Vědci zjistili, že Zemi obíhá druhý Měsíc. V brzké době se ale chystá nadobro odcestovat
Kolem naší planety právě krouží drobný asteroid velikosti ledničky. Vědci ho nejprve považovali za vesmírný odpad, ale nakonec potvrdili, že jde o těleso přírodního původu.
Když maďarský astronom Krisztián Sárneczky 12. srpna letošního roku zamířil dalekohled observatoře Piszkéstető k noční obloze, zachytil neobvyklého kosmického tuláka. Drobný objekt se pohyboval blízko Země, avšak na běžný asteroid byl příliš pomalý. Navíc ani nesledoval trajektorii žádné známé družice.
Mohlo jít o fragment staré rakety nebo opuštěný satelit, které lidstvo za desetiletí kosmických letů rozesetlo po celé Sluneční soustavě. Teprve když se k pozorování připojily výkonné dalekohledy University of Hawaii a Lowell Discovery Telescope v Arizoně, astronomové vydechli úžasem. Těleso označené 2026 QQ8 je skutečně přírodního původu. Jde o metrový kámen, který se stal dočasným společníkem naší planety.
Neúprosná gravitace
Příběh tohoto miniměsíce začal už letos na jaře. V dubnu se asteroid přiblížil k Zemi natolik, že vstoupil do takzvané Hillovy sféry. Jde o neviditelnou bublinu kolem naší planety, kde její gravitace převažuje nad přitažlivostí Slunce. Prvního května těleso proletělo pouhých 537 tisíc kilometrů od zemského povrchu, zhruba jeden a půlnásobek vzdálenosti k Měsíci.
Právě tehdy se stalo zajatcem. Gravitace Země ho stočila z původní dráhy a přinutila ho kroužit kolem naší planety. „Výpočty dráhy ukazují, že tento objekt je dočasně vázán k Zemi. Nebylo nalezeno žádné spojení se známým umělým objektem,“ potvrdilo Centrum pro malé planety Mezinárodní astronomické unie. Zároveň vyzvalo astronomy po celém světě k dalším pozorováním.
Žádné nebezpečí srážky nehrozí. Asteroid se už nikdy nedostane blíž než při květnovém setkání; naopak se každým dnem vzdaluje. Koncem listopadu bude od Země vzdálen přes milion tři sta tisíc kilometrů, než ho gravitace definitivně propustí zpět do meziplanetárního prostoru.
Rozloučení přijde už v prosinci
Třináctého prosince 2025 se miniměsíc ze zemské gravitační pasti nadobro vytrhne a bude pokračovat ve své pouti kolem Slunce. Nebude to však definitivní sbohem: astronomové dokázali vypočítat jeho minulost i budoucnost. Těleso se k Zemi vrací pravidelně každých deset let.
V roce 1965 proletělo těsně kolem, ale tenkrát minulo Hillovu sféru o vlásek. Podobný scénář se odehraje i v roce 2058, kdy opět projde poblíž, ale už se nenechá chytit. Letošní zachycení bylo vzácnou kombinací správné rychlosti, úhlu a vzdálenosti.
Není to přitom poprvé, co Země takto zachytila dočasného společníka. Letos v srpnu jsme měli dokonce dva miniměsíce současně – druhým byl 2024 PT5, který možná pochází přímo z našeho Měsíce, protože má totožné chemické složení.
Kromě miniměsíců Zemi doprovází i osm kvazisatelitů – těles jako Kamoʻoalewa nebo Cardea, která gravitačně vázaná nejsou, ale jejich dráha kolem Slunce je synchronizovaná s naší planetou. Zdánlivě nás obíhají, ve skutečnosti ale jen tancují ve stejném rytmu.