Do Česka pronikl nový druh klíštěte. Je větší a může přenášet tropické choroby
Foto: Unsplash
3 min
Zatímco klasické klíště čeká v trávě na náhodu, nový invazivní druh se chová úplně jinak. Hyalomma dokáže zachytit pohyb i tělesné teplo na desítky metrů a aktivně se za obětí vydá. V Česku už bylo několikrát potvrzeno a vědci varují před rizikem tropických nákaz.
Reklama
Představa drobného parazita trpělivě číhajícího v trávě už nemusí úplně odpovídat realitě. Evropou se šíří klíšťata, která svou kořist nevyčkávají, ale aktivně ji vyhledávají a pronásledují. Rod Hyalomma se od běžných druhů liší nejen velikostí, ale především chováním, které připomíná spíš lovce než pasivního parazita.
Spojitost s klimatickými změnami a ptačí migrací je podle odborníků zřejmá. Přestože zatím nejde o masivní problém, informovanost veřejnosti zůstává klíčová.
Aktivní lov namísto pasivního čekání
Běžné klíště obecné spoléhá na to, že kolemjdoucí hostitel se k němu přiblíží sám. Hyalomma funguje jinak. Dokáže vnímat tepelné záření, zachytit pohyb a reagovat na pach, což mu umožňuje cíleně se vydat za potenciálním hostitelem i na vzdálenost přesahující několik desítek metrů.
Právě kvůli této schopnosti se mu říká „běhající“ nebo „lovící“ klíště. Dospělí jedinci dosahují výrazně větších rozměrů než druhy, na které jsme zvyklí, a jejich nohy zdobí nápadné pruhy. Lidé si je často všimnou až ve chvíli, kdy už mají parazita na oblečení nebo přímo na kůži.
Potvrzený výskyt i na našem území
Že se nejedná pouze o záležitost středomořských oblastí, prokázal výzkum českých vědců zveřejněný v roce 2022. Dokumentovali přítomnost dospělých jedinců druhů Hyalomma marginatum a Hyalomma rufipes na více místech Česka, přičemž většina nálezů pochází z koní.
Podle autorů studie se tato klíšťata do střední Evropy dostávají především díky tažným ptákům. Vědci zároveň zdůrazňují, že zatím nejde o druh trvale usazený v české přírodě. Jeho výskyt je ale pečlivě monitorován a jakékoli nové nálezy se zaznamenávají.
Riziko tropických infekcí
Hlavní obava odborníků nesouvisí s běžnými klíšťovými nákazami, ale s virem krymsko-konžské hemoragické horečky. Toto závažné onemocnění se tradičně vyskytuje v Africe, na Blízkém východě a v částech jižní Evropy. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) uvádí, že právě rod Hyalomma patří mezi hlavní vektory tohoto viru.
V posledních letech byly v Evropě zaznamenány další případy nákazy a odborníci sledují, zda se s postupujícím oteplováním nerozšíří i areál vhodný pro život těchto klíšťat. Naopak tvrzení, že by Hyalomma běžně přenášela lymskou boreliózu, není podložené. Boreliózu v našich podmínkách stále nejčastěji přenáší klíště obecné (Ixodes ricinus), které zůstává zdaleka nejrozšířenějším druhem.
Jak se účinně chránit
Preventivní opatření jsou v zásadě stejná jako u klasických klíšťat. Při pobytu v přírodě je vhodné nosit dlouhé oblečení, po návratu domů provést důkladnou kontrolu celého těla a přisáté klíště co nejrychleji odstranit. Nezapomínejte ani na kontrolu domácích mazlíčků, kteří mohou parazity přinést do domácnosti.
Přestože obří klíšťata schopná pronásledovat svou kořist znějí jako hororový scénář, odborníci zatím nevidí důvod k panice. Shodují se však, že jejich výskyt je dalším důkazem proměn evropské přírody a že informovanost veřejnosti by měla růst úměrně s tím, jak se tyto druhy objevují častěji.
