Vědci vyvrtali 900 m hlubokou díru do ledu v Antarktidě. Našli ekosystém plný života s neznámými tvory
Foto: Pexels
4 min
Vědci se chtěli dostat k mořskému dnu pod antarktickým ledovcem. Do 900 metrů silné vrstvy ledu proto vyvrtali otvor a spustili do něj kameru. Očekávali bahno a sedimenty, které potřebovali pro svůj výzkum. Místo toho narazili na velký balvan pokrytý podivnými živými organismy
Reklama
K neobvyklému nálezu došlo v oblasti šelfového ledovce Filchner-Ronne ve Weddellově moři. Výzkumníci z British Antarctic Survey zde v rámci geologického průzkumu vrtali do ledové masy, která plave na hladině oceánu. Nehledali přitom nové živočišné druhy. Zajímaly je vzorky usazenin na dně, které by jim pomohly lépe poznat zdejší prostředí.
Když ale vrtací zařízení narazilo na pevnou překážku, ukázalo se, že místo očekávaného sedimentu leží na dně velký kámen. Teprve záběry podvodní kamery odhalily, že na jeho povrchu žije celé společenství organismů.
Život v naprosté tmě a při teplotě pod bodem mrazu
Místo nálezu bylo pro vědce mimořádně překvapivé. Balvan se nacházel přibližně 260 kilometrů od okraje šelfového ledovce, pod téměř nepřístupnou ledovou masou. Nad ním leželo zhruba 900 metrů ledu a v okolní vodě panovala teplota kolem minus 2,2 stupně Celsia. Sluneční světlo se sem vůbec nedostává.
Na záběrech se objevily houby a další přisedlé organismy, které se držely kamene. Některé připomínaly drobné houby na stopkách, jiné vytvářely podivné vláknité útvary. Vědci zaznamenali také další živočichy, jejichž přesnou příslušnost se z dostupných snímků nepodařilo určit.
Výzkumníci nález označili za první zaznamenaný případ takového společenství přisedlých živočichů na pevném podkladu hluboko pod antarktickým šelfovým ledovcem. Výsledky studie zveřejnil časopis Frontiers in Marine Science v únoru 2021.
Kde berou potravu, když k nim nedosáhne slunce?
Největší záhada je, čím se tito tvorové živí. Většina známých mořských ekosystémů je totiž přímo či nepřímo závislá na sluneční energii. Rostlinný plankton využívá světlo k fotosyntéze a následně se stává potravou pro další organismy. Pod antarktickým ledem však tento běžný potravní řetězec fungovat nemůže.
Nalezené houby a další organismy pravděpodobně patří mezi filtrátory. Z vody zachycují drobné organické částice a další živiny, které kolem nich proudí. Jenže ani to nevysvětluje, jak se k nim potrava dostává v takovém množství, aby zde mohlo existovat celé společenství.
Podle výpočtů výzkumníků se totiž nejbližší oblast, kde probíhá fotosyntéza a vzniká potrava pro mořské organismy, nachází vzhledem k místním mořským proudům ve vzdálenosti přibližně 625 až 1500 kilometrů. Živiny tedy musí urazit mimořádně dlouhou cestu.
Vědci připouštějí, že část živin může pocházet z jiných zdrojů, například z chemických procesů na mořském dně. Zatím ale neměli možnost nalezené organismy přímo odebrat a podrobně je prozkoumat. Získat vzorky z takto vzdáleného a hluboko ukrytého prostředí by byl mimořádně náročný úkol.
Antarktida stále skrývá neprobádaný svět
Objev to byl pro vědce převratný. Doposud se předpokládalo, že čím dál se člověk dostane pod led od otevřeného oceánu, tím méně života tam najde. Nový nález ukázal, že skutečnost je mnohem složitější - a "živější".
Pod plovoucími ledovými šelfy se nachází obrovské prostředí, o kterém toho stále víme velmi málo. Podle výzkumníků pokrývají tyto ledové masy přibližně třetinu antarktického kontinentálního šelfu. Většina zdejšího mořského dna přitom zůstává prakticky neprozkoumaná.
Další výzkum je důležitý také kvůli změnám klimatu. Pokud by se některé ledové šelfy rozpadly, prostředí, které po dlouhou dobu zůstávalo oddělené od okolního oceánu, by se zásadně změnilo. Vědci proto chtějí zjistit, jak zdejší organismy žijí, odkud získávají energii a jak citlivé jsou na změny svého prostředí.
Nález z roku 2021 tak připomněl, že ani v jednom z nejnehostinnějších koutů planety nemusí být život tak vzácný, jak jsme si dosud mysleli.
