Jak se stavěl Temelín: Unikátní záběry z 80. let ukazují, jak vyrůstal. Velké plány zůstaly jen na papíře

Plán počítal se čtyřmi reaktory

O výstavbě jaderné elektrárny v jižních Čechách se rozhodovalo už na konci 70 .let. V únoru 1979 vznikl investiční záměr a o rok později byla po odborném výběru potvrzena lokalita u obce Temelín nedaleko Týna nad Vltavou. Československo potřebovalo nové zdroje elektřiny a jaderná energetika měla sehrát významnou roli při zajišťování jeho budoucích potřeb.

Původní projekt byl opravdu velkolepý. Počítal se čtyřmi bloky s tlakovodními reaktory sovětského typu VVER 1000. Každý měl mít elektrický výkon přibližně 1000 megawattů. Temelín se tak měl stát jedním z největších energetických komplexů v zemi.

V roce 1982 uzavřelo Československo smlouvu na dodávku sovětského technického projektu. Českou projektovou dokumentaci připravoval Energoprojekt Praha. Přípravné práce přímo na staveništi začaly v roce 1983 a o dva roky později byl dokončen úvodní projekt prvních dvou bloků.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Těchto 10 otázek prověří i chytré hlavy. Jak vysoko se dostanete ve všeobecném…

10. 11. 2026

Na staveništi se pracovalo od roku 1983

Samotná výstavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987. Na místě postupně vznikaly rozsáhlé základy, železobetonové konstrukce a budovy budoucí elektrárny. Práce vyžadovaly nasazení velkého množství stavebních firem, techniků a dělníků.

Generálním dodavatelem byla Škoda Praha, na projektu se podílely také další československé průmyslové podniky. Přestože elektrárna vycházela ze sovětského projektu, domácí odborníci se snažili některé jeho části technicky vylepšovat ještě před rokem 1990.

Dobové záběry zachycují nejen rozestavěné objekty, ale také tehdejší podobu těžké techniky a způsob práce na obrovském staveništi. Oproti dnešním stavebním projektům se lišilo vybavení, organizace práce i možnosti digitálního plánování. Právě takové detaily dnes dokážou na archivních snímcích zaujmout možná nejvíce. 

Po revoluci se plány změnily

Zásadní obrat přišel po listopadu 1989. Nové politické a hospodářské poměry přinesly také přehodnocení energetických potřeb země. Ukázalo se, že původně plánovaný výkon čtyř bloků nebude nutný.

V březnu 1990 proto vláda zastavila práce na třetím a čtvrtém bloku. První dva už ale byly v pokročilé fázi příprav a jejich stavba pokračovala. V březnu 1993 pak vláda rozhodla, že Temelín bude dokončen pouze ve dvou blocích.

Nešlo přitom jen o zmenšení původního projektu. Po roce 1989 se začalo měnit také samotné technické řešení elektrárny. Původní sovětský systém kontroly a řízení byl nahrazen digitální technologií americké společnosti Westinghouse. Upravovaly se rovněž další bezpečnostní systémy, kabeláž a vybavení. Výsledkem byla elektrárna, která sice vycházela z původního projektu, její konečná podoba však byla výrazně odlišná.

Přečtěte si také

První český dům z 3D tiskárny vyráběli 32 hodin. Je praktický a skýtá velké pohodlí

10. 11. 2026

Na první elektřinu se čekalo až do roku 2000

Hrubé stavební práce na prvním bloku byly dokončeny v únoru 1995, na druhém o tři roky později. Následovala náročná etapa montáží, zkoušek a postupného uvádění jednotlivých zařízení do provozu.

První reaktor byl spuštěn 11. října 2000. Dne 21. prosince téhož roku Temelín poprvé dodal elektřinu do přenosové soustavy. Druhý blok se připojil k síti v prosinci 2002. Zkušební provoz obou bloků byl zahájen v letech 2002 a 2003.

Z původně plánovaného čtyřblokového komplexu tak nakonec vznikla elektrárna se dvěma reaktory. Její stavba se protáhla na téměř dvě desetiletí od zahájení hlavních stavebních prací a provázely ji politické změny, technické úpravy i rostoucí náklady.

Temelín přitom nebyl první jadernou elektrárnou v Československu. Toto prvenství patří Dukovanům, které zahájily provoz v roce 1985. Jihočeská elektrárna se ale postupně stala nejvýkonnějším českým zdrojem elektřiny a jedním z nejvýraznějších průmyslových projektů, které u nás vznikly na přelomu osmdesátých a devadesátých let.