Je to nejstarší mapa oblohy? Vědci se stále nemohou shodnout, kdo a jak vytvořil Nebeský disk z Nebry
Foto: Christian Reinboth / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
3 min
V roce 1999 detektor kovů ilegálně odhalil podivuhodný hvězdný kotouč z doby bronzové. Z černého trhu jej za tři roky získal stát. Vědci se dodnes přou o jeho původu a funkci.
Reklama
Snad první mapa hvězdné oblohy
Nebeský disk z Nebry je bronzový kruhový předmět o průměru 30 cm, který je vykládaný tečkami a srpky symbolizující měsíc, hvězdy a snad i slunce. Disk je datován do roku 1800 - 1600 př. n. l. Existuje více různých hypotéz, k čemu předmět sloužil. „Disk z Nebry je jedním z nejdůležitějších archeologických nálezů minulého století. Zobrazuje nejstarší známou konkrétní reprezentaci astronomických jevů na světě,“ napsal tým vědců vedený Ernstem Pernickou v článku publikovaném v časopise Archaeologia Austriaca.
Disk našli nezákonně hledači pokladů
Psal se rok 1999, když disk nezákonně objevili dva hledači pokladů, pomocí detektoru kovů, v okolí města Nebra v Německu. Mario Renner a Henry Westphal při bezohledném vykopávání nálezu předmět poškodili lopatou - část okraje byl odseknut a jedna z hvězd navždy ztracena. Spolu s diskem nalezli také dvě sekery, dva meče, dláto a fragmenty spirálových náramků.
Tři roky byl prodáván na černém trhu
Lupiči poklad z doby bronzové prodali hned následující den překupníkovi v Kolíně nad Rýnem za 31 tisíc DM. Předměty pak během následujících dvou let několikrát změnily majitele. V roce 2002 se podařilo státnímu archeologovi Haraldu Mellerovi disk získat při policejní akci v Basileji od páru, který jej chtěl prodat na černém trhu za 700 tisíc DM. Původní nálezce a místo objevu se podařilo vypátrat. Renner a Westphal dostali navzdory odvolání tresty ve výši 6 a 12 měsíců odnětí svobody.
Existovaly také teorie podvrhu
Stanovit přesné stáří předmětu nebylo jednoduché. Radiouhlíková metoda byla odkázána na předměty nalezené spolu s diskem. Nevšední vzhled disku z Nebry, který nemá na světě obdoby, vedl zpočátku ke vzniku teorie o padělku. Německý archeolog Peter Schauer z univerzity v Řezně zastával názor, že je disk falešný, jeho zelená patina vytvořena uměle a že v době bronzové mohla být mapa hvězdné oblohy jen výplodem lidské fantazie. Později se ukázalo, že profesor Schauer starověký předmět nikdy nestudoval.
Později byla dokázána jeho pravost
Německý institut pro archeologický výzkum v Halle podrobil disk sérii vědeckých testů. Důkaz pravosti poskytla mikrofotografie koroze na jeho bronzovém povrchu. V roce 2006 přišli vědci s hypotézou, že kotouč sloužil jako orloj, pro synchronizaci lunárního a slunečního kalendáře. Jiní badatelé jej považují za astronomický nástroj pro určení ideální doby sklizně a výsadby. Lidé z doby bronzové patřili k zemědělské společnosti a takový předmět by pro ně měl zásadní využití. Podle Wolfharda Schlossera, profesora z Bochumské univerzity, předmět sloužil pro přesné určení slunovratů na kopci Mittelberg. Současnou hodnotu disku odhadl na téměř 11,2 milionu dolarů.
„Je to naprosto unikátní artefakt, ale jeho tajemství ještě není odhaleno,“ shrnuje současné poznání archeolog Rupert Gebhard, ředitel Bavorské státní archeologické sbírky.
