Seznamte se s kmenem v Africe, který nabízí návštěvníkům sex zdarma

Jiný kraj, jiný mrav, praví staré úsloví. Snad nikde jinde toto rčení neplatí tolik jako v případě afrického kmene Himba, kde muži nabízejí návštěvníkům k sexu své manželky.

Mimořádně pohostinní lidé

Pohostinnost může mít mnoho různých podob. V České republice většinou vypadá tak, že člověk hostu nabídne něco k pití a na zub. Zato v kmeni Himba sídlícím v severní Namibii se mají věci trochu jinak. I v 21. století kmen čítající zhruba 20 tisíc až 50 tisíc lidí žije tradičním způsobem, v těsném sepětí s přírodou. Jejich povinnosti jsou jasně rozdělené. Muži loví, starají se o dobytek a farmaří. Ženy oproti tomu nosívají do vesnice vodu a dřevo, dojí krávy a starají se o děti. Místní ženy mají ale ještě jednu neobvyklou povinnost. Jejich manželé je mohou nabídnout návštěvníkům, aby je ujistili, že jsou ve vesnici vřele vítáni.

Přečtěte si také

Africké kmeny: Levobočka či sirotka se ujme skupina, jež je pro ně vším. Vyloučí-li jej, dítě je…

27. 5. 2023

V kmeni Himba ženy totiž slouží mužům jako svým pánům. V praxi se to projevuje tak, že musí poslouchat a plnit mužova přání. Když do vesnice zavítá návštěvník, místní muž projeví své potěšení z návštěvy hosta tak, že mu poskytne takzvanou Okujepisa Omukazendu. Pod cizím exotickým názvem se skrývá daleko prozaičtější skutečnost. Host dostane mužovu manželku, aby s ní strávil noc, zatímco manžel spí v jiné místnosti. A pokud náhodou odlišný pokoj není k dispozici, manžel se klidně vyspí venku, zatímco jeho manželka a návštěvník si užívají. Tedy alespoň návštěvník si užívá. Žen se na jejich názor nikdo neptá.

Dlouholetá tradice

Když se jeden z hostů, kteří kmen navštívili, zeptal na důvod této tradice, dostal následující odpověď: „Není to proto, aby žena začala podvádět. Když sem přijdeš jako host a nemáš kde přespat a já mám více než jen manželku, můžu říct mé manželce, že můj bratranec dorazil a připravíme ji pro něj. Budou mít celý pokoj pro sebe. Dáváme naše ženy našim hostům a to je naše kultura. Takhle dobře zacházíme s našimi návštěvníky.“

Jinými slovy, jedná se o dlouholetou zavedenou tradici, od níž se obtížně odpouští. Označení bratranec je pak v tomto případě potřeba brát s rezervou. Myslí se tím spíše spřízněný člověk, vítaný milý host, nikoliv nutně příbuzný.

Pravidla sexu

Pochopitelně platí, že k rituálu Okujepisa Omukazendu se vážou určitá pravidla. Členové kmene Himba sice sex nevnímají jako tabu, jak tomu bývá v některých částech společnosti, ale dodržují určité kroky a postupy. Například, návštěvník musí ženu prosit, aby si jeden po druhém sundala ozdoby a ornamenty a po pohlavním styku jí je následně musí nepoškozené vrátit.

Kmen Himba má rovněž jedinečný přístup k hygieně. Vzhledem k tomu, že žije v drsné oblasti pouště, kde je pitná voda vzácností, lidé se nekoupou ani nesprchují, jak je běžné v České republice. Místo toho místní ženy používají kouřové koupele a na kůži si mažou vonnou pryskyřici. Ta se skládá ze směsice máselného tuku, okru a křoví omuzumba. Ženy věří, že chrání jejich kůži před silně pálícím sluncem a kousnutími hmyzu. V případě této tradice svou roli hraje i barevná symbolika. Červená barva pryskyřice symbolizuje zemi a krev, což jsou dva významné prvky kultury kmene Himba.

Čas změny

Nicméně to vypadá, že časy se pozvolna mění a i tomuto zvyku by mohlo v budoucnu odzvonit, stejně jako vymizely mnohé jiné tradice převládající celá staletí. Některé děti z kmene Himba tvrdí, že se stydí za zvyky svého kmene. Jeden z místních, Owen Kataparo, prohlásil, že život uvnitř kmene se začal měnit: „Když tyto děti přijdou do školy, většina z nich se stydí, je zahanbená. Myslí si, že většina ostatních dětí se o nich baví, že nevypadají tak krásně.“

Náčelník Nongaba, vůdčí osobnost jedné vesnice v severní Namibii, souhlasí, že děti by měly mít možnost vést odlišný život. „Chci, aby se z nich stali doktoři, učitelé, pracovali ve vládě.“ Jde tak o běh na dlouhou trať, ale je možné, že s dostatečně progresivním náhledem na věc půjčování manželek v kmeni Himba se jednou stane záležitostí minulosti. Tomu se ovšem některé vládní i nevládní organizace brání a snaží se zachovat kulturu kmene a jeho způsob života.