Kde těžili sůl už před 3000 lety a stavitelské špičky vybudovaly druhé největší opevnění v Evropě?

Kde těžili sůl už před 3000 lety a stavitelské špičky vybudovaly druhé největší opevnění v Evropě?

Foto: OPIS Zagreb / Shutterstock

Aktualizováno:
2 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Malebná vesnička Ston s pravoúhlými ulicemi, oblíbenou oblázkovou pláží Prapatna a „malou čínskou zdí“ se táhne podél města, měří asi pět kilometrů a má dvacet věží a část prošla velkou rekonstrukcí.

Obsah článku
  1. Druhá po Velké čínské zdi
  2. Významná historie
  3. Dubrovník měl velký zájem

Druhá po Velké čínské zdi

Zeď na poloostrově Pelješac, dnes dlouhá 5,5 kilometru, spojuje Ston s Mali Ston a má tvar nepravidelného pětiúhelníku. Byla dokončena v 15. století, spolu se 40 věžemi (z nichž se dochovalo 20) a 5 pevnostmi. V minulosti byla druhou nejdelší obrannou zdí na světě, hned za Čínskou zdí. Uvnitř byly položeny tři ulice ze severu na jih a tři další z východu na západ. Tak bylo vytvořeno patnáct stejných bloků s 10 domy v každém. 

Významná historie

Ston bylo jedním z nejdůležitějších měst Dubrovnické republiky. Kromě středověké kamenné zdi je sídlem nejstaršího evropského solivaru. Mezi pevnostmi, kterými je město obklopené, se vyjímají Veliki Kaštio i Podzvizd s nádhernými výhledy na celé město a solivar.

Ston, resp. jeho saliny (umělá nebo přirozená nádrž sloužící k získávání soli odpařováním mořské vody - pozn.) byly od konce středověku do zániku Dubrovnické republiky, tj. do konce 18. století, jedním z hlavních zdrojů ohromného bohatství tohoto miniaturního státu. A nebyly to saliny jen tak ledajaké, byly největší v jižní polovině Jadranu. Sůl se tu podle archeologických nálezů těžila již za Ilyrů, v prvním tisíciletí př.n.l.

Nejstarší solivar v Evropě, Ston, poloostrov Pelješac, Chorvatsko. Fotka od Jan Janina / Shutterstock

Dubrovník měl velký zájem

Dubrovník o získání stonského území velmi usiloval a byl proto začátkem 14. století ochoten je koupit za jakoukoli cenu. Zaplatil proto raději všem, kdo se prohlašovali za právoplatné majitele (srbský car Dušan a bosenský král Štěpán), i když jejich držba byla sporná.

Své nově získané teritorium zabezpečili opevněním, které s výjimkou opevnění samotného Dubrovníka nemělo v těchto končinách Evropy sobě rovného. Součástí záměru bylo i plánovité vybudování nového města. Šlo ve své době o jeden z nejvelkolepějších pevnostních a urbanistických projektů v tehdejší Evropě (14. - 15. stol.) a jeho tvůrci patřili ke stavitelským špičkám.

Reklama
Reklama