámen velký jako koňská hlava
  2. Lidé věřili, že je to zakletý purkrabí
  3. Kousky meteoritu jsou po celé Evropě

Kámen velký jako koňská hlava

Loketské železo, jak se meteoritu říká, patří k nejstarším známým dochovaným meteoritům. Původní kus měřil zhruba 50 centimetrů na délku, 30 centimetrů na šířku a 20 centimetrů na výšku. Svým zaobleným tvarem připomínal koňskou hlavu. Vážil asi 107 kilogramů.

Jeho základem je železo s příměsí niklu. Patří mezi takzvané střední oktaedrity, což je skupina železných meteoritů s charakteristickou vnitřní strukturou.

O jeho původu se ale vyprávějí dvě různé verze. Podle první ho kolem roku 1400 vyoral rolník na poli nedaleko Lokte. Druhá hovoří o události z roku 1422. Tehdy obrovský kus železa údajně dopadl přímo na nádvoří hradu.

Přesnou odpověď nemá ani současná věda. Ředitelka hradu Loket Jana Těžká obě varianty popsala v rozhovoru pro Český rozhlas. Odborníci se dnes přiklánějí spíše k tomu, že meteorit ležel dlouhou dobu v zemi a někdo ho následně našel. V oficiální databázi Meteoritical Bulletin je veden jako nález, nikoli jako pozorovaný pád. Nikdo totiž nedoložil, že by jeho dopad skutečně spatřil.

Lidé věřili, že je to zakletý purkrabí

Podivný železný balvan přitahoval pozornost už ve středověku. Lidé tehdy neměli možnost zjistit jeho skutečný původ a neobvyklý předmět si vysvětlovali po svém. Postupně se kolem něj rozšířila pověst o zakletém purkrabím.

Podle jedné z verzí byl purkrabí Půta krutým pánem, který své poddané utiskoval a vymáhal od nich vysoké dávky. Jednou se prý na poli rozkřikl na své poddané a požadoval po nich více práce. Vtom ho zasáhl blesk a proměnil ho v železný balvan.

V jiných verzích příběhu figuruje vdova, která purkrabího proklela za jeho bezcitnost. Všechny varianty ale spojuje stejná představa: neobvyklý kus železa měl být ve skutečnosti člověkem potrestaným za své činy.

Místní mu proto říkali Zakletý purkrabí. Někteří lidé meteoritu dokonce přisuzovali zvláštní vlastnosti. Traduje se například, že měnil svou hmotnost a že ho nebylo možné roztavit ani v silném žáru.

Meteorit na hradě Loket
Meteorit na hradě Loket | Zdroj: Zdeněk Kratochvíl, Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, Creative Commons

Kousky meteoritu jsou po celé Evropě

Loketské železo bylo po dlouhou dobu uchováváno v prostorách radnice nebo hradu. Během třicetileté války ho podle historických vyprávění místní ukryli do hradní studny, aby se nedostalo do rukou nepřátelských vojáků. Kolem roku 1670 byla studna vyčerpána a železný balvan znovu vyzvednut.

Později se o podivný předmět začali zajímat učenci. V roce 1811 ho zkoumal profesor pražské techniky Karel August Neumann, který rozpoznal jeho meteoritický původ. Zjistil, že obsahuje nikl, což bylo důležité pro potvrzení jeho mimozemského původu.

Vědecký zájem kameni bohužel uškodil. Byl rozřezán na menší části a jeho úlomky se postupně dostaly do významných světových sbírek. Největší kus o hmotnosti přibližně 80 kilogramů dnes uchovává Přírodovědné muzeum ve Vídni. Další části se nacházejí například v Národním muzeu v Praze.

Na hradě Loket zůstal fragment původního meteoritu vážící necelých 15 kilogramů. Návštěvníci si tam mohou prohlédnout také repliku původního mohutného balvanu.

Zatímco pověst o zakletém purkrabím patří do světa středověkých představ, samotné loketské železo je skutečným kusem vesmíru. O tom, zda kdysi dopadlo přímo na hradní nádvoří, nebo ho ze země vyzvedl místní rolník, však můžeme dodnes jen spekulovat.

Reklama
Zdroje článku:

Možná jste zmeškali

Arktida se otepluje tak rychle, že Eskymáci nakupují klimatizace a zmrzliny se prodávají samy

Arktida se otepluje tak rychle, že Eskymáci nakupují klimatizace a…

Prodat zmrzlinu Eskymákům bývalo definicí náročné obchodní přesvědčovací taktiky. Ale to už je minulostí, v současnosti se prodávají Eskymákům (Inuitům) klimatizace. A ani je není třeba přesvědčovat.

Čarodějnické procesy, kruté mučení, upalování. Tohle byste v Čechách nečekali

Čarodějnické procesy, kruté mučení, upalování. Tohle byste v Čechách…

Čarodějnictví bylo pronásledováno již ve starověku – již v tehdejší Babylonii byl při podezření na čarodějnictví stanoven boží soud neboli ordál; v Evropě se však nejčastěji čarodějnické procesy odehrávaly v letech 1450-1750.

Středobodem kostnice v Sedlci je lustr vyrobený z každé kosti v lidském těle

Středobodem kostnice v Sedlci je lustr vyrobený z každé kosti v…

Součástí kostela Všech svatých v Sedlci, jehož počátky se datují až do 14. století, je slavná kostnice, ve které se nachází pozůstatky desítek tisíc koster. Co zajímavého je zde ještě k vidění?

Světová výstava v roce 1900 v Paříži nabídla úžasné novinky. Poprvé byly představeny eskalátory

Světová výstava v roce 1900 v Paříži nabídla úžasné novinky. Poprvé…

Pařížská výstava Exposition Universelle v roce 1900 představila zázraky, které ovlivnily budoucnost a předznamenaly začátek dvacátého století. Světovou expozici vědy, techniky i umění si nenechalo ujít neuvěřitelných padesát milionů návštěvníků.

Zerzura, mýtické ztracené město, o kterém jste nikdy neslyšeli

Zerzura, mýtické ztracené město, o kterém jste nikdy neslyšeli

Tajemné město, ležící hluboko v srdci Sahary, fascinuje badatele i zlatokopy již stovky let. Je opředeno legendami, ale díky moderním technologiím možná již brzy odhalí svá tajemství.

Přes tisíc let stará loď pohřbená uprostřed polí objasňuje smuteční obřady Vikingů

Přes tisíc let stará loď pohřbená uprostřed polí objasňuje smuteční…

Vikingská loď stará 1200 let, objevená na norském bramborovém poli, odhaluje neobyčejný obraz toho, jak byli dávní skandinávští vojevůdci posíláni na onen svět.

Život, smrt, sex, jídlo, spánek: Životní realita Inuitů je často redukována na prazákladní témata jejich vyprávění

Život, smrt, sex, jídlo, spánek: Životní realita Inuitů je často…

Mýty, pověsti a bajky byly nedílnou součástí života Inuitů. O jejich uchování se zasloužil polární badatel Knud Rasmussen. Vyprávění nejsou o nic méně drsná, než je život v Arktidě.

Lucky Luciano byl zatčen a uvězněn. Z vězení se dostal dříve a musel opustit USA. Cestu domů na Sicílii si užil netradičně

Lucky Luciano byl zatčen a uvězněn. Z vězení se dostal dříve a musel…

Na základě obchodování s prostitucí byl Luciano odsouzen na 50 let odnětí svobody, s podmínečným propuštěním po 30 letech. Během druhé světové války jej však vláda potřebovala k ochraně New Yorku, proto byl na základě dohody propuštěn.

Chodili vzpřímeně, měli malé mozky, jejich prsty byly dlouhé a zakřivené. V roce 2013 vědci našli nejnovějšího člena lidské větve evolučního stromu

Chodili vzpřímeně, měli malé mozky, jejich prsty byly dlouhé a…

Novodobý nález pozůstatků další větve vývojové linie člověka poněkud zamíchal kartami s představou o tom, jak se naši předkové mohli vyvíjet. Co dnes víme o tajemném Homo naledi?

Prehistorie Severní Ameriky vyřešena: Původní Eskymáci, Indiáni a obyvatelé Kamčatky mají stejného předka - Paleoeskymáka

Prehistorie Severní Ameriky vyřešena: Původní Eskymáci, Indiáni a…

Nové světlo do nejasností a dlouhodobých sporů o původu, příbuznosti a migracích prapůvodních Eskymáků, Indiánů jazykové rodiny na-dené a obyvatel Kamčatky vnesla nová rozsáhlá studie 35 vědců z Evropy, Ameriky a Ruska.

Doporučené články

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Co dnes dělá Jason Lee ze seriálu Jmenuji se Earl: Oholil ikonický knír, věnuje se uměleckému focení a vrací se před kamery

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Oblíbená česká herečka vyměnila ruch Prahy za venkov

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Herecká dráha Václava Neckáře: Za oscarové Ostře sledované vlaky dostal sedm tisíc korun a srpen 1968 ho zastihl při natáčení v cizině

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

Smůla herečky Pavly Tomicové pokračuje, musela zrušit listopadová představení

V pondělní Ulici: Bolestivé důsledky honu, článek plný pomluv a Klára, která si dál diktuje

V pondělní Ulici: Bolestivé důsledky honu, článek plný pomluv a Klára, která si dál diktuje

Reklama