Máme posledních 600 let? Stephen Hawking bil na poplach

Podle Hawkingovy předpovědi, kterou pronesl jen pár měsíců před svou smrtí v březnu 2018, může být Země kolem roku 2600 neobyvatelná, a to s ohledem na růst světové populace, stoupající energetické nároky a znečištění. Lidstvo jako druh tak může zcela vyhynout. Astrofyzik proto po vzoru hesla ze seriálu Star Trek vybízel ve svém poselství lidstvo ke společné akci tak, aby bylo možné „vydat se tam, kam se dosud nikdo nevydal.“

Není otázkou kdy, ale zavčas

Stephen Hawking časový horizont, ve kterém bude naše planeta neobyvatelná, několikrát upravil a hovořil také o časovém úseku 100 i 1000 let. Bez ohledu na časový rámec je však jeho sdělení jasné. Dříve nebo později mohou být životní podmínky na Zemi velmi špatné a je proto zavčas potřeba uvažovat o možných způsobech, jak by lidstvo mohlo najít domov i na jiných planetách.

Na Mars určitě, na Měsíc bezpodmínečně

Myšlenku nutnosti obývat více než jednu planetu často formuluje i úspěšný podnikatel Elon Musk, který v relativně krátkodobém horizontu usiluje o kolonizaci Marsu. V roce 2021 Musk prohlásil: „Je to již takřka půl století od doby, kdy lidé přistáli na Měsíci. To je příliš dlouhá doba, musíme se tam vrátit a mít na Měsíci stálou základnu.

Poté postavit město na Marsu a stát se civilizací schopnou cestovat vesmírem a obývat více než jednu planetu.“ Musk dokonce odhaduje, že v roce 2060 může žít na Marsu až jeden milion osadníků. Případné přistání lidské posádky na Marsu by podle Muska bylo výrazným impulsem pro další rozvoj technologií. Musk označuje Mars jakou budoucí „planetu příležitostí“.

Sám Stephen Hawking za svého života aktivně usiloval o posun v oblasti hledání planet vhodných pro život, a to například prostřednictvím projektu Breakthrough Starshot. Jádrem tohoto projektu je nanosonda velikosti mikročipu poháněná lasery fungující na principu světelné (solární) plachty, která by mohla dosáhnout na dnešní poměry neuvěřitelné rychlosti odpovídající až 20 % rychlosti světla.

Takto rychle letící sonda by například k Marsu dorazila za méně než jednu hodinu, k nejbližší exoplanetě (jejíž existence byla potvrzena v roce 2016) Proxima Centauri B pak zhruba za dvacet let. Experti přitom uvádí, že při použití současných nejlepších technologií by cesta trvala 6300 let.

Nástrahy mimo Sluneční soustavu

Pro srovnání uveďme, že v roce 2022 jsou jedinými lidmi vytvořenými objekty, které opustily naši Sluneční soustavu, sondy Vogayer 1 a Voyager 2, jež byly vypuštěny již v 70. letech 20. století. Někteří autoři ale upozorňují, že projekt Breakthrough Starshot je sice teoreticky proveditelný, jeho realizace by se však musela vyrovnat s řadou nástrah. Během své cesty do systému Alpha Centauri by totiž sonda narazila na mnoho částic (např. prachové částice, mikrometeority) a pohybovala by se v různých teplotách.

Do 2050 fotky nového „domova“

Hawking v roce 2017 vyjádřil přesvědčení, že do poloviny 21. století možná budeme mít díky vědeckému pokroku k dispozici snímky planet, které mají vhodné podmínky pro život.

Aktuální vývoj dává Hawkingovi za pravdu a ukazuje, že jeho predikce může dojít naplnění. Hledání případných nových domovů pro lidstvo totiž může výrazně napomoci vesmírný dalekohled Jamese Weba, který byl na konci roku 2021 vypuštěn do vesmíru. Experti na hledání exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiné hvězdy než kolem Slunce, předpokládají, že do příštích deseti let můžeme díky teleskopu objevit planetu vhodnou pro život.

Ať už tedy jedná o další výzkum planet vhodných pro život, nebo osidlování nových světů, čeká lidstvo ještě dlouhá cesta a mnoho technických překážek. Odkaz Stephena Hawkinga však lidstvo nabádá k usilovné práci a snaze najít způsob, jak jiné planety v dlouhodobém horizontu osídlit, a zajistit tak své přežití.

Zdroje: www.space.com, www.cnbc.com, www.nationalgeographic.com, https://tech.instory.cz, www.irozhlas.cz.