Město Baia bylo za dob Říma centrem neřesti a požitkářství. Dnes odpočívá pod hladinou moře
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Baia bylo starověkým římským městem na severozápadním pobřeží Neapolského zálivu. Šlo o populární rekreační středisko, které však ve svých ulicích skrývalo i temnou stránku tehdejší společnosti.
Předpokládá se, že Baia bylo ve všech ohledech populárnější než známá letoviska Capri, Pompejev či Herculaneum, které byly všechny oblíbené u římské elity po mnoho let. Dnes však město odpočívá pod hladinou moře v důsledku sopečné činnosti, která způsobila kolaps velké části pobřeží. Nedávné archeologické průzkumy však pod vodou odhalily mnoho krásných budov. Proč bylo toto město zatraceno a jak se mu podařilo stát se jednou z nejpopulárnějších lokalit pro bohaté Římany?
Jméno a historie města
Původ názvu města může prozradit mnohé o jeho historii. Předpokládá se, že město bylo pojmenováno po kormidelníkovi Odysseovy lodi z jeho bájné výpravy z Troje do domovské Ithaky. Předpokládá se, že kormidelník Baius zemřel na Sicílii, když zde posádka tábořila.
Město bylo postaveno na aktivní vulkanické oblasti Flegrejských polí, přičemž mělo původně fungovat jako přístav. Až časem se z tohoto místa stala oblíbená destinace pro římskou elitu. Pompeius, Lucullus a Marius Baiu navštěvovali, Julius Caesar zde měl dokonce svou vilu.
Mezi další návštěvníky města patřili také císaři Nero či Hadrián a poblíž města se prý měl Caligula pokusit překonat záliv na koni jízdou přes několik kilometrů dlouhý most postavený s lodí přivázaných k sobě.
Baia jako sídlo hříchu
Město Baia se proslavilo hédonistickým životním stylem svých hostů a obyvatel. Básník Sextus Propertius popsal město jako doupě neřesti a prostopášnosti. Seneca mladší použil obdobná přirovnání, přičemž Baiu označil za přístav neřesti a vír luxusu, kam si dívky chodí hrát na děvčata stejně jako staré ženy a muži.
Po celá staletí zůstávalo město centrem římského turismu, než došlo k neštěstí, kvůli kterému doslova zmizelo z povrchu zemského.
Pád města
K pohřbení města Baia pod hladinu moře nedošlo najednou. Šlo o výsledek několik století trvající sopečné činnosti, během které se země začala postupně sesouvat do moře. Zkáza se tak roztáhla na zhruba 300 let, počínaje někdy ve 3. století n. l.
Ke zničení navíc přispěly také nesčetné útoky barbarů během a po pádu Říma. V 8. století tak byly pozůstatky města úplně vypleněny. Ještě koncem 15. století se však Baia snažila držet na nohou, když sem dorazila vlna malárie. Po této epidemii již zde prakticky nikdo nebydlel, a kdysi oblíbené letovisko tak postupně mizelo, až upadlo v zapomnění.
Obnova zašlé slávy
Zhruba v polovině 20. století objevili archeologové pozůstatky města, které se později staly součástí zdejší památkové rezervace. Některé z nejvýznamnějších nálezů zahrnovaly kupolové struktury jako jsou chrámy Merkura, Venuše a Diany. Spekulovalo se však o tom, že se ve skutečnosti jednalo o součást termálních lázní. Až později se ukázala pravda o městě Baia a o příbězích, které jeho zdi ukrývaly.