Jak vypadaly obchodní domy za socialismu: Nejhorší ostudou je jihlavský Prior. V nezměněné podobě hyzdí náměstí dodnes
Dnes jsme zvyklí na obrovská nákupní centra, ve kterých najdeme potraviny, oblečení, elektroniku i restaurace. Za socialismu plnily podobnou úlohu takzvané obchodní domy. Některé byly na svou dobu architektonicky moderní, jiné se staly symbolem necitlivých zásahů do historických center.
Obchodní dům jako chudší výkladní skříň své doby
V Československu se obchodní domy začaly výrazněji rozvíjet v 60. letech. Měly soustředit širší nabídku zboží na jedno místo a nabídnout zákazníkům pohodlnější nakupování. V roce 1969 vznikl trust obchodních domů Prior se sídlem v Bratislavě. Pod jeho značkou se postupně postavily desítky velkých prodejen po celém Československu.
První obchodní domy této nové éry vznikaly například v Košicích a Plzni. Později přibyly další ve velkých i menších městech. Celkem jich v Československu vyrostlo přibližně šedesát.
Nabídka byla na svou dobu široká. V jednom obchodním domě zákazníci pořídili oblečení, obuv, domácí potřeby, nádobí, hračky, kosmetiku i potraviny. Neznamenalo to ovšem, že všechno zboží bylo vždy dostupné. Nedostatek některých výrobků patřil k běžné zkušenosti socialistického nakupování.
Obchodní domy měly také moderní vybavení. Nechyběly eskalátory, velké výkladní skříně ani prostorné prodejní haly. Navenek tyto stavby vypadaly téměř západně. Rozdíl byl v tom, co jste v nich pořídili - respektive nepořídili.
Kotva a Máj měly světovou úroveň, co se architektury týče
Ne všechny obchodní domy z této doby lze házet do jednoho pytle. Některé patří k významným dílům poválečné architektury a jejich autoři se inspirovali dobovými trendy ze zahraničí.
Nejznámějším příkladem je pražská Kotva, otevřená v únoru 1975. Navrhli ji manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Její charakteristický vzhled tvoří propojené šestiboké části, díky kterým budova nepůsobí jako jeden mohutný kvádr. S prodejní plochou přes 22 tisíc metrů čtverečních měla být největším obchodním domem ve východním bloku.
Příběh jejích architektů měl ovšem hořkou stránku. Kvůli jejich postoji k okupaci Československa v roce 1968 nebyli pozváni na slavnostní otevření vlastní stavby. Přesto se na něj přišli podívat, jen inkognito z davu.
Další známou stavbou je obchodní dům Máj na pražské Národní třídě. Jeho návrh vznikl v libereckém ateliéru SIAL a na projektu pracovali John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš. Budova zaujala technickým pojetím, prosklenou halou a barevně řešenými konstrukčními prvky. V době svého vzniku představovala moderní architekturu, která se inspirovala západními trendy.
Za pozornost stojí také Dům bytové kultury na Budějovické v Praze. Navrhla ho architektka Věra Machoninová. Specializoval se především na nábytek a vybavení domácností. V době, kdy nebylo jednoduché sehnat kvalitní zařízení bytu, šlo o důležité nákupní místo.
Kvůli Prioru v Jihlavě zbourali historický Krecl
Zcela jiný příběh se odehrál v Jihlavě. Na Masarykově náměstí stával historický soubor měšťanských domů zvaný Krecl. Jeho část byla památkově chráněná a představovala cennou součást historického centra.
Už v roce 1968 se přitom připravovala podoba nového obchodního domu. Architektonickou soutěž vyhrála Růžena Žertová. Její návrh počítal s dvoupodlažní budovou zasazenou do svažitého terénu mezi dvě kašny. Střecha měla sloužit jako veřejná promenádní terasa, která by přirozeně navazovala na horní část náměstí. Projekt navíc počítal se zachováním památkově chráněných domů Kreclu.
Nakonec to ale dopadlo úplně jinak. Historický špalíček domů byl v noci na 23. dubna 1974 odstřelen. Na jeho místě následně vyrostl obchodní dům podle návrhu architekta Zdeňka Sklepka.
Stavba probíhala v letech 1978 až 1983 a slavnostní otevření se konalo 19. května 1983. Pro Jihlavu šlo o významnou obchodní událost. Jeho umístění a podoba ovšem vyvolávaly rozpaky už tehdy a kritika se objevuje dodnes.
Budova má robustní železobetonovou konstrukci a její podzemní prostory byly navrženy také s ohledem na možnost využití jako protiatomový kryt. Ani to však nezměnilo skutečnost, že na historickém náměstí působí jako výrazný zásah do původní zástavby.
Některé obchodní domy už neexistují
Osud socialistických obchodních domů byl různý. Některé prošly rekonstrukcí, jiné změnily majitele i účel a další úplně zmizely.
Jedním z nejznámějších příkladů je liberecký obchodní dům Ještěd. Navrhli ho architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák z ateliéru SIAL. Stavba zaujala technickým pojetím a originálním členěním prostoru. Přesto byla v roce 2009 zbourána, aby uvolnila místo novému obchodnímu centru Forum.
Pražská Kotva a Máj naopak přežily a nadále slouží obchodním účelům, byť prošly výraznými proměnami. U některých dalších budov se architekti i památkáři snaží prosadit, aby nebyly posuzovány pouze jako pozůstatky socialistické éry, ale také jako hodnotná díla své doby.
Socialistické obchodní domy totiž nebyly všechny stejné. Vedle staveb, které necitlivě zasáhly do historických center, vznikaly i odvážné architektonické projekty, které by mohly stát v kterémkoli evropském městě. Jen ta zkušenost zákazníka byla uvnitř poněkud jiná.